Evropští lídři se shodli se Zelenským: výchozím bodem pro jednání o míru má být současná linie bojů

Výchozím bodem pro jednání o míru má být současná linie bojů, uvedl mluvčí německé vlády po pátečním telefonickém rozhovoru kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Keira Starmera s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o americkému plánu na ukončení války. Ukrajinské síly podle nich musí zůstat schopny bránit suverenitu země.

O návrhu na ukončení bojů na Ukrajině, který předložila Trumpova administrativa, mají evropští představitelé hovořit během dneška také přímo s americkým prezidentem.

Představitelé tří spojeneckých zemí ujistili Zelenského o své pokračující podpoře Ukrajiny na cestě k trvalému a spravedlivému míru, uvedl mluvčí. Všichni čtyři lídři rovněž uvítali úsilí Spojených států o ukončení války na Ukrajině, zejména závazek k suverenitě Ukrajiny a ochotu poskytnout Ukrajině pevnou bezpečnostní záruku.

Merz, Starmer, Macron a Zelenskyj se shodli, že jakákoli dohoda, která se týká evropských států, Evropské unie nebo NATO, vyžaduje souhlas evropských partnerů nebo konsensus spojenců. O Ukrajině nelze rozhodovat bez Ukrajiny, zopakovala dnes také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na nový plán.

Merz kvůli aktuálnímu vývoji zrušil svůj dopolední program na jedné z berlínských škol.

Zahraniční agentury v noci na dnešek zveřejnily 28 bodů amerického návrhu na ukončení války na Ukrajině. Podle médií se na jeho vypracování podíleli zmocněnec amerického prezidenta Trumpa pro Ukrajinu Steve Witkoff a ruský vyslanec Kirill Dmitrijev.

Návrh počítá mimo jiné s uznáním ukrajinského poloostrova Krymu a východoukrajinských oblastí Doněcké a Luhanské za ruské, včetně částí, které zatím ukrajinské síly úspěšně proti agresorovi brání, stejně jako těch kusů Chersonské a Záporožské oblasti, které nyní Rusko okupuje. Plán by v případě schválení navíc zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i rozšiřování Severoatlantické aliance v budoucnu o další země. Jeho součástí je limit velikosti ukrajinské armády, o ruských silách se dokument nijak nezmiňuje. Rusko v únoru 2022 sousední Ukrajinu napadlo z rozkazu prezidenta Vladimira Putina.