Nad dostavbou Dukovan stále visí francouzská žaloba. A jak zareaguje nový jihokorejský prezident?
TENDR NA DUKOVANY
Jihokorejci ještě zdaleka nemají vyhráno, jelikož žaloba Francouzů nezmizela. Pokud by francouzská společnost EDF vyhrála spor s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) o dukovanský jaderný tendr poté, co byla smlouva s vítěznou firmou podepsaná, mohla by po zadavateli zakázky požadovat náhradu škody, uvedla zastupující mluvčí Krajského soudu v Brně Martina Charvátová. NSS dnes zrušil předběžné opatření vydané krajským soudem, které podpisu smlouvy bránilo, a zadavatel EDU II s vítěznou firmou KHNP smlouvu na výstavbu nových bloků v Dukovanech podepsal.
EDF, jejíž nabídka v tendru neuspěla, napadla žalobou u Krajského soudu v Brně rozhodnutí antimonopolního úřadu, podle něhož byl tendr v pořádku. Tato žaloba byla důvodem pro vydání dnes zrušeného předběžného opatření, které podpis smlouvy zakazovalo.
Podle rozhodnutí NSS se měl krajský soud vydáním předběžného opatření zabývat znovu. Podpisem smlouvy se to ale změnilo. "Obecně zpravidla platí, že pokud by tomu tak bylo (podepsána smlouva), už by nebyl nadále důvod věnovat se návrhu na předběžné opatření," uvedla mluvčí soudu.
Samotnou žalobu EDF bude soud projednávat 25. června. Pokud by rozhodl, že tendr v pořádku nebyl a zrušil by rozhodnutí ÚOHS, mohla by francouzská společnost žádat odškodné. "V takovém případě se lze domáhat náhrady škody podle zákona," doplnila Charvátová.
Korejci zakázku realizovat nemusí. Nedořešená technologie, nový prezident i svolení EU
S Korejci podepsaná zakázka na dostavbu Dukovan vyvolává i jiné obavy. Například datový ekonom a analytik platformy Datarun Petr Bartoň se domnívá, že stále existuje velká možnost, že Korejci zakázku realizovat nebudou. Podle Bartoně může největší tuzemskou zakázku vůbec i přes podpis smlouvy zkomplikovat několik faktorů. Evropská komise v současnosti prošetřuje, zda nabídka KHNP nebyla nezákonně podpořena ze strany jihokorejské vlády, v Koreji byl tento týden zvolen nový prezident a směřování země se tak mohlo změnit oproti době, kdy mezi Koreou a ČR vznikaly dohody ohledně Dukovan, uvedl. Zakázku navíc bude i po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu stále řešit Krajský soud v Brně, podotkl.
Česku podle něj také vypršelo svolení Evropské unie, bez kterého nemůže stát na výstavbu uvolnit státní podporu. "Z uniklých informací víme, že v nabídce zůstávají i nedořešené technologické aspekty, ke kterým nemá nyní korejská strana technologii," dodal Bartoň. Vzhledem ke zmíněným aspektům považuje dnešní rozhodnutí podepsat smlouvu za velmi odvážné.
Podle Bartoně se v asijské zemi stal v uplynulých hodinách prezidentem člověk, který je proti expanzi tradičních jaderných elektráren po světě, a to i když je staví jihokorejské podniky. Navíc podle něj není jasné, zda s novým prezidentem státní korejská společnost KHNP stihla podpis konzultovat. Nový prezident je podle Bartoně také proti velkým jaderným elektrárnám a budoucnost vidí spíše v modulárních reaktorech.
O výstavbě dvou jaderných reaktorů rozhodla vláda loni v červenci. Dala přednost nabídce korejské KHNP před nabídkou francouzské EDF. Dalšího uchazeče - Westinghouse - vyřadila ze soutěže už dříve. Antimonopolní úřad námitky EDF zamítl, rozhodnutí potvrdil na konci dubna i jeho předseda Petr Mlsna. EDF podala žalobu ke krajskému soudu. Podpis finální dohody s KHNP vláda plánovala na 7. května. Krajský soud v Brně o den dříve předběžným opatřením tento podpis zablokoval. Společnost EDU II i korejská KHNP napadly předběžné opatření kasační stížností u NSS, který jim dnes vyhověl. Smlouvu obě podepsali jejich zástupci jen několik hodin po rozhodnutí NSS.
První blok v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036. Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech při současných cenách činí 407 miliard korun.