V podmínce, ale bez dohledu: Jiřikovský měl volnost. Podle soudu běžné, pro kritiky selhání justice

Jak se ústřední postava bitcoinové kauzy dostala na svobodu? Tomáš Jiřikovský byl v minulých letech odsouzen za zpronevěru, drogové delikty a nedovolené ozbrojování, ale už v listopadu 2020 ho podmínečně propustili z věznice v Břeclavi. Přestože mu soud vyměřil zkušební dobu v délce šesti let, která potrvá až do listopadu 2026, neuložil mu žádná další omezení ani dohled. Podle soudu ničím nevybočující případ, některým politikům nebo občanským iniciativám se ale obdobný přístup justice ani trochu nelíbí.

Jiřikovský tak mohl v momentě, kdy aféra propukla, bez větších překážek opustit Českou republiku a utéct do Asie. Nikdo ho totiž nekontroloval, nic nemusel hlásit. V kauze, která později otřásla politickou scénou a vedla k rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka, tak přibývá další znepokojivá rovina – obavy z nerovného přístupu justice.

Propuštěn bez podmínek

Z rozhodnutí soudu vyplývá, že Jiřikovskému nebyla při podmíněném propuštění uložena žádná další povinnost – nemusel se zdržovat v určitém místě, nepodléhal dohledu probačního úředníka a soud nestanovil ani žádné omezení v cestování či hospodaření s majetkem. „V této věci nebyla zkušební doba vázána na splnění žádných dalších konkrétních povinností nebo omezení ve smyslu § 89 odst. 1,2 trestního zákoníku,“ uvedla místopředsedkyně Okresního soudu v Břeclavi Petra Wolfová pro server INFO.cz.

Podle Wolfové to není nic zvláštního, soud není povinen stanovit propuštěnému v podmínce žádná další omezení, vysvětluje. „Obecně mohu k problematice podmíněného propuštění sdělit, že tento institut není automaticky ze zákona vázán na nutnost uložit odsouzenému nějaké další povinnosti či omezení. V podrobnostech odkazuji na příslušnou zákonnou úpravu v §§ 88 až 91 trestního zákoníku,“ dodala pro deník Echo24.

Soud o žádných dalších podmínkách nerozhodoval ani ve chvíli, kdy Jiřikovský získal zpět část zajištěné elektroniky, z níž podle pozdějších zjištění vedla cesta ke kryptoměně, kterou následně věnoval státu.

To, že nebyl uložen ani probační dohled, kritizuje například bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková. „To je důležitý mezník v bitcoinové kauze, nicméně pouze první krok. Dalším by mělo být i prošetření postupu soudu, který podmíněně propustil Jiřikovského, aniž by mu uložil probační dohled,“ míní.

Podivné okolnosti rozhodnutí

Rozhodnutí o propuštění navíc neobsahuje žádné podrobnější odůvodnění – Jiřikovský i státní zástupce se vzdali práva na stížnost a nepožadovali písemné odůvodnění. Státní zástupce tehdy souhlasil s propuštěním s odkazem na „kladné hodnocení věznice“ a „očekávání řádného života“. „Shledal za splněné zákonné podmínky pro podmíněné propuštění,“ sdělil k tomu pro iROZHLAS.cz vedoucí Okresního státního zastupitelství v Břeclavi Jan Slaný.

Podle Spolku Šalamoun však celý proces provázela zásadní procesní pochybení. „Neexistuje žádný záznam o tom, že by trestní spis Jiřikovského byl vůbec předložen soudu rozhodujícímu o jeho podmíněném propuštění,“ uvedl místopředseda spolku Václav Peričevič. Pokud se tak skutečně stalo, soud podle něj rozhodoval v rozporu se zákonem a bez znalosti základních informací o odsouzeném – včetně zpráv z věznice nebo údajů o náhradě škody.

Kritika i z politiky

Senátorka Hana Kordová Marvanová označila celý případ za „velmi podivný“ a upozornila, že pokud se informace potvrdí, měly by se k nim odpovědné instituce jasně vyjádřit. Zároveň zpochybnila i navrácení části zabavené elektroniky Jiřikovskému. „Myslím, že byla chyba, že ta elektronika byla vydána,“ sdělila redakci.

Případ má podle kritiků přesah i do systémového selhání justice. „Podmíněné propuštění se stává výsadou vyvolených,“ konstatuje Šalamoun. Upozorňuje na paralely s dalším případem, kdy byl movitý podnikatel Ladislav Kirschner propuštěn z vězení před polovinou trestu v rozporu s trestním zákoníkem. Spolek vyzývá k důkladné kontrole celého systému podmíněného propuštění a zajištění rovného přístupu k právu.

Deník Echo24 se obrátil rovněž na Nejvyšší státní zastupitelství. To se ale vyjádřit odmítlo. „Nejvyššímu státnímu zastupitelství nepřísluší tuto otázku komentovat. Vzhledem k tomu, že tzv. vykonávací řízení je v působnosti soudů, je namístě, abyste se s žádostí o komentář obrátil na příslušný soud,“ uvedl pouze mluvčí Petr Malý.