Jak kancléř narazil do obrazu
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
PODCAST ECHO PORADA
Jsou kontroverzní posty z minulosti humor, nebo problém? Tereza Matějčková se v aktuálním Týdeníku Echo zaměřila na fenomén práva na výmaz vlastní internetové ...
Německý kancléř Friedrich Merz se před několika týdny dopustil výroku o tom, že v migrační politice došlo k řadě chyb, které se již napravují, ale není divu, že jich využívá nepřijatelná AfD, tedy Alternativa pro Německo, která by v současnosti nejspíš vyhrála v Německu volby. Aby nějak přiblížil, jak se ty chyby projevují, použil slova „Stadtbild“ čili obraz (německých) měst, který se změnil, a aby vysvětlil, jak to myslí, dodal: Však se zeptejte svých dcer…
Od té doby se v Německu konají demonstrace, píší se petice, kancléř je vyzýván k odstoupení, v Bundestagu se pronášejí plamenné projevy, „dcery“ dávají najevo, že jim se „obraz měst“ moc líbí, že je hrozná drzost je do toho zatahovat. Na těch demonstracích se nosí transparenty „Rasismus ausMERZen“, tedy Vymýtit rasismus, jako by technokratický a úzkostlivě korektní kancléř byl ten případ.
Šedesát tři procent Němců sice v průzkumu odpovědělo, že s kancléřem souhlasí, ale je pravda, že to není příliš přesvědčivá většina a ta stoupá až po padesátém roce věku, takže mladí spíš s kancléřem nesouhlasí. Ti už ovšem nemohou potvrdit, jestli se „Stadtbild“ mění, či nikoli, ti už v tom současném „obraze“ žijí a jiný neznají. Kancléřův výrok chápou (správně) jako kritiku migrace a multi-kulti, a to je pořád tabu, sice již poněkud méně než před desíti lety, kdy by to vedlo zcela k vyloučení ze společnosti, ale tlak „tyranie ctnosti“ je stále velmi silný. Kritika migrace je okamžitě ztotožněna s rasismem, což je past, do níž se snadno chytne každý, kdo se jen opováží k jejím kluzkým okrajům přiblížit. Tuto past si přitom na sebe nastražila skoro celá kdysi sebevědomá Evropa, která, padajíc do ní, provolává slávu svým sebevražedným sklonům, jež si spletla s humanismem.
Je ale pravda, že nyní již není jen tak jednoduché hlásat, že migrace povede jen a jen k obrodě společnosti, na to jsou výsledky příliš zjevné. Ale víry v utopii se, jak známo z dějin jiných utopistických hnutí, jejich hlasatelé vzdávají neradi. Současná konvence korektní kritiky migrace odpovídá reformistické tezi známé z reformní fáze marxisticko-leninského socialismu: problém není migrace, problém je, jak je prováděna. Takže může pokračovat dál, stačí jen se poučit a provádět ji správně. A bude-li prováděna správně, bude i zbytečné se starat o „obraz měst“, který sice bude opravdu jiný, tedy se zmenšujícím se podílem původního obyvatelstva, ale proti tomu nikdo nebude moci cokoli namítat. A pokud přece, pak opravdu jen rasista.
Než nastane náprava a „správné provádění“, je nutné vydržet, připustit, že „obraz měst“ se opravdu mění a změní, že se ta stará evropská města v mnoha částech začínají podobat spíš městům orientálním, že do některých čtvrtí pomalu není radno vstupovat snad ani za denního světla (třeba okolí nádraží ve Frankfurtu je opravdu zážitek), že slyšet němčinu na některých z mnoha ulic se stane už spíš vzácností, přičemž to rozhodně není dáno jejich turistickou přitažlivostí. Tento „obraz měst“ je sice, jaký div, provázen zvýšenou kriminalitou, drogovými obchody, rozpadem civilizačních standardů, ale toho si netřeba všímat. Jde jen o přechodnou dobu, dokud se největší demografická proměna Evropy za tisíc let nezačne projevovat správně. To znamená, že už skoro nikomu nebude „obraz měst“ připomínat, že ta města byla evropská a patřila Evropanům. A když se to někomu nebude líbit, nebo z toho bude smutný, pozor na něj, na rasistu…