Stárnoucí populace přinese Česku plejádu obrovských problémů. Migranti ani AI to nevyřeší

Český demografický výhled je neúprosný a stárnoucí populace ovlivní ekonomiku v celé řadě oblastí. Kromě dopadů na příjmy z daní či výplaty důchodů lze očekávat například rostoucí odpor proti nové výstavbě či danění nemovitostí nebo třeba rostoucí segment služeb zaměřených na seniory. Podle expertů nelze spoléhat, že výkon ekonomiky posílí umělá inteligence nebo třeba migranti. Čekají velkou strukturální změnu na trhu práce i v celé ekonomice.

Už za deset let začne do penzí odcházet generace takzvaných Husákových dětí, čímž se naplno spustí výrazná změna celé české ekonomiky. „Populace seniorů ve věku nad osmdesát let se více než zdvojnásobí, zároveň čelíme velmi výraznému propadu porodnosti. Populace bude opravdu výrazně jiná, bude významně starší a bude u ní zapotřebí klást mnohem větší důraz na zajištění ošetřovatelské péče, zdravotní péče, dlouhodobé péče. Je to cena za velkou produkci dětí v době takzvaných Husákových dětí“ komentoval vývoj v pořadu Hyde Park Civilizace ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Analytik České spořitelny a předseda výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že dopadů stárnutí populace bude samozřejmě celá řada v mnoha oblastech. „Poroste segment zboží a služeb zaměřených primárně na seniory, jako jsou elektrokola, mobily, zdravotní pomůcky, vše, co se týká domácích mazlíčků, přizpůsobené ubytovací, stravovací a sociální služby, zájezdy, obsah médií, internetu a sociálních sítí a podobně,“ uvedl Skořepa.

„Co se týče makroekonomických dopadů, simulace z dílny Národní rozpočtové rady naznačuje, že musíme očekávat tlak na deficity českých veřejných financí, přičemž díky změnám v penzijním systému provedeným v posledních letech jsou tyto očekávané dopady výrazně menší, než co se čekalo dejme tomu před pěti lety,“ dodal Skořepa s tím, že největší tlak lze čekat v horizontu zhruba třiceti let, a to ve výši kolem 1,5 procenta HDP, zatímco před nedávnými úpravami penzijního systému to vycházelo na více než dvojnásobek. Nová vláda chystá některé z nedávných úprav zrušit.

Vzhledem k tomu, že mezi staršími lidmi je vyšší procento vlastníků domů a bytů, lze podle Skořepy očekávat rostoucí odpor proti nové výstavbě a proti danění nemovitostí. „Ve stejné logice by překvapením nebylo rozšiřování snížené sazby DPH na další a další položky nakupované staršími lidmi – koneckonců už dnes vláda mluví například o snížení daně u léků na předpis,“ míní Skořepa a dodává, že dopady stárnutí populace budou pochopitelně přicházet později a ve slabší podobě, pokud na jejich vyhlídku zareaguje mladší generace silnější účastí ve volbách.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že demografický výhled je neúprosný. „Na jedné straně nízká porodnost, na druhé straně stárnoucí generace, nicméně nejde o absolutně nic nového nebo šokujícího. ČR o tom ví už více než dvacet let a fakticky nijak extra se na tento vývoj nepřipravila. První důchodovou reformu zrušila sociálnědemokratická vláda a nenahradila ji ničím, osud druhé ‚reformy‘ je v tuto chvíli nejistý,“ uvedl Dufek.

„Vypadá to, že na stárnutí populace nebudeme připravení ani z pohledu penzí, ani z pohledu kapacity a kvality zdravotnických a sociálních služeb. A připraven není ani trh práce, kde jsou lidé nad padesát let často vnímáni jako nepoužitelní starci. Stačí se podívat na strukturu nezaměstnanosti podle věku,“ dodal Dufek, který očekává výraznou strukturální proměnu trhu práce i ekonomiky jako takové.

Stárnutí populace je obrovský problém i podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila. „Kromě toho, že zvyšuje nároky na důchodový a zdravotnický systém, také snižuje produktivitu celé ekonomiky, protože logicky omezuje pracovní výkon populace. Kromě toho ovlivňuje i nastavení hospodářské politiky, protože ve volbách získávají čím dál silnější slovo starší ročníky. A jejich preference jsou logicky odlišné od těch mladších. Mohou například v průměru méně podporovat dlouhodobé investice do vzdělávání nebo infrastruktury, což podvazuje budoucí hospodářský růst,“ řekl Echu Hradil

Pomůže migrace či umělá inteligence?

Veřejně se mluví o celé řadě opatření, jak nejtvrdším dopadům zabránit. Podle Petra Dufka umělá inteligence zatím „bere“ práci především juniorům. „Umí sbírat a analyzovat data, nahrazuje koncipienty, marketéry, rutinéry apod. Časem se prosadí víc, takže určitě povede ke zvýšení produktivity práce, ale náš základní problém nejspíš sama o sobě nevyřeší. Těžko asi v blízké budoucnosti nahradí zedníka nebo jakéhokoliv řemeslníka, zdravotní sestru nebo pečovatele. Bude totiž v první řadě nahrazovat bílé límečky,“ uvedl Dufek.

Podle Michala Skořepy se umělá svými dopady podobá třeba elektřině nebo internetu. „Ve všech těchto případech jde o široce využívané technologie, které celkově posilují ekonomický růst, a tím do jisté míy kompenzují negativní vliv dopadů stárnutí populace na reálný příjem na obyvatele. Zatím je ale velmi nejisté, jak silnou kompenzaci AI přinese a v jakých časových horizontech,“ řekl Skořepa.

Částečnou pomoc, ale jen velmi limitovanou, poskytují imigranti. „Pokud jde o migraci, tak ta nám aktuálně velmi pomáhá, ale je otázkou, na kolik je udržitelná. Zatím jsme atraktivní pro lidi, kteří zde chtějí pracovat. Doufejme, že se neposuneme do kategorie zemí, které jsou atraktivní pro migraci díky štědrému sociálnímu systému,“ řekl Petr Dufek.

I imigranti nicméně jednou zestárnou, takže imigrace podle Michala Skořepy problém se stárnutím populace jen odloží a do budoucna naopak zesílí. „Ledaže bychom měli žaludek na to žádat po imigrantech, aby se spokojili s nárokem jen na část standardního českého důchodu. Nepříznivé dopady imigrace lze ztlumit tím, že se v jejím rámci zaměříme pouze na přistěhovalce s relativně vysokou produktivitou, tedy například s vyšším vzděláním,“ uvedl ekonom.

Migrace může podle Hradila hrozbu částečně tlumit, ale aby ji skutečně odvrátila, musela by být skutečně masová, což je politicky i společensky neprůchodné. „Automatizace určitě bude hrát roli, jelikož s ubývající zásobou pracovní síly bude růst její cena. Lidští pracovníci se tak budou stávat relativně dražšími, což povede k investicím do automatizace, která se bude jevit relativně levnější. Pokud jde o umělou inteligenci, nedávný pokrok v oblasti jazykových modelů sice může produktivitu v některých specifických oblastech zvýšit, v plošné nahrazování lidí roboty nicméně v tuto chvíli příliš nevěřím. Na to by ve vývoji AI muselo dojít k dalším průlomům, což sice nelze zcela vyloučit, ale je to krajně nejisté,“ míní Hradil.