Bez povolenek by cena elektřiny byla čtvrtinová. Pavel Tykač pro Echo

Povolenky, masivní rozšiřování solárních polí a větrníků, pokles ceny plynu – to jsou pro Pavla Tykače stěžejní důvody, proč ekonomicky provoz uhelných elektráren přestal dávat smysl. Šestadvacátého listopadu Tykačova firma Sev.en v tiskové zprávě napsala: „Všechny tyto skutečnosti nás donutily ukončit provoz našich uhelných zdrojů – Elektrárny Počerady, Elektrárny Chvaletice a Teplárny Kladno v nejbližším možném zákonném termínu, tedy v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027.“ Z české energetické soustavy by tak vypadlo 2,3 gigawattu z celkem téměř devíti GW stabilních zdrojů. Očekává se, že Babišova vláda raději nabídne Sev.en dotaci na další provoz elektráren.

Echo s Pavlem Tykačem mluví o příčinách úpadku uhlí v Evropě a o tom, proč to odcházející vládu nezajímalo. Tykač je i významným minoritním akcionářem ČEZ, závěr rozhovoru byl tedy věnován plánům Babišova muže pro průmysl Karla Havlíčka na plné zestátnění výrobní divize ČEZ.

Je to vaše oznámení začátkem konce uhlí v Čechách?

Já nevím, kde hledat začátek. Že uhlí končí, je zřejmé nejméně deset let, aspoň od chvíle, kdy se chytila povolenka a systém, který EU nastavila před dvaceti lety, tím vešel v život. My teď jen oznamujeme státu, jaká je situace. Když stát řekne: Zavřete to, tak zavřeme a uklidíme. Když řekne: Chceme si to nechat, tak my jim ty elektrárny předáme. Když řekne: Provozujte je dál, tak je budeme provozovat, ale na to potřebujeme provozní podporu.

Myslel jsem to tak, že někteří lidé si byli jisti tím, že tažení EU za dekarbonizací bude neudržitelné. A myslel jsem, že s tím jste i vy uhelné elektrárny svého času kupoval.

Kdepak. Že uhlí skončí, jsme věděli všichni. Upřímně řečeno, mě překvapilo, že to jelo tak dlouho. Vlastně jsem překvapen, že to dojíždí teprve teď. Nekupoval jsem uhelné elektrárny s tím, že budou fungovat ještě v roce 2040. Někdy si prostě koupíte akcii nebo nemovitost na celý život a někdy s úmyslem ji za tři roky prodat. Tady byla politika EU pořád stejná, tudíž realita byla neodvratná. Ekonomika elektráren je neúprosná. Kdyby nevypukla válka na Ukrajině a následný cenový hype, tak tento stav přišel už o několik let dřív. Poprvé jsem to šel českému premiérovi říct v únoru 2024. Tehdy jsem měl pocit, že když zavíráte pro stát kritickou infrastrukturu, není to jen tak. A že je správné, aby se to ve vládě nedověděli až z novin a mohli si rozmyslet svou reakci. To bylo v únoru 2024. Smysl byl vysvětlit jim, že ekonomika uhelek nefunguje.

Jak to tenkrát dopadlo?

Premiéru Fialovi jsem ve Strakově akademii řekl větu: Vy máte tu smůlu, že vy už před tím neuskočíte, na vás to dopadlo. Jenže oni před tím uskočili. Fiala nastalou situaci řešit neuměl a vlastně ani nechtěl. Odpověděl mi: To je problém jednak našeho koaličního partnera a jednak ministerstva průmyslu, řešte si to se Síkelou. O. k., šel jsem za ministrem Síkelou a poměrně rychle pochopil, že tam se hraje o kariéru Jozefa Síkely, a nikoli o zodpovědné řešení budoucnosti. Pan ministr sledoval celkem jasný osobní plán, že chce jít do Bruselu. A když chcete být eurokomisařem, je pro vás osobně skutečně hloupost, abyste pomáhal uhlí v České republice. Tvrdil mi, že všechno je vlastně v pohodě… A vyšlo mu to. Je v pohodě v Bruselu. Dokázal celou věc vyprokrastinovat až do podzimu, kdy vznikla nová Komise a on byl v ní.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.