Tohle se vysedět nedá. Bez zásahu půjde deficit přes 500 miliard

KOMENTÁŘ

Tohle se vysedět nedá. Bez zásahu půjde deficit přes 500 miliard
Premiér sází na svou tradiční taktiku, kdy se pokouší problém vysedět. Tady to ale nebude fungovat. Ten schodek nikdo nesníží. Řešit ho aktivně musí Fialův kabinet, píše Lenka Zlámalová. Foto: ODS
1
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Hlavní zprávy

Buďme na sebe hrdí, máme na co

KOMENTÁŘ

Před dvěma dny tu kolega Daniel Kaiser psal o tom, že současná povodňová situace prodlužuje období, které začalo za covidu a trvá dosud, totiž období, kdy žijem ...

00:01

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Po pěti měsících roku je deficit státního rozpočtu na 295 miliardách korun. Tam, kde měl být podle parlamentem schváleného rozpočtu po měsících dvanácti. Je zcela zřejmé, že zákon o státním rozpočtu se vládě Petra Fialy v žádném případě nepodaří dodržet. S přizpůsobením se realitě ale stále váhá. Ještě před pár týdny tvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura, že bude líp. Že do státního rozpočtu přijdou desítky miliard z příjmových daní, které odvedou firmy, a že rozpočtu pomůže i daň z mimořádných zisků energetik a bank.

Přitom je již dávno zřejmé, že tato očekávání jsou zcela mimo realitu. Už nikdo, opravdu vůbec nikdo nevěří tomu, že by rozpočet letos mohl skončit v zákonných mantinelech. Včera vydala velmi ostré prohlášení Národní rozpočtová rada, vedená Mojmírem Hamplem. „Již nyní je zřejmé, že dosažení plánovaného deficitu je krajně ohroženo, resp. je krajně nepravděpodobné, že by plánovaný deficit mohl být vůbec dosažen,“ píšou v aktuálním komentáři radní.

 

Pak dodávají, že bez aktivních zásahů vlády se rozpočet fakticky vymkl kontrole. Národní rozpočtová rada je auditor s detailní znalostí. To, že schodek 295 miliard na konci roku není už ani sci-fi, je jasné každému, kdo umí počítat. Propad státních financí se fakticky lineárně prohlubuje každý měsíc. Kdyby to tímto tempem pokračovalo, jsme do konce roku na 708 miliardách korun.

Schodek totiž nevzniká žádnými investicemi, ale prostým provozem. Prudce rostoucími výdaji na důchody, sociální dávky, platy a splátky státního dluhu. To, čemu se říká mandatorní výdaje. A ekonomové před tím varují desítky let. To není dluh, který bychom investovali do toho, že si pořídíme něco nového, co nás nastartuje k vyššímu výkonu. To je běžný provoz, který nás nikam neposouvá.

Tak strašné, jako zmíněných 708 miliard korun, to reálně nebude. Stát nejspíš něco vybere na dani z příjmu firem, která bude splatná v červnu po účetních závěrkách. Získá desítky miliard korun z dividendy polostátní energetické firmy ČEZ, která měla rekordní zisky. Nejspíš něco zkasíruje i na zálohách na dani z mimořádných zisků. To slovo záloha je ale zásadní. Daň z mimořádných zisků pro energetiky, banky a petrochemii platí až od letošního roku. Firmy na ni ale musí zaplatit zálohu, která se vypočítá ze zisků roku loňského. V něm ty zisky byly kvůli rekordním cenám energií skutečně vysoké. Až se ale ty zálohy vyúčtují se zisky za letošní rok, které už zdaleka tak rekordní nebudou, stát žádnou velkou sumu nevybere.

Ministr financí se tento týden pokusil zatáhnout za záchrannou brzdu a na koaličním jednání rozjel jednání o škrtech výdajů. Mimo jiné o snížení platů ve veřejném sektoru. Vládní pětikoalice se ale nebyla schopná domluvit. Především kvůli Pirátům, kteří prohlásili, že takový pokles platů je mimo koaliční dohody. A proto, aby odvedli pozornost, začali volat po odchodu ministra spravedlnosti Pavla Blažka.