Důchodová reforma: největší změny přijdou v polovině ročníků 60. a 70. let

Vládní úpravy penzijního systému se mají projevovat v horizontu dlouhých let, to také znamená, že ne všechna opatření se stejně dotknou všech generací, které budou postupně dospívat do důchodového věku. Jak ukazují propočty Národní rozpočtové rady, rozdíl je i v tom, které generace reformu nejvíce „zaplatí“. K zásadním zlomům bude docházet u generací z poloviny šedesátých a sedmdesátých let, na ty pozdější pak má zase v největší míře dopadnout opatření, které z úprav vyvolalo největší kontroverze.

Hlavní balík vládních změn vstoupil v platnost, jeho účinnost je však rozložená daleko v čase. Dopady reformy tak zatím zůstávají spíše hypotetické, jelikož opozice hlasitě slibuje po volbách změny zrušit. To by tak nejspíš znamenalo zakonzervování dosavadních pravidel, ale také výrazný růst nákladů penzijního systému o vysoké desítky či nižší stovky miliard v době největšího dopadu demografického stárnutí populace, penzijní systém se přitom začal p

Vládní reforma, či přesněji úpravy parametrů v rámci současného systému, má v podstatě tři zásadní prvky, které mají výrazně snížit výdaje systému v příštích desítkách let. Jde zároveň o opatření politicky nejkontroverznější, tedy zvýšení věku pro odchod do důchodu postupně až na 67 let, snížení budoucích pravidelných valorizací důchodů a postupné snižování výpočtu zásluhové části penzí v příštích deseti letech.

Jak tato opatření mají působit na jednotlivé generace? Jako první pocítí změnu generace poloviny 60. let, tedy lidé narození od roku 1965 a dále. Ti totiž za pět let budou řádně odcházet do důchodu jako první v 65 letech. Doběhne tak letité dosavadní narůstání penzijního věku (až na výjimku u části žen s dětmi). V té době už má také zhruba z poloviny platit snížení výpočtu nových důchodů. Výpočet se má snižovat postupně od příštího roku až po dalších deset let. Podle reformy má totiž klesat takzvaná redukční hranice, do které se teď započítává sto procent výdělku. Měla by být každý rok o procentní bod nižší, do roku 2035 by se tak měla dostat ze sta na 90 procent.

Současně se má začít zohledňovat i menší procento výdělku za každý rok. Nyní je to 1,5 procenta, nově by to pak mělo být 1,45 procenta. A před rokem 2030 se také očekává vyrovnání covidového propadu mezd, tedy začne platit zpomalení pravidelných valorizací, k nimž už se nebude zohledňovat polovina růstu reálných mezd, ale pouze třetina. Nyní k započítávání mezd nedochází kvůli propadu vůbec, tak by to ovšem bylo i nehledě na reformu.

Téměř plně pocítí pak další změny lidé narození od poloviny sedmdesátých let. V té době už bude naplno platit snížení výpočtu nových penzí, které bude nabíhat mezi lety 2026 a 2035, podle ministerstva práce půjde o zpomalení růstu nových důchodů o cca 150 až 200 Kč ročně. V té době už také o něco pokročí růst věku pro řádný odchod do penze, lidé narození v druhé polovině sedmdesátých let tak poprvé mají překročit hranici 66 let pro odchod do řádné penze.

Generace osmdesátých let pak čeká už postupně „finální“ podoba zmiňovaných tří nejzásadnějších opatření, další růst penzijního věku bude pokračovat – odsouvat se s každým ročníkem narození pravidelně o jeden měsíc - až do stropu 67 let, od roku narození 1989 se má podle konečného kompromisu reformy na této hranici zastavit.

„Je zřejmé, že pro generace do roku 1965 bude efekt důchodové reformy relativně omezený a bude souviset hlavě se změnou valorizačního mechanismu. Podstatnou část reformy pak ,zaplatí‘ až generace tzv. ,Husákových dětí‘, tedy generace z druhé poloviny 70. let minulého století. Následně bude platit, že čím mladší generace bude, tím větší dopad na ní bude důchodová reforma mít. V relativním vyjádření (tedy jako procento celoživotně získaných důchodů před reformou) pak bude dopad na generace po roce 1975 v zásadě rovnoměrný,“ uvádí ve své studii dopadů reformy Národní rozpočtová rada.

O tom, zda budou mít skutečně dopad úpravy jako je zpomalení růstu nových důchodů či odklad důchodového věku, se však zřejmě rozhodne až v podzimních volbách. Opoziční strany jdou do voleb s tím, že všechny hlavní opatření zruší, tvrdí, že mají jiné recepty či že rostoucí výdaje pomůže vyřešit hospodářský růst. Zastavení nynějších změn by v krátkodobém měřítku znamenalo vyšší penze, ale také výrazně vyšší náklady penzijního systému. Hraje se přitom o značné prostředky, podle odhadů Národní rozpočtové rady mají nynější změny ušetřit v krizových dobách z pohledu stárnutí populace až 2,4 % HDP.