„Dnes žádný Netflix, raději si budu číst.“ Jaká je situace na knižním trhu

Blíží se Vánoce a s nimi i otázka, v jaké kondici je český knižní trh. Proč u nás ubývá čtenářů a co na tom mohou změnit školy, knihovny nebo nové formáty jako audioknihy? Pozvání k debatě přijali ředitel nakladatelství Albatros Václav Kadlec, vedoucí edice angloamerických autorů v nakladatelství Argo Petr Onufer, ředitel nakladatelství Host Tomáš Reichel a Martin Vopěnka, předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů a zakladatel nakladatelství Práh.

Začnu slovy Juraje Koudely ze slovenského nakladatelství Absynt, který nedávno řekl: „Když jsme nakladatelství zakládali, poslouchali jsme, že se nečte. Já mám ale pocit, že na Slovensku je silná komunita čtenářů. Knižní branže je velmi vyspělá. Když se podíváte na to, jak vypadají knihkupectví na Slovensku, jsou o třídu výš než v Česku, možná i v Polsku. A jde také o to, jak knihy vypadají – jak jsou řemeslně zpracované, jaká je úroveň ilustrací, překladů a že překlady světové literatury na Slovensku často vycházejí dřív než v Česku.“ Moje první otázka tedy zní: Je úroveň knižního trhu v Česku opravdu horší než na Slovensku?

Vopěnka: Je skvělé, že Slováci mají takový dobrý pocit. Já bych jim ho přál.

Z mnoha věcí ho mít nemohou, že?

Vopěnka: Právě. Obecně si ale myslím, že český trh je mnohem silnější a strukturovanější. Vím, že řada našich titulů na Slovensku nevychází, a proto je tam vyvážíme. Neznám mnoho titulů, které by byly v Česku nedostatkové a dovážely se ze Slovenska.

Onufer: Já jsem napůl Slovák a v létě se u nás v Praze zastavila moje teta se sestřenicí a hodně jsme se bavili o knihách. Stále mě nepřestává překvapovat – a ony to potvrzovaly –, že Slováci opravdu masivně čtou české knihy. Opačně to tak samozřejmě není. Když jedete na Slovensko, třeba do Bratislavy, v knihkupectvích často vidíte české tituly, což je pro české nakladatele potěšitelné. Naopak to ale příliš nefunguje, byť by to bylo jistě obohacující.

A co se týče překladové literatury – je pravda, že některé angloamerické tituly vycházejí na Slovensku dřív než u nás?

Kadlec: Rozhodně se nemůžu pasovat na odborníka na slovenský trh, takže to s jistotou nevím. Obávám se ale, že jako všude rozhoduje prostá matematika – trh je výrazně menší a kupní síla nižší. Kdyby tedy opravdu platilo, že tam některé tituly vycházejí dřív, byl bych tím překvapen. Podporují to i statistiky čtenářství. Pokud na Slovensku vyjde nějaký titul dřív než v češtině, bude to spíš ojedinělý případ, kdy to vydavatel stihl rychleji. Když se člověk podívá na to, kolik Čechů přečte za rok aspoň jednu knihu, uvádí se zhruba sedmdesát procent. Na Slovensku je to kolem padesáti procent. Češi přečtou za rok kolem deseti knih, na Slovensku je to jen něco přes pět. Myslím, že český trh je v tomto ohledu rozvinutější než slovenský. Možná v tom hraje roli i historická zkušenost – za komunismu na Slovensku vycházely v překladu některé tituly, které v Česku vyjít nemohly. A to povědomí možná přetrvává. Je pravda, že malí nakladatelé jako Kalligram nebo Artforum vydávají na Slovensku velmi vytříbené a zajímavé knihy, které leckdy česky nevyšly. Ale opačně to platí také.

Reichel: Nemám k tomu žádná data ani statistiky, vycházím jen z vlastní zkušenosti. Vím například, že v Brně otevřelo knihkupectví Martinus, slovenská knihkupecká síť, a to knihkupectví je opravdu krásné – podle mě hezčí než průměr českých knihkupectví. Pokud jde o překlady na Slovensku, z rozhovorů vím, že tam některé knihy skutečně vycházejí dřív. Důvod je jednoduchý: kdyby je nepřeložili včas, lidé by si je koupili česky a slovenské vydání by se špatně prodávalo. Takže některé tituly musejí vydávat rychleji. Český trh je ale díky své velikosti určitě rozvinutější a lépe strukturovaný než slovenský.

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý Salon si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.