Poslanci ve čtvrtek odhlasovali vznik podvýboru pro kryptoměny. Na první pohled je to zdánlivě nenápadná zpráva. Podvýborů je ve sněmovně přes 60 a věnují se kdečemu. Od silných témat, která vydají na samostatný ministerský resort, jako je podvýbor pro dopravu, až po ty víc „soft“, u nichž se vkrádá otázka, co tam poslanci po většinu volebního období dělají. Příkladem za všechny může být podvýbor pro heraldiku a vexilologii – který však funguje už po několik desetiletí, takže svoji náplň práce si v něm poslanci zřejmě najdou.
V tomto kontextu se podvýbor zaměřený na oblast kryptoměn, jejichž celosvětová tržní kapitalizace aktuálně dosahuje kolem tří miliard amerických dolarů (a byla už i přes čtyři miliardy), jeví jako celkem logický krok. Zvlášť když naše republika patří na poli kryptoměn navzdory nevelké rozloze ke globálním velmocím.
Namátkou: Česko je země, kde se poprvé na světě začal kolektivně těžit bitcoin, Česko dalo světu nejbezpečnější peněženku na uchovávání bitcoinů, jsme průkopníky kryptoměnových platebních bran i bitcoinmatů nebo se u nás koná největší čistě bitcoinový veletrh v Evropě.
A aby těch prvenství nebylo málo – podle dostupných informací jsme se čtvrtečním rozhodnutím poslanců stali také první zemí na světě, ve které vznikl parlamentní orgán věnovaný čistě kryptoměnám.
Česko má vůči kryptoměnám jedny z nejliberálnějších zákonů na světě – jejich jednohlasné schválení na konci předloňského roku, kdy pro hlasovali všichni, od Pirátů po SPD, bylo až filmovou ukázkou, jak to někdy chodí v politice.
Roky se skupina lidí, z které se postupně utvořila Česká kryptoměnová asociace (ČKMA), snažila politikům vnuknout nápad, aby kryptoměny byly daněny podobně jako akcie. Problém byl v tom, že ještě začátkem minulého volebního období byl ve sněmovně ze všech 200 jediný poslanec, který kryptoměnám pořádně rozuměl – Jiří Havránek z ODS.
Lidé kolem ČKMA a uskupení eStat, které má blíže k politikům, si tak dali za úkol najít v každé sněmovní straně aspoň jednoho dalšího „Havránka“. Nebo někoho, kdo bude ochoten se v oblasti aspoň bazálně vzdělat. Šlo to ztuha, ale pár jednotlivců se našlo – v největším poslaneckém klubu, ANO, tak lidé z oboru zašli třeba za předsedou podvýboru pro ICT Markem Novákem. Ten už tušil, že téma na něho dřív nebo později stejně připadne, protože sněmovna měla v daném volebním období dostat na stůl českou implementaci evropské směrnice pro nakládání s kryptoaktivy, zvané MiCA. Šlo o vůbec první soubor zákonů týkajících se kryptoměn u nás a Novákův podvýbor k němu měl tematicky nejblíž. Lidé z branže začali Nováka s hrstkou dalších poslanců přesvědčovat, že když už bude sněmovna projednávat evropskou směrnici, bylo by dobré k ní přidat i další kryptoměnové návrhy, které pomůžou trhu.
Novákovi se nápad líbil, ale ještě začátkem podzimu 2024 přiznával, že vůbec netuší, jestli se pro takové změny podaří někoho přesvědčit. Protože to nikoho moc nezajímá. A pak to přišlo – kryptoměny se staly jedním z témat amerických prezidentských voleb a kampaně Donalda Trumpa, po jeho vítězství bitcoin nastartoval raketový růst. Z méně než 70 tisíc amerických dolarů vyšplhal až k psychologické hranici 100 tisíc amerických dolarů. Prolomil ji přesně v den, kdy se v pražském Kongresovém centru konala globální kryptoměnová konference, na kterou se sjely špičky oboru. A jednoho z pořadatelů tehdy napadlo, že když teď v USA o kryptoměnách mluví Trump, mohl by o nich na konferenci v Česku promluvit politik, který tak rád nosí trumpovské kšiltovky – šéf ANO Andrej Babiš. Vše se událo shodou okolností den předtím, než měla sněmovna hlasovat o zmíněných kryptoměnových návrzích. Babiš pozvání přijal, z konference, kde byl v obklopení desítek mladých kryptofajnšmekrů, dorazil nadšený. A druhý den ve sněmovně najednou všichni fandili kryptu.
Novák s Havránkem byli tehdy přesvědčeni: v příštím volebním období budeme mít i podvýbor pro krypto. Necelý půlrok nato ale přišla bitcoinová kauza. A nálada se úplně převrátila. „Hlasovat o tom danění kryptoměn dneska, tak to snad ani neprojde,“ říkal tehdy Novák. A na dotaz, zda vznikne příslušný podvýbor, těžko hledal odpověď. Teď už ví – a podvýboru šéfuje.
Jeho ustanovení dává smysl z toho důvodu, že v letošním volebním období by mělo do sněmovny přijít několik kryptoměnových návrhů, například možnost spořit si bitcoinem na důchod v rámci takzvaného DIP (dlouhodobý investiční produkt).
Tématem je také možný vznik bitcoinového fondu při ministerstvu financí, v němž by stát mohl držet bitcoiny zabavené z trestné činnosti a pracovat s nimi mnohem rozumněji, než se o to v minulém volebním období pokusil tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS. Jeho nápad, že stát zkusí lidem rozprodat bezcenné bitcoiny pocházející z trestné činnosti, jako je prodej dětského porna nebo zbraní načerno, byl rovněž světový unikát, byť v tomto případě o dost méně podařený než další české primáty v oboru. Blažek by sice namítl, že mu křivdíme, protože o pochybném původu bitcoinů nevěděl – a celkově, alespoň jak tvrdil, bitcoinům vlastně vůbec nerozuměl.
Když se teď nově bude kryptoměnám věnovat skupinka poslanců a dva za to budou mít i příplatek, s podobnými výmluvami bude ve sněmovně do budoucna snad konec.
00:01
