Že žádné škrty v rozpočtu nejsou tabu, je správná teze. Co znamená motoristické vzývání Mileie

Motoristé platí v budoucí vládě Andreje Babiše (ANO) za nejostřejší subjekt, co se týká škrtů ve výdajích státu. Ve svém programu dokonce měli po čtyřech letech vládnutí vyrovnaný rozpočet. Nyní hovoří o škrtech po vzoru argentinského prezidenta Javiera Mileie, který je známý nekompromisním ořezáváním výdajů. Navrhují řezat do mandatorních výdajů, s výjimkou důchodů, ale také změnit, respektive zrušit automatickou valorizaci některých státních výdajů či osekat podporu zbytných projektů financovaných z EU. Ekonomové pro Echo24 tyto návrhy zanalyzovali.

Deník Echo24 již informoval o tom, že ekonomický expert Motoristů sobě Vladimír Pikora nastínil, jaké zásahy do rozpočtu by si představoval. „SFDI (Státní fond dopravní infrastruktury) je zbytečně nafouknutý. Bude nakonec menší. Umím si představit časový posun na železnici. Budeme muset škrtat výdaje na chodu státu – každý rok znovu a znovu. Příkladem úspor na chodu státu je zmrazení platů politiků. Bude se muset propouštět,“ uvedl Pikora.

Podle něj neexistuje nic, co by nešlo škrtnout. „Nejsou žádná tabu. Musí se diskutovat všechny možnosti. Vše je k diskusi. Odmítám postoj, že zde jsou mandatorní výdaje a nejde zde šetřit. Prostě z nich uděláme nemandatorní. Výjimkou jsou důchody, ale automat xy % z částky abcd musí skončit. Stát není automat,“ napsal dále Pikora.

Budoucí vláda podle něj opouští mantru, že se musí vše kofinancovat a čerpat peníze z EU, když nejsou peníze na to, aby se dodala národní část peněz. „Dost bylo zbytečných rozhleden v údolí. V roce 2026 musíme škrtat, protože pak bychom neseškrtali rok 2027. Rok 2027 bude kvůli zákonu o rozpočtové odpovědnosti ještě složitější než rok 2026. Pokud by si někdo neuměl představit, jak se to dělá, ať se podívá na argentinského prezidenta Mileie. Dramaticky ozdravil rozpočet,“ dodal Pikora.

Analytik České spořitelny a šéf výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že samozřejmě bude správně, pokud budou z rozpočtu SFDI škrtnuty případné špatně vybrané a připravené investice, které by neposílily budoucí prosperitu české ekonomiky. „Jejich odhalení ale není možné bez detailního a odborně náročného posouzení neveřejných informací o jednotlivých uvažovaných projektech. A i kdyby se všechny zvažované projekty ukázaly jako v zásadě výdělečné, je třeba jejich roční objem držet v mezích, které budou dlouhodobě zhruba udržitelné a pro ekonomiku kapacitně zvladatelné,“ uvedl Skořepa.

Neustálé ověřování, kde by se dalo v rámci státní a veřejné správy ušetřit na neefektivnostech a zbytečných agendách a duplicitách, je podle Skořepy určitě na místě. „Zpomalování růstu platů politiků oproti vývoji mezd ve zbytku ekonomiky ale pokládám za velmi nešťastný nápad. Důsledkem takových opatření je pokles atraktivity politických pozic pro všechny ty z nás, kteří mají v plánu mít v nich příjem jen v této oficiální, legální podobě. Roste tak riziko, že budou mít o politické pozice zájem primárně lidé, kteří plánují využívat tyto pozice k získání příjmů a jiných výhod cestami skrytými a nelegálními,“ uvedl Skořepa s tím, že přitom škrcením platů politiků lze získat jen úspory v kontextu celkových veřejných výdajů zanedbatelné. Převis rizika nad úsporou se mu v tomto případě zdá fatální.

ČR se utopila v záplavě unijních programů

Rozhodování o všech rozpočtových položkách je zcela v rukou těch, kteří jsou díky mandátu od voličů u moci, připomíná Skořepa. „Proto je jistě správná teze, že neexistuje žádné tabu, že všechny příjmy a výdaje jsou k diskuzi, že v případě potřeby lze z kteréhokoliv mandatorního výdaje udělat nemandatorní, přičemž jedinou výjimkou jsou podle mého soudu nikoliv důchody, nýbrž povinné výdaje spojené s veřejným dluhem. Já osobně jako volič pokládám za žádoucí, aby tato debata o překopání rozpočtu respektovala určité obecné zásady, jako je férové zatížení různých skupin obyvatelstva, pomáhání jen těm skutečně potřebným, zatěžování budoucích generací dluhovým financováním jen v případě dobře připravených investic a podobně,“ uvedl Skořepa a dodal, že si ale umí představit, že jiní voliči vidí mantinely pro tuto debatu jinde. „To je holt demokracie,“ míní.

Sympatická je Skořepovi i jistá rezervovanost vůči dotacím z EU. „Čistě účetně je sice pěkné dostávat peníze odjinud, nicméně pokud nás tyto dotace tlačí k nerozumným národním výdajům nebo různě pokřivují fungování zdejší ekonomiky, pak do Česka vnášejí víc škody než užitku,“ míní ekonom České spořitelny.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek redakci řekl, že Pikorovo vyjádření ostře a jasně říká, že kromě důchodů není nic nedotknutelného. „Nakolik se tento přístup odrazí v rozpočtové politice, se teprve uvidí. Fiskál vytváří primárně vláda s ministrem financí v čele. A v tuto chvíli tu máme nejenom důchody, ale také další indexované výdaje, a především velkorysý veřejný sektor zaměstnávající téměř milion pracovníků,“ míní Dufek.

„Pokud tento přístup povede k celkové inventuře na výdajové straně rozpočtu, bude to jen dobře. Stát by si už měl konečně uvědomit, na co má a na co nemá. Co ke svému provozu potřebuje a co je zbytné, a tedy i nákladné (majetek). A samozřejmě i to, kam bude investovat a s jakým efektem,“ uvedl dále Dufek s tím, že od toho se dá totiž odvodit i to, jakou dálnici kdy stavět, nebo s jakým efektem a kdy lze v ČR stavět vysokorychlostní tratě.

„Tradiční přístup šponování požadavků jednotlivých ministerstev, kde velká část vlády stojí proti ministru financí, by měl skončit. Je to ovšem o prioritách a vůli k reformám nejenom na straně ministra financí,“ apeluje Dufek.

Na příkladu peněz z EU je podle něj jasně vidět, jak se v čase ČR „utopila“ v záplavě různých programů, jejichž výsledkem byly mj. rozhledny, golfová hřiště, chodníky, penziony, hotely a tak dále. „A mezi tím se nám nedostávalo peněz na dopravní infrastrukturu. Nyní je čas zaměřit fondy znovu primárně na infrastrukturu, primárně dopravní a energetickou. Mít několik málo jasných priorit a konečně opustit přístup ve stylu ‚pro každého trochu‘,“ uvedl Dufek.