Značná část evropských fosilních zdrojů bude zřejmě brzy ekonomický neúnosná, ukazuje analýza

ENERGETIKA V EVROPĚ

Značná část evropských fosilních zdrojů bude zřejmě brzy ekonomický neúnosná, ukazuje analýza
V příštím desetiletí se značná část energetických kapacit založených na fosilních palivech pravděpodobně stane ekonomicky neudržitelnou. Foto: Tomáš Novák
1
Ekonomika
Jan Křovák
Sdílet:

V příštím desetiletí bude značná část výroby energie z fosilních paliv v celé Evropě ohrožena ekonomickou neudržitelností na trhu, a to ještě před dosažením technického konce životnosti. Vyplývá to z Evropského hodnocení přiměřenosti zdrojů (ERAA) za rok 2025, jehož autorem je Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E). Do roku 2035 se může výkon energetických zdrojů lišit až o 21 GW čistě v důsledku rozdílů v investičních strategiích, uvádí.

ERAA je celoevropské monitorovací hodnocení přiměřenosti zdrojů energetické soustavy až na 10 let dopředu. Hodnocení za rok 2025 vydané v prosinci ukazuje, že v příštím desetiletí se značná část kapacit založených na fosilních palivech pravděpodobně stane ekonomicky neudržitelnou, protože výnosy na trhu pouze s energií nejsou dostatečné k udržení části stávajícího parku. Podle expertů je proto nutné přijmout opatření k zachování bezpečnosti dodávek elektřiny v Evropě, jelikož k ekonomickým problémům má dojít ještě před koncem životnosti daných zdrojů.

V krátkodobém a střednědobém horizontu (2028 a 2030) hrozí vyřazení významných kapacit z provozu, přičemž rozsah nejistoty je mírný (přibližně 6–8 GW). V dlouhodobém horizontu (2033 a 2035) přetrvávají rizika vyřazení z provozu u předpokládaného parku tepelných elektráren a teprve v roce 2035 model naznačuje určitý potenciál pro rozšíření výroby energie z plynu a nově vznikající výroby energie z vodíku. Toto rozšíření je však nejisté a závisí na investičních strategiích přijatých investory, jakož i na příznivých podmínkách, jako jsou omezení dodavatelského řetězce, rozvoj elektrizační soustavy a dostupnost primární energie a vodíku.

Rozvoj energetické soustavy proto musí podle analytiků být pečlivě sledován, aby bylo možné potvrdit, že jsou investiční potřeby naplňovány. Zpráva ERAA 2025 ukazuje, že různé investiční strategie, zejména různé přístupy k averzi investorů k riziku, mají významný dopad na dostatečnost zdrojů. Příslušné orgány by podle zprávy měly zvážit možná opatření ke zmírnění dopadů s cílem zajistit dostatečnost zdrojů v Evropě. Ačkoli se v hodnocení předpokládá, že mnoho investic by mohlo být motivováno cenami způsobenými nedostatkem v době vysoké poptávky nebo omezené nabídky, zpráva výslovně uznává, že racionální investoři s averzí k riziku mohou zřídka se vyskytující extrémně vysoké cenové špičky jako spolehlivý zdroj příjmů zlehčovat nebo ignorovat, zejména pokud neexistují dlouhodobé smlouvy nebo stabilní systémy podpory.

ENTSO-E dodává, že by měl být zároveň sledován proces vyřazování stávajících elektráren z provozu, aby se zajistilo, že nepřekročí předpokládané úrovně. Očekává se, že kapacita výroby energie z obnovitelných zdrojů se na základě cílů národní politiky a odhadů provozovatelů přenosových soustav podstatně rozšíří. Vzhledem k přerušovanému charakteru však toto rozšíření samo o sobě nebude stačit k plné kompenzaci poklesu dispečerské tepelné kapacity a podstatného nárůstu elektrifikace do roku 2035.

Modelování ERAA 2025 naznačuje, že různé předpoklady ohledně averze investorů k riziku mohou vést k široké škále budoucích výsledků v oblasti kapacity; do roku 2035 se může výkon energetických zdrojů lišit až o 21 GW čistě v důsledku rozdílů v investičních strategiích. Ačkoli jsou identifikovány tržní příležitosti pro skladování, reakci na straně poptávky (DSR) a v některých zónách nové flexibilní jednotky poháněné plynem a vodíkem, celková životaschopná kapacita zůstává v centrálním referenčním scénáři napjatá.

Kromě toho je dlouhodobá rovnovážná tendence ekonomického modelu spoléhat se na vzácné hodiny nedostatku výslovně omezena stropem výnosů, což odráží skutečnost, že výnosy z extrémních cenových výkyvů jsou příliš nejisté, aby mohly podpořit reálná investiční rozhodnutí. Spoléhání se výhradně na takové nové vstupy poháněné nedostatkem by mohlo vést k podcenění problémů s dostatečností.

V celé Evropě existují značná rizika nedostatečné přiměřenosti. V mnoha studovaných oblastech jsou překračovány dostupné národní normy spolehlivosti a pouze výjimečně jsou rizika nedostatečné přiměřenosti nižší (tj. v souladu s těmito normami). Rizika se obecně zvyšují s tím, jak se hodnocení posouvá do budoucnosti, i když v některých částech Balkánu a Skandinávie bývají nižší. Stávající netržní zdroje přiměřenosti (např. smluvní strategické rezervy) jsou již zahrnuty; pokud přetrvávají významná rizika nedostatečné přiměřenosti, znamená to, že jsou zapotřebí další zdroje nebo opatření.

Cílené zásahy a dlouhodobé tržní mechanismy jsou podle analytiků nezbytné k zamezení dalším rizikům. Podpůrné mechanismy a trhy s kapacitou by měly být v případě potřeby urychleny, aby byla umožněna energetická transformace při zachování bezpečnosti systému, dokud nebudou plně zavedeny účinné pobídky, nebo cílené intervence. Aby byla zajištěna bezpečnost dodávek elektřiny a dosaženo klimatických cílů, musí Evropa urychlit zavádění flexibilních řešení a infrastruktury, včetně přeshraničního přenosu, aby se obnovitelná elektřina dostala tam, kde je nejvíce potřebná, jakož i skladování, DSR a dalších zdrojů flexibility, přičemž musí být vždy zajištěna bezpečnost dodávek.

Pomocí modelu plánování s minimalizací nákladů v rámci celého systému EVA ukazuje, že po vyloučení kapacit, které jsou již podporovány kapacitními mechanismy nebo politickou podporou, bude mezi lety 2028 a 2035 pravděpodobně vyřazeno z provozu velké množství kapacit na plyn, uhlí, lignit a ropu, přičemž prodloužení životnosti a cílené nové vstupy budou pouze omezené.

I když existuje určitý tržní prostor pro další DSR, skladování a od roku 2033 do roku 2035 nových plynových zdrojů a první vodíkové zdroje v určitých oblastech, tyto přírůstky ale podle analýzy plně nevyrovnávají odchod tepelné energie, což v centrálním scénáři vede k „napjaté“ celkové tržně životaschopné kapacitě.

Klíčovým poznatkem je, že averze investorů k riziku podstatně mění výsledky: do roku 2035 se celková flotila může lišit až o 21 GW v závislosti na tom, zda investoři uplatní pouze vyšší minimální výnosové míry, nebo také diskontují výnosy z velmi vzácných extrémních cenových výkyvů prostřednictvím stropu výnosů. To podtrhuje, že spoléhat se pouze na ceny způsobené nedostatkem, zejména ty vyplývající z výjimečných událostí, k vyvolání dostatečných investic je nereálné a že bez dodatečné politické podpory nebo dlouhodobých mechanismů by ekonomické faktory identifikované EVA vedly k čisté ztrátě pevné kapacity a vyšším rizikům nedostatečnosti.

Jelikož se jedná o komplexní studii, vyznačuje se ERAA 2025 vysokou mírou nejistoty a významnými výpočetními omezeními. Při interpretaci výsledků je proto třeba pečlivě zvážit rozhodnutí a předpoklady týkající se modelování, jakož i pravděpodobnostní povahu hodnocení.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články