Ukrajinci, kteří se v Česku vyhýbají mobilizaci, jsou před úřady v bezpečí

STÍHÁNÍ DEZERTÉRŮ

Ukrajinci, kteří se v Česku vyhýbají mobilizaci, jsou před úřady v bezpečí
Uprchlíci na nádraží v ukrajinském Lvově čekají na vlak směr Polsko. Foto: Shutterstock
1
Domov
Jakub Fujáček
Sdílet:

Ukrajinská všeobecná mobilizace není tak nekompromisní, jak by se mohlo zdát. Přísné tresty za neuposlechnutí povolávacího rozkazu dopadají zřejmě jen na Ukrajince zdržující se v jejich domovině. Ze zjištění deníku Echo24 vyplývá, že si ukrajinští prokurátoři od začátku války nepožádali ani v jednom případě o vydání mužů, kteří před mobilizací utekli do Česka. Že si k nám pro ně Ukrajina zatím nesáhla, potvrdilo deníku Echo24 Nejvyšší státní zastupitelství i Ministerstvo spravedlnosti ČR. Na Ukrajině přitom hrozí za vyhýbání se mobilizaci až 5 let vězení.

Pouze ženy, otcové více než tří dětí, zdravotně postižené osoby nebo pracovníci na některých strategických pozicích, jako jsou například záchranáři nebo pedagogové, mají z mobilizace výjimku. A mohli tedy území Ukrajiny po vyhlášení všeobecné mobilizace 24. února loňského roku libovolně opouštět. To ovšem neplatí pro většinu mužů ve věku od 18 do 60 let, kteří mají povinnost nastoupit do armády, pokud dostanou povolávací rozkaz – to je možné poštou i osobně. A proto mají zároveň už rok a půl zákaz vycestovat za hranice Ukrajiny.

Některým mužům v odvodovém věku se však přesto podařilo vyhnout se vojenské službě a za hranice uprchnout. Může za to korupce v ukrajinské armádě i podplacené lékařské posudky, které líčí, že dotyčný je pacient neschopný boje. Britský list The Guardian nedávno přinesl svědectví devětatřicetiletého Ukrajince z Oděsy, který přiznal, že zaplatil úplatek 5 tisíc dolarů, což je zhruba 110 tisíc korun, aby se vyhnul odvodu do armády. Kde požádat o takovou službu, ví podle něj na Ukrajině každý.

„Zaplatil jsem si papíry na páteř“

„Nemocnice mi vydala lékařskou zprávu, v níž tvrdila, že mám vážnou vadu páteře, a díky tomu jsem mohl dostat papíry, které mi umožňovaly opustit zemi. Měl jsem pocit, že v každé fázi lidé věděli, co se děje, a dostávali svůj podíl,“ řekl muž, podle kterého celý proces, který je samozřejmě nelegální, trval asi dva týdny.

Na schengenských hranicích se pak už nikdo na nic neptá. Stačí mít ukrajinský pas a dveře do celé Evropy jsou otevřené. Ani české ministerstvo vnitra při vyřizování žádostí o uprchlické vízum od počátku války na Ukrajině nezkoumá, zda muži prchající před válkou nepodléhají na Ukrajině mobilizační povinnosti a splňují pravidla pro vycestování. Přesná statistika neexistuje, odhaduje se však, že od loňského února mohly zemi nelegálně opustit i desítky tisíc Ukrajinců a mnozí z nich právě pomocí úplatku.

Vyhýbání se mobilizaci je přitom na Ukrajině trestným činem, za nějž v nejhorším případě hrozí 3 až 5 let vězení. Často ale soudy skončí i podmínkou, pokud obžalovaný spolupracuje. Na muže, kteří se k obraně vlasti nepostavili čelem a prchli za hranice, je ale ukrajinská prokuratura zřejmě doteď krátká.

NSZ ani resort spravedlnosti neví o jediném případu

Z dat, které deníku Echo24 poskytl Mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ), totiž vyplývá, že od vyhlášení všeobecné mobilizace nepožádala Generální prokuratura Ukrajiny o justiční spolupráci nebo předání trestního řízení vedeného z důvodu vyhýbání se mobilizaci ani v jednom případě. Naopak 73krát o poskytnutí justiční spolupráce žádalo Česko. Z Kyjeva přišlo za celou dobu jen 46 žádostí o právní pomoc a jedna žádost o předání trestního řízení. Ani v tomto případě se však nejedná o trestný čin související s nedovoleným opuštěním Ukrajiny nebo neuposlechnutí povolávacího rozkazu.

