Zelená dohoda pro Ukrajinu. Brusel ji chce po válce přeměnit na bezuhlíkový sociální stát

Europoslanci tento týden schválili usnesení o udržitelné obnově Ukrajiny a její poválečné integraci do Severoatlantické aliance. V rezoluci, kterou s přehledem schválila drtivá většina poslanců Evropského parlamentu, rovněž apelovali na to, aby Unie už tento rok zahájila s Ukrajinou jednání o vstupu do EU.

Ukrajina podala oficiálně žádost o členství v EU loni v únoru a od loňského června má status kandidáta. Podle europoslanců učinila už hmatatelný pokrok při prosazování zásadních reforem. V říjnu má EK zveřejnit zprávu o pokroku v plnění jejích doporučení z loňského června. O připravenosti Ukrajiny na členství a dalších krocích na její cestě do unie by pak měl rozhodovat summit EU v prosinci.

Poslanci zdůraznili, že je důležité propojit obnovu Ukrajiny s jejími přípravami na vstup do EU a probíhajícími domácími reformami. „Obnova poškozené infrastruktury a průmyslových kapacit by měla probíhat v souladu se zásadou ‚obnova k lepšímu‘ a Zelenou dohodou pro Evropu. To by pomohlo přeměnit zemi v bezuhlíkový a digitální moderní evropský sociální stát s tržní ekonomikou,“ stojí doslova v jednom z bodů usnesení, které přijalo plénum europarlamentu ve čtvrtek.

(Pozn.: Sousloví „sociální stát“ je v tomto případě přeloženo z anglického „welfare state“). Pro přijetí dokumentu hlasovalo 425 poslanců, 38 bylo proti a 42 se hlasování zdrželo.

Podle lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského jde o poněkud nešťastnou formulaci, kterou do celého textu usnesení „propašovali socialisté, liberálové, zelení a komunisté“. Zdechovský hlasoval pro přijetí rezoluce, ačkoli sám patří k hlasitým kritikům evropské zelené dohody (tzv. Green dealu), který je ve své podstatě souborem různých opatření, jak donutit státy, aby snížily emise uhlíku a dalších látek postupně na nulu.

„Šlo nám o to, aby rezoluce prošla. Je důležité, že Evropský parlament odsouhlasil další pomoc Ukrajině. I když to mnozí z nás vnímají jako krajně hloupé, tak jsme řekli, že tu rezoluci podpoříme z toho důvodu, že pro nás je klíčová zpráva, že Ukrajina má být součástí NATO. Jde o první rezoluci, která to explicitně říká,“ uvedl pro deník Echo24 Zdechovský.

Rezoluce mimo jiné vyzývá Rusko, aby zastavilo vojenské operace a stáhlo se z Ukrajiny a aby přestalo s násilnými deportacemi civilistů, zejména dětí. Europoslanci rovněž v rezoluci označili za akt terorismu a válečný zločin zničení Kachovské přehrady z 6. června, tento čin zároveň připsali Rusku. Podpořili také vyšetřování této události Mezinárodním trestním soudem (ICC) na žádost Kyjeva.

Pokud jde o samotnou obnovu Ukrajiny, významně by se na ní měla podílet i Česká republika. O plánu na rekonstrukci válkou poničené země se hovoří i o jako „Marshallově plánu pro Ukrajinu“. Zástupci české vlády, včetně premiéra Petra Fialy (ODS), opakovaně vyjednávali o české spoluúčasti, na které by mohly mít profit české firmy. Podle prvních zpráv se mělo Česko zapojit do obnovy Luhanské a Dněpropetrovské oblasti. Luhansk je ale stále pod ruskou okupací.

Mluvčí vlády Václav Smolka dříve řekl, že Česko se chce podílet na obnově železnic, vybavení nemocnic, jaderné energetice a sanačních a dekontaminačních pracech. Více jsme psali v článku Česko vyjednává o obnově Dněpropetrovsku.

Ukrajina počítá s tím, že na rekonstrukci zničených měst a infrastruktury bude potřeba vydat okolo 750 miliard dolarů (17,8 bilionu korun). Financování mají zajistit především země EU koordinované Bruselem formou půjček.