Ani Bůh to tu neřídí

KOMENTÁŘ

Ani Bůh to tu neřídí
Nová koalice disponuje na německé poměry těsnou většinou. Fakt, že nedokázala napoprvé zvolit nového kancléře, nesvědčí o ničem dobrém pro budoucnost, až bude třeba prohlasovat opravdu kontroverzní věci. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Dnes začíná volba nového papeže neboli konkláve. Celkem 133 kardinálů se shromáždí v Sixtinské kapli, aby ze svého středu vybrali novou hlavu katolické církve. Podle tradice kardinály při volbě vede Duch svatý. Mohlo by se tak zdát, že volbu římského biskupa má pod palcem sám Bůh.

Asi je to ale složitější. V roce 1997 se bavorská televize zeptala tehdejšího kardinála Ratzingera, jestli je „Duch svatý zodpovědný za volbu papeže“. Odpověď byla překvapivě: Ne, spíše slouží jako pojistka, že nedojde k úplné katastrofě. „Neřekl bych to v tom smyslu, že Duch svatý vybírá papeže... Řekl bych, že Duch svatý nepřebírá tak docela kontrolu nad celou věcí, ale spíše nám jako dobrý vychovatel nechává mnoho prostoru, mnoho svobody, aniž by nás zcela opustil. Úlohu Ducha je tedy třeba chápat mnohem pružněji – ne že by diktoval, kterého kandidáta je třeba volit. Pravděpodobně jediná jistota, kterou nabízí, je, že věc nemůže být zcela zmařena... Existuje příliš mnoho případů papežů, které by Duch svatý evidentně nevybral!“ prohlásil budoucí papež Benedikt XVI.

 

Autor článku si na tato slova vzpomněl v souvislosti se dvěma volbami, které proběhly včera. První byla volba nového německého kancléře. Aby se šéf CDU Friedrich Merz mohl ujmout vlády, musel splnit poslední, zdánlivě formální povinnost – v tajné volbě obdržet většinu poslaneckých hlasů. Nikdy předtím se v historii Spolkové republiky nestalo, aby designovaný kancléř této mety nedosáhl. Oba členové nové koalice, pravicová CDU/CSU i levicová SPD, tvrdili, že Merz má jejich plnou podporu. Pak ale přišla katastrofa.

Pro Merze hlasovalo pouze 310 poslanců, ke zvolení kancléře potřeboval 316. Domluvená koalice má teoreticky 326 hlasů. To znamená, že celkem 18 poslanců pro novou vládu ruku nezvedlo.

SPD a CDU/CSU se pak obviňovaly z toho, kdo selhal. Merz si na cestě do kancléřského křesla udělal mnoho nepřátel, podezřelých je celá řada. Mohlo jít o levé křídlo SPD, kterému se nepozdává koalice s pravičáky. Nebo naopak o část CDU/CSU, jež nesouhlasí s ústupky, na které Merz kývl v rámci koaličních vyjednávání. Může se jednat o akci pohrobků Merkelové. Bývalá kancléřka volbě přihlížela a Merze nikdy příliš nemusela. Merz byl také v Německu široce kritizován za svůj pokus prosadit protiimigrační reformy ve spolupráci s nenáviděnou AfD. Prý tím ohrozil „požární zeď“ vztyčenou kolem AfD. Šlo o pomstu nespokojenců?

Merz byl nakonec zvolen v opakovaném hlasování. Napodruhé ho podpořilo 325 poslanců, tedy 17 z 18 rebelů změnilo názor. Je to ale značně nešťastný start jeho vládnutí. Nová koalice disponuje na německé poměry těsnou většinou. Fakt, že nedokázala napoprvé zvolit nového kancléře, nesvědčí o ničem dobrém pro budoucnost, až bude třeba prohlasovat opravdu kontroverzní věci. O Merzovi se mluvilo jako o nové naději v čele Evropy. Nyní je dost pochybné, zda dokáže uřídit alespoň Německo.

Druhá volba se týkala generálního ředitele České televize Jana Součka. Ta sice dopadla podle očekávání, Souček byl odvolán, ale znovu panují pochybnosti o tom, kdo to má vlastně pod kontrolou. Souček od svého nástupu do čela veřejnoprávní televize v říjnu 2023 úspěšně stihl naštvat úplně všechny frakce v radě, čímž zpečetil svůj osud. Co ale bude dál, nikdo netuší. Došlo k dočasnému spojenectví s cílem Součka odvolat. Kdo ho nahradí, je ve hvězdách. Rada má tři měsíce na nalezení nového generálního ředitele.

Pokud samotný Všemohoucí nemá zcela pod kontrolou, kdo bude řídit největší církev na planetě, nelze se divit, že plány světských institucí selhávají. Možná děsivou pravdou je, že to tu neřídí vůbec nikdo. Složitě spřádané plány, dohodnuté kompromisy, podané ruce – vše se může zhroutit kvůli ješitnosti pár jednotlivců, neporozumění nebo blbé náhodě. Pro některé lidi je to těžké přijmout, hledají pak útěchu v konspiračních teoriích. Raději si myslí, že to má někdo, i třeba zlovolný, celé pod kontrolou, než by si připustili, že jsme na to sami.

×

Podobné články