„Aktuálně mezinárodní odbor NSZ eviduje pouze jeden případ ukrajinské žádosti o převzetí trestního řízení, zde se ale jedná o trestnou činnost zcela odlišného charakteru,“ vysvětluje mluvčí NSZ Petr Malý. Šlo totiž o trestný čin v dopravě. „V obecné rovině lze konstatovat, že žádosti ukrajinské justice zaslané do ČR se netýkaly mužů (Ukrajinců) v mobilizačním věku, kteří by se měli dopustit trestné činnosti tím, že se před vojenskou či jinou obdobnou povinností skrývali v zahraničí,“ dodává Malý.

Podobně je na tom i české ministerstvo spravedlnosti, které řeší agendu vydávání osob odsouzených v zahraničí. Mluvčí resortu Vladimír Řepka redakci řekl, že „ukrajinské orgány od února 2022 do dnešního dne nepožádaly orgány ČR prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti ČR o justiční spolupráci u uvedených trestných činů (vyhýbání se mobilizaci aj. - pozn. red.) ani v jednom případě. Krátce po vypuknutí konfliktu navíc ukrajinské soudy vůbec nefungovaly a později jen omezeně, vzájemnou justiční spolupráci se ale podle Řepky nakonec podařilo poměrně rychle obnovit.

„Co se týká samotných počtů evidovaných případů právní pomoci, žádný nárůst neevidujeme, a to ani v oblasti občanskoprávní, ani v oblasti trestní přeshraniční právní pomoci. Nejčastější typy dožádání v oblasti civilní se týkaly vymáhání neuhrazených pohledávek, rušení společností, rozvodu manželů, výživného na děti a dědických věcí,“ vysvětluje mluvčí resortu Řepka.

Nucená mobilizace Ukrajinců v EU je „fake“, tvrdí server

Redakce deníku Echo24 se kvůli doručování povolávacích rozkazů do zahraničí a vymáhání trestů obrátila dvakrát také na ukrajinské velvyslanectví v Praze. Zůstala však bez odpovědi. Na sociálních sítích se totiž už v lednu objevil dokument, prostřednictvím kterého měl ukrajinský velvyslanec v Lotyšsku žádat tamní úřady o pomoc s identifikací a deportací některých občanů Ukrajiny do vlasti. A to zejména těch, kteří na Ukrajině podléhají mobilizační povinnosti, nebo jsou vedeni v rámci záloh ukrajinských ozbrojených složek.

Pravost dokumentu se nepodařilo ověřit. Podle webu Disinfo Detector jsou ale podobné informace o deportacích a nucené mobilizaci vypouštěny pravidelně ruskou propagandou a jsou nepravdivé. Podle serveru se ruským médiím už červnu 2022 podařilo rozšířit „fake“, neboli falešnou zprávu, že „Ukrajina údajně požádala Polsko, aby deportovalo všechny muže ze země a poslalo je na frontu". Pro větší důvěryhodnost zveřejnili ruští propagandisté padělaný dopis ministra zahraničních věcí Ukrajiny Dmytra Kuleby ministrovi zahraničních věcí Polska.

Kvůli korupci padli šéfové odvodových center

Začátkem srpna se v médiích objevily informace o vojenském činiteli, který si podle ukrajinských prokurátorů nechával platit za to, že pomůže mužům v branném věku uprchnout do zahraničí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli korupční kauze nechal preventivně vyměnit šéfy všech oblastních odvodových středisek, upozornil na to například list Ukrajinska Pravda. Podle Zelenského vede ukrajinská prokuratura jen v této kauze dohromady 112 trestních řízení.

Podle čerstvých dat Ministerstva vnitra ČR je v Česku dočasná ochrana udělena celkem 357 657 Ukrajincům. To je v přepočtu na obyvatele spolu s Polskem vůbec nejvíc. Na konci července z toho bylo 87 842 mužů ve věku 18 do 65 let, 158 448 žen ve stejném věku, 13 933 seniorů (65 let a víc), 9688 dětí v rozmezí věku od 1 do 2 let, dětí od 3 do 6 let bylo 13 452 a dětí ve věku mezi 6 a 15 lety bylo 53 089.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy