Jak Blažek s drogovým dealerem „vyčistil“ temné bitcoiny. Expert na krypto vysvětluje pozadí transakce

Českou vládou zmítá obří skandál s přijetím bitcoinů od Tomáše Jiřikovského, který byl v minulosti odsouzen za obchod s drogami. Opozice žádá ve sněmovně okamžitou demisi Fialova kabinetu. Jak je možné, že stát nemusí sledovat, odkud pochází příslušná kryptoměna? A jak dokáže policie nebo oficiální burza identifikovat nelegální obchody třeba na darknetu? Na tyto a další otázky odpovídá v rozhovoru pro Echo24 ekonom Jakub Jedlinský, který vyučuje o kryptoměnách na pražské Vysoké škole ekonomické.

Pojďme rovnou ke konkrétnímu případu. Proč měl pan Jiřikovský zájem na tom, aby odemkl svou kryptopeněžneku před státem?

Já, pokud jako instituce přijímám od někoho bitcoin, tak mám povinnost, jsem-li poskytovatel služby - jako je třeba burza - projít původ těch bitcoinů. Takže třeba zkoumám, jestli ten subjekt, který mi chce prodat bitcoiny, je důvěryhodný, jestli jeho příběh dává smysl. Stát tuto povinnost nemá. Takže ministerstvo spravedlnosti argumentovalo, že nedošlo k porušení zákona, protože právo nevyžaduje po ministerstvu, aby kontrolu provedlo. Což je pravděpodobně ten důvod, proč se pan Jiřikovský domníval, že stát "provede" kontrolu za něj. Že když ty bitcoiny budou dobré pro stát, který tuto kontrolu neprovedl a ani nemusel, tak budou dobré pro kohokoliv, a že s tímto obstojí, třeba na burze, kde by se po něm naopak kontrola vyžadovala.

Stát už však stihl část těch bitcoinů prodat. Co mohou dělat lidé, kteří si ty bitcoiny v dobré víře od státu pořídili?

Lidé kteří je koupili v dražbě od státu, mohou argumentovat, že je prodal stát, tak legálnější to snad být nemůže. Nabyvatelé bitcoinů od státu nemohou očekávat, že by jejich pořízení nebylo čisté. Ti lidé by měli mít nárok na odškodné od státu. Protože to, co koupili, mělo právní vady, které nebyly zjevné v době, kdy ty bitcoiny pořídili.

Jak je obtížná snaha o zjištění původu těch peněz?

Není to nemožné a Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) na to má kvalifikované odborníky a nástroje. A prakticky se dá říct, že v případě peněženky pana Jiřikovského je jasné, že jeho bitcoiny pocházejí z nelegálního tržiště Nucleus. Vtip je v tom, že nejen NCOZ může zjistit, že něco není v pořádku. Ten blockchain je transparentní, takže pohyb kryptoměny dohledá kdokoli, kdo má trochu znalostí. Už dnes je prakticky jasné, že minimálně část těch prostředků byla z darknetu nebo z nelegálního tržiště na darknetu Nucleus.

A jak jsou policisté či burzy schopni identifikovat, že transakce jsou nelegální?

Vzhledem k tomu, že v blockchainu jsou vidět všechny transakce, tak je možné si je spojit i s jejich objemem. Když například vím, že gram kokainu stojí 3000 korun a chodí na tu peněženku transakce, které odpovídají gramu kokainu, tak to samo o sobě je podezřelé. Podezřelé je také, když na peněženku chodí peníze z celého světa. Což lze poznat tak, že na peněženku proudí transakce prakticky neustále, jelikož je u každé transakce časové razítko. Potom vidíme, že je to nějaké globální tržiště, kde se obchodují tyto statky. Když máme nějakou podezřelou peněženku, kterou nejsme schopni přiřadit k nějakému legálnímu tržišti, tak je pravděpodobné, že je z nějakého darknetového tržiště.

Jak úřady odhalily, že konkrétně peněženka pana Jiřikovského je spjata s nelegálním tržištěm?

Poslední transakce, která šla z adresy konkrétní peněženky, z níž pan Jiřikovský daroval peníze státu, je deset let stará. Transakce na tu peněženku přestaly chodit v momentě, kdy FBI toto nelegální tržiště shodila. Přestalo fungovat a najednou ustaly transakce. Tak je vysoce pravděpodobné, že tato peněženka byla spojena s tímto tržištěm. A nyní se po deseti letech na ní rozhýbaly bitcoiny, které byly deset let zaseklé.

A s bitcoiny na těchto adresách se nedá dále nakládat?

Ty jsou na blacklistu a v momentě, kdy peníze z této adresy přijdou na normální tržiště, tak tam je burzy automaticky zadrží a předají orgánům činným v trestním řízení.

A jaké má možnosti majitel peněženky označené za tu, na níž probíhal nelegální obchod? Řekněme, že vám někdo z peněženky před tím označením poslal například desetinu bitcoinu za hamburger. Vy jste s tou nelegální činností neměl co do činění, ale vám stejně zablokují ty peníze?

Může se to stát, ale pokud prokážu, že jsem legálně prodal hamburger za desetinu bitcoinu, což by odpovídalo tak roku 2012, kdy měla desetina bitcoinu hodnotu hamburgeru, tak by mě měli odblokovat.

A s kým to budete řešit?

S policií nebo primárně s burzou. Burza to totiž může zablokovat, když má nějaké podezření. A je na mně, abych toto podezření vyvrátil. Pak to posuzuje ta burza a někdy je to složité dosáhnout toho, že ty prostředky odblokují.

Celou kauzu odstartovala snaha o získání bitcoinů z kryptopeněženky, kterou stát Jiřikovskému vrátil. Můžete takovou kryptopeněženku popsat?

Kryptopeněženka je soubor obsahující soukromé klíče, jež umožňují majitelům obchodovat s bitcoiny nebo kryptoaktivy, které na ni někdo poslal. Ty nejsou přímo v té peněžence, všechny bitcoiny jsou zapsané do sdílené účetní knihy tzv. blockchainu. Ale v té kryptopeněžence jsou klíče, které odemykají adresu, na které ty bitcoiny jsou.

Co je blockchain?

Sdílená účetní kniha. Představte si, že si zapisujeme všechny transakce mezi sebou do bloku. Místo toho, abychom si předávali hotovost, tak si vezmeme blok a napíšeme tam, že třeba Jakub poslal Františkovi bitcoin, František poslal půl bitcoinu Marii. A ve chvíli, kdy bych měl otočit další list v tom bloku, tak předtím, než to udělám, tak tam přiběhnou novináři a vyfotí si tu stránku, aby měli záznam, co tam bylo. Tím se naplní jeden ten blok nebo papír. Ale jdou tam další a další transakce a takto se to řetězí s tím, že máme strašně moc kopií na celém světě. A v momentě, kdy by někdo s těmi zapsanými nulami chtěl manipulovat, tak ho ti novináři usvědčí, že falšoval.

Jak funguje převod bitcoinů na hotovost? Jde mi o ten proces, kdy to přechází z té peněženky do nějaké likvidity. K čemu tam musí dojít?

Můžu je převést vyloženě na hotovost. To znamená, že potkám někoho, kdo je ochoten to takto směnit. Převedu ty bitcoiny do jeho peněženky, počkám na potvrzení transakce a dotyčný mi předá tašku z hotovostí. Nad hranici deset tisíc euro ale samozřejmě není legální převádět na hotovost. Takže se to děje přes banky, přes burzy, některé se na to specializují. Umožňují směňovat tato kryptoaktiva mezi sebou nebo například za dolary.

Pokud se nebavíme o burzách na druhém konci světa, ale evropských burzách, tak tam musím projít screeningem AML (Anti-Money Laundering- opatření proti praní špinavých peněz) a kontrolou KYC (Know Your Customer – znalost svého zákazníka). Musím prokázat svoji identitu, prokázat, že nejsem na žádném sankčním seznamu a zároveň - a to je důležité - musím prokázat původ těch prostředků. Nemusí nikdo prokazovat mně, že jsou z trestné činnosti, to musím prokázat já, pak teprve dochází ke směně bitcoinů.