Česká energetika jede do zdi

KOMENTÁŘ

Česká energetika jede do zdi
Uhelná elektrárna Počerady. Foto: Sev.en
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Konec doby uhelné u nás je na dohled. Tak lze chápat včerejší zprávu Hospodářských novin, podle níž Pavel Tykač k lednu 2027, tedy za rok a něco málo, plánuje zavřít tři své uhelné elektrárny: Počerady, Chvaletice a Kladno. Zmizela by tak kapacita 2,3 gigawattů pro výrobu elektřiny. Takzvané stabilní kapacity, jak na svém blogu upozorňuje Milan Smutný, tedy nezelených elektráren, má Česká republika 8,4 GW. Přijdeme tedy jedním rozhodnutím jednoho podnikatele o třetinu stabilních zdrojů.

 

Tykačova firma Sev.en Energy samozřejmě pro zavření elektráren má své důvody, ekonomické. Emisní povolenka zdražuje uhlí do té míry, že se Tykačovi provoz těchto elektráren nevyplácí, naopak na nich prodělává. Za tunu CO2, což není popílek, ale průzračný vzduch, v tuto chvíli elektrárna musí zaplatit 81 eur, téměř 2000 korun. Cena povolenky na trhu pochopitelně kolísá, podle propočtů Mezinárodní agentury (IEA), na něž upozornil twitterový účet podcastu Vysoké napětí, ale v roce 2024 po čtvrtinu času byla silová elektřina levnější než povolenka. Plynové elektrárny, které by uhelky měly nahrazovat, zatím nestavíme, neboť minulá Babišova ani dosluhující Fialova vláda nevyjednaly u Evropské komise povolení pro dotace. Takže ve 30. letech se z České republiky, dnes jednoho z mála netto vývozců elektřiny, stane dovozce, podle odhadů IEA budeme muset pokrývat asi 20 procent naší spotřeby elektřiny z dovozu.

Sledujeme eutanazii české energetiky v přímém přenosu. Jak to, že to není hlavní téma politiky? Energetická bezpečnost, tedy dostatek zajištěné elektřiny, má pro fungování společnosti nezměrný význam, ale tady jsme byli svědky koordinovaného útoku na plán udělat ministrem životního prostředí Petra Macinku, přičemž jedním argumentem byla jeho práce v Institutu Václava Klause, který sponzoruje právě Tykač. A Tykač je přece uhlí, Macinka by se tedy stal lobbistou za energii z fosilních zdrojů a to je fuj. Jenže fosilní zdroje nejsou fuj, jsou pořád ještě nutnost. Obnovitelné zdroje OZE nám právě v těchto dnech – v Německu téměř bezvětří a zatažená obloha – ukazují svou odvrácenou tvář a jejich vinou spotová, tedy okamžitá cena elektřiny roste tu nad 200, tu nad 300 eur za megawatthodinu.

Normálně se cena pohybuje v rozmezí od 70 do 80 eur. Jestli máme ekonomicky přežít, je třeba začít sabotovat Green Deal. Bylo by třeba ve všech případech, kdy se v EU ještě žádá jednomyslné hlasování, danou věc bez ohledu na její obsah vetovat a dát najevo, že česká blokáda skončí, jen když dostaneme výjimku jak z povolenek pro domácnosti, tak z už zavedených povolenek pro těžký průmysl a elektrárny. Ale taková cesta by byla až nepředstavitelně namáhavá a můžeme pochybovat, že se Andreji Babišovi bude chtít po ní vydat.

×

Podobné články