ANALÝZA: Váhaví přepíšou výsledek voleb. Skoro polovina z nás si vybere až na poslední chvíli

Měsíc před sněmovními volbami se volební bitva zaměřuje na voliče, kteří jsou tradičně nerozhodnutí do poslední chvíle. Vysoký podíl váhajících potvrzují všechny velké agentury a shodují se i v tom, že právě tato skupina může přepsat nejen pořadí stran, ale i rozdělení mandátů.

STEM ve svém týdenním modelu popisuje, že asi polovina obyvatel patří mezi stabilní voliče, pětina dlouhodobě k volbám nechodí a zhruba třetina „si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany“. „Klíčem pro volební výsledek je odhad chování váhajících a nerozhodnutých občanů,“ vysvětluje ústav a dodává, že až polovina těch, kteří nakonec dorazí k urnám, si favorita vybírá právě v posledním měsíci kampaně. V interním modelu STEM tato skupina dodává přibližně třetinu hlasů; zbytek tvoří loajální, pevně rozhodnutí voliči.

Kolik jich je teď?

Ipsos uvádí, že na konci srpna 43 % lidí, kteří plánují přijít, „ještě nemá svou volbu definitivně určenou“. Kantar pro Českou televizi namodeloval účast 63,5 % – téměř shodnou s rokem 2021 – a potvrzuje, že pevně rozhodnutých je nyní 43 %; zbytek tvoří různé stupně váhavosti. „S blížícími se volbami může účast ještě vzrůst,“ dodává Kantar. Upozorňuje i na dlouhodobý vzorec: čím jsou voliči starší a méně vzdělaní, tím častěji patří mezi pevně rozhodnuté; mladší a vysokoškoláci váhají častěji.

Kdo tyto nerozhodnuté tvoří? Přehled Medianu u přelivů ukazuje dva silné zdroje: bývalé voliče SPOLU a nevoliče z roku 2021. Čtyřicet procent dnešních voličů STAN volilo v roce 2021 koalici SPOLU a dalších 18 % bývalých podporovatelů SPOLU dnes říká, že by k volbám nešli či „nevědí“. Z těch, kdo posledně nevolili, by „více než polovina“ nepřišla znovu. Median současně varuje před „nezakