Kritika WHO sílí, USA už ji oficiálně opustily
ÚHEL POHLEDU
Spojené státy minulý týden oficiálně potvrdily svůj odchod ze Světové zdravotnické organizace (WHO). Organizaci, kterou po druhé světové válce pomáhala zakládat, země opustila z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa. Ten krok zdůvodnil kromě jiného údajnými chybami WHO v době covidové pandemie, napsala agentura Reuters.
Podle sdělení amerických ministerstev zahraničí a zdravotnictví budou nyní USA s organizací spolupracovat jen ve velmi omezené míře tak, aby efektivně zajistily svůj odchod z WHO. „Nemáme žádné plány účastnit se jako pozorovatelé a nemáme plán na návrat,“ řekl agentuře vysoce postavený činitel ministerstva zdravotnictví. USA podle něj chtějí při řešení například epidemií v budoucnu spolupracovat raději přímo s postiženými státy.
Trump odchod poprvé oznámil už v roce 2020 poté, co před tím rozhodl pozastavit americké financování. Kritizoval zejména postup organizace v době covidu-19, ale také příliš velkou náklonnost WHO k Číně. WHO podle kritiky USA zpozdila vyhlášení globální zdravotní krize v raných fázích covidové pandemie, díky čemuž se virus nekontrolovaně šířil. Vedení WHO také nekriticky spoléhalo na informace Číny, a to i přes důkazy o počátečním podhodnocení vážnosti situace a o potlačování nevhodných informací. Po pandemii WHO nepřijala reformy k omezení politického vlivu, což podle Trumpovy administrativy posílilo obavy, že politika měla přednost před rychlými a nezávislými opatřeními v oblasti veřejného zdraví, a podkopalo globální důvěru.
Členství USA mělo skončit už 6. července 2021, rozhodnutí však jako jeden z prvních kroků zrušil Trumpův nástupce v Bílém domě Joe Biden. USA poté pokračovaly ve financování této organizace, do jejíhož rozpočtu odváděly zdaleka největší objem prostředků ze všech zemí. Po svém loňském návratu do Bílého domu Trump, také jako jedno z prvních rozhodnutí, Bidenův příkaz neodcházet revokoval s tím, že USA ve srovnání s jinými zeměmi platily nespravedlivě vysokou částku.
Kritika WHO však nezaznívá pouze z USA, pochybnosti o jejím fungování vyjadřují také Velká Británie a Itálie. Hlavní výhrady míří vůči nízké transparentnosti, politickým vlivům na chod organizace a otázky vzbuzuje též efektivnost vynakládání miliard dolarů, které do WHO proudí. Ve Velké Británii se stále častěji ozývají hlasy, že WHO příliš zasahuje do národní politiky a prosazuje vlastní agendu bez ohledu na potřeby jednotlivých zemí. V Itálii místopředseda vlády Matteo Salvini předložil návrh zákona, který by zemi umožnil z WHO vystoupit. Argumentuje tím, že organizace plýtvá veřejnými prostředky a že její rozhodnutí slouží spíše farmaceutickým gigantům než občanům. Salvini se domnívá, že peníze, které Itálie posílají do WHO, by mohly být mnohem efektivněji využity přímo v domácím zdravotním systému.
Výhrady USA, podle nichž jsou rozhodnutí WHO ovlivněna politickým vlivem nebo vlivem významných dárců se projevily už na loňské 11. konferenci smluvních stran (COP11) k Rámcové úmluvě WHO o kontrole tabáku (FCTC). Ta byla vytvořena s cílem chránit veřejné zdraví, ale dnes je mnoha odborníky považována za zastaralou a neúčinnou. I bývalí vysocí úředníci WHO ji kritizují za to, že odmítá uznat vědecké důkazy o nižší škodlivosti alternativ ke kouření, jako jsou elektronické cigarety nebo zahřívaný tabák. Ruth Bonita, bývalá ředitelka odboru dat a analýz WHO, a Robert Beaglehole, bývalý ředitel odboru pro prevenci a kontrolu chronických onemocnění, poukazují na to, že FCTC je nadměrně ovlivňována zájmovými skupinami prosazujícími úplnou abstinenci od nikotinu. Jedním z nich je například americký miliardář Michael Bloomberg, který organizaci přispěl stovkami milionů dolarů. Ten je však jen jedním z řady příkladů, které přispívají k pochybnostem o důvěryhodnosti politiky WHO, jež je podle kritiků až příliš závislá na soukromém a komerčním financování. Pouze asi pětina zdrojů WHO totiž pochází z povinných příspěvků členských zemí.
Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus v reakci na americké oznámení o opuštění organizace loni v květnu řekl, že WHO a její členské státy musí činit obtížná rozhodnutí ohledně priorit vzhledem k navrhovanému 21procentnímu snížení rozpočtu pro období 2026/2027 na 4,2 miliardy dolarů. WHO oznámila opatření na zefektivnění svého provozu a propuštění 25 procent pracovníků.