Rodiče si musí připravit tisíce na začátek školního roku. Může se vyplatit počkat

S končícím létem se musí rodiče žáků tradičně připravit na tisícové výdaje za školní pomůcky či obědy. Ani letos to nebude výjimka a v případě více dětí se může nákup školních pomůcek dostat i na vyšší tisíce korun. Podle průzkumů by si však s výdaji měli rodiče letos poradit lépe než v minulém roce. Pomoci jim může také zvolit správnou taktiku, kdy pomůcky nakupovat.

Výdaje rodičů na školní pomůcky se meziročně výrazně nemění, téměř polovina rodičů plánuje utratit za pomůcky stejně jako v loňském roce. S částkou 2000 korun si vystačí 63 procent rodičů, zbylí plánují utratit více, 17 procent přes 3000 korun, ukazuje srpnový průzkum agentury NMS. Rodiče však letos zaznamenali i výrazný růst školních výdajů celkově.

Jiná je však situace u prvňáků, jejich rodiče mají nachystáno i více než 3000 korun. „Nejenže první výprava dítěte do školy začíná dříve, ale rodiče musí počítat také s vyššími výdaji,“ uvedla agentura. Více než čtvrtina rodičů dětí, které nastupují do první třídy, plánuje útratu vyšší než 3000 korun, mezi rodiči starších dětí je to přitom 15 procent. Podle autorů průzkumu tak rodiče prvňáků utratí za nákup školních pomůcek v průměru o 500 korun více než rodiče dětí, které nastupují do vyšší ročníků.

Zmírnit dopady však může správná „taktika“, při níž se platby mohou i rozložit na delší časové období. Čtyři z deseti rodičů podle červencového průzkumu agentury Ipsos pro Provident Financial nakupují pomůcky během celého roku, pak nemají takový problém se školními výdaji na začátku září. „Vyčkat až na začátek školy není špatná taktika, každá škola má totiž rozdílný přístup. Některá zajistí všechny pomůcky ze svých zdrojů, v některých případech se nemusí nakupovat vše najednou a lze například nákupy učebnic a pracovních sešitů rozložit na celý školní rok,“ uvedla datová analytička Provident Financial Hana Chmelíková.

Klesl počet rodičů, kteří nakupují levnější pomůcky nebo využívají staré, a to o pět procentních bodů. Dostatek peněz na všechny náklady spojené se školou, jako jsou pomůcky, školní výlety a školy v přírodě, lyžařské a plavecké výcviky, ale i obědy a zájmové aktivity dětí, má 45 procent rodičů. Loni jich bylo 42 procent. V roce 2024 až pětina rodičů musela požádat o pomoc s platbou za obědy, letos to bude 15 procent.

Až 60 procent rodičů v Praze se nevejde do částky 3000 korun za jedno pololetí a jedno dítě, což uvedla také více než polovina rodičů v Pardubickém a Středočeském kraji. Naopak nejméně zaplatí za školní stravování v Libereckém a Jihočeském kraji. Většina rodičů tento výdaj zvládne hradit ze svých zdrojů, proti loňskému roku méně rodičů potřebuje s tímto výdajem pomoci.

V průzkumu agentury NMS se respondenti také vyjadřovali k výdajům během školního roku. Více než třetina rodičů uvedla, že během školního roku pro ně největší výzvu představují finanční náklady spojené se školou. „Byť tedy nákup pomůcek na začátku školního roku vyjde rodiče v průměru na 2445 korun, další náklady se přidávají v průběhu školního roku,“ zmiňuje agentura.

Téměř dvě třetiny rodičů v průzkumu Ipsos pro společnost Pluxee uvedly, že letos zaznamenaly nárůst školních výdajů oproti loňsku, 15 procent dokonce výrazný, a to víc než o pětinu. Největší zátěž podle něj představují mimoškolní aktivity a kroužky, následují povinná školní výbava, dále pak školy v přírodě, výlety či tábory a pravidelné měsíční náklady, jako jsou obědy, jízdné či družina.

Podle průzkumu by téměř čtyři pětiny rodičů uvítaly, kdyby jim zaměstnavatel přispěl na náklady spojené s kroužky, školami v přírodě nebo dalšími aktivitami. „Reálně tuto podporu využívá jen malá část zaměstnanců – sedm procent má benefity pro volný čas, které lze použít i na jiné věci, a šest procent dostává cílené příspěvky například na kroužky,“ sdělila společnost Pluxee, která se zabývá zaměstnaneckými benefity.