Belgie jako nový nepřítel. Blokuje ruská aktiva. Budeme s vámi zacházet jako s Maďarskem, varuje EU

Stane se z Bruselu nová Budapešť? Evropská unie výrazně přitvrzuje vůči Belgii, která nadále blokuje plán financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky kryté zmrazenými ruskými aktivy. Podle diplomatických zdrojů EU zvažuje, že bude s Belgií zacházet podobně nepřátelsky jako s "neposlušným" Maďarskem. To znamená, že by omezila její vliv na rozhodování, pokud belgický premiér Bart De Wever nepřestane vetovat údajné společné řešení. Belgie argumentuje, že nese největší finanční břemeno, jelikož se většina zmrazených aktiv nachází právě v této zemi, píše bruselský deník Politico.

Před summitem 18. prosince čelí EU jednomu z nejkritičtějších jednání roku. Unie chce poskytnout Ukrajině úvěr ve výši 210 miliard eur, aby země zvládla dramatický rozpočtový schodek a pokračující válku s Ruskem. De Wever však odmítá návrh, dokud nedostane dodatečné záruky, že v případě právních sporů nebude finanční břemeno dopadat na Belgii – zemi, kde jsou uložené téměř všechny zmrazené ruské rezervy, a která tudíž nese nejvyšší riziko případného proplacení.

Belgická vláda předložila Bruselu obsáhlý seznam požadavků: chce větší finanční rezervy, dodatečné ochranné mechanismy i jasné závazky, že případné náklady neponese sama, ale všichny členské země EU. Řada členských států však s dalšími ústupky nesouhlasí. Diplomaté přesto věří, že prostor pro kompromis existuje. Velvyslanci EU se tento týden scházejí opakovaně a bod po bodu probírají belgické podmínky. Strategie je jediná – přiblížit se belgickým obavám natolik, aby premiér ustoupil, tvrdí Politico.

Unie zároveň připravuje tlak, jaký ve vztahu k Belgii doposud nepoužila. Pokud Brusel narazí na neústupnost, bude se podle diplomatů moci opřít o precedent z posledních let: postup vůči Maďarsku. Tedy systematické odsouvání požadavků Budapešti, ignorování jejího postoje při vyjednáváních a omezení přístupu k vrcholovým debatám. Stejná taktika by mohla čekat i premiéra De Wevera.

Pro Belgii, tradičního stoupence evropské integrace a hostitelskou zemi EU institucí, by šlo o bezprecedentní situaci. Pokud by byla „odsunuta na vedlejší kolej“, oslabilo by to její pozici především při příštím vyjednávání dlouhodobého rozpočtu EU pro období 2028–2034, které začne vrcholit zhruba za 18 měsíců.

K eskalaci dochází v době, kdy Ukrajina zoufale potřebuje finanční injekci, aby přežila. Přitim schválila rozpočet, který je nekrytý. Bez nové pomoci by od dubna musela začít výrazně omezovat státní výdaje. Ve Washingtonu navíc slábne ochota Bílého domu podporovat Kyjev, což zvyšuje tlak na Evropu.

Evropská komise proto připravila i alternativy. Vedle využití zmrazených ruských aktiv navrhuje společné zadlužení kryté budoucím sedmiletým rozpočtem EU. To však Maďarsko, ale i další země, odmítají a vyžaduje to jednomyslný souhlas. Diskutuje se i o variantě, kdy by nejbohatší členské státy poskytly Kyjevu peníze samostatně – což by ovšem podle diplomatů zpochybnilo jeden ze základních pilířů Unie: solidaritu.

Z teoretického hlediska existuje ještě možnost obejít belgické veto kvalifikovanou většinou, ale většina členských států se jí zatím nechce ani přiblížit.