„Jako by se USA vzdaly Floridy“. Jednání s Putinem o území bude tvrdé
JEDNÁNÍ O KONCI VÁLKY
Evropští lídři se při pondělním jednání v Bílém domě shodli, že konec konfliktu na Ukrajině je v posledních týdnech blíže než v minulosti. Výsledkem jednání s Donaldem Trumpem je i plánované setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského prezidenta Vladimira Putina, které by se mělo údajně uskutečnit do 14 dnů. Zelenskyj uvedl, že je ochoten jednat s Putinem bez předchozích podmínek a o "citlivých tématech", tedy pravděpodobně i o územních otázkách. Evropští lídři ocenili pokrok, důležité jsou však podle nich také bezpečnostní garance. Skeptický finský prezident Alexander Stubb pak upozornil, že Putin je nedůvěryhodný.
Americký prezident na závěr jednání telefonicky kontaktoval ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle poradce ruského prezidenta Jurije Ušakova byl telefonát konstruktivní a otevřený a jednalo se i o tom, na jaké úrovni proběhne jednání mezi Putinem a Zelenským. „Vladimir Putin a Donald Trump se dohodli, že budou udržovat úzký kontakt ohledně ukrajinské otázky a dalších naléhavých témat mezinárodní a bilaterální agendy,“ uvedl podle Reuters Ušakov. O čem by Putin měl se Zelenským diskutovat, však ruský poradce nespecifikoval.
Sám Zelenskyj označil pondělní jednání v Bílém domě za produktivní a uvedl, že před schůzkou s Putinem nemá žádné předběžné podmínky. Po schůzce by mělo následovat třístranné jednání za přítomnosti amerického prezidenta. Podle Zelenského bude na schůzce řešit „citlivé otázky“, mělo by se jednat i o otázky územní.
Územní ústupky Ukrajiny podle účastníků schůzky v Bílém domě naopak nebyly součástí pondělního jednání ve Washingtonu. „Na toto téma jsme dnes nemluvili, a to ze dvou důvodů: jednak prioritou jsou bezpečnostní záruky a (případné ústupky) by se měly projednávat na dvou- a třístranných rozhovorech,“ řekl. Také dodal, že mírová dohoda by neměla obsahovat žádné omezení pro ukrajinskou armádu.
Konkrétní podoba bezpečnostních záruk by měla být vyjasněna v následujících dnech. Evropští lídři se shodli s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, že budou vytvářeny ve spolupráci s USA. Zazněl i návrh na velké nákupy amerických zbraní pro Ukrajinu, které by financovaly evropské země.
Už během jednání se také ostře vyjádřila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. „Opakujeme náš dlouhodobý postoj, že jednoznačně odmítáme jakékoli scénáře zahrnující nasazení vojenských kontingentů NATO na Ukrajině, protože to s sebou nese riziko nekontrolovatelné eskalace s nepředvídatelnými důsledky. Prohlášení některých evropských zemí, včetně Británie, v tomto smyslu odhalují jejich otevřeně provokativní a dravé ambice na ukrajinském bojišti. Tyto válečnické tirády, které de facto představují cynické podněcování k prodlužování bojů, pouze potvrzují, že Londýn nemá zájem na řešení situace a dělá vše pro to, aby prodloužil krveprolití. Svou politikou Británie fakticky upírá Kyjevu jakoukoli šanci na ukončení konfliktu prostřednictvím jednání a arogantně a sebevědomě prodlužuje utrpení ukrajinského lidu,“ uvedla mluvčí.
Na schůzce v Bílém domě několikrát zaznělo, že všichni účastníci podporují mír, který je blíže než v minulosti. Zazněla však i některá varování a skepse. Například německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že zpočátku nemůže dojít k žádnému postoupení území Ukrajiny Rusku. Putinovy současné požadavky by byly srovnatelné s tím, kdyby se USA vzdaly oblasti státu Florida, uvedl Merz.
„Jen Ukrajina může učinit takové rozhodnutí sama. Zároveň je důležité, aby před jednáním došlo k zastavení palby,“ zdůraznil Merz.
Podobně reagoval i finský prezident Alexander Stubb. „Putin je málokdy důvěryhodný. Uvidíme, zda se Putin odváží přijít na tato jednání, zda se odváží přistoupit na třístrannou schůzku, anebo se opět snaží získat čas,“ řekl Stubb novinářům. Rozhovory v Bílém domě byly podle něj „částečně úspěšné“, ale jasné není „nic konkrétního“ o účasti USA na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.
Podobně reagoval i Emmanuel Macron. Podle něj bude v případě selhání současných jednání nutné zvýšit ekonomický tlak na Rusko.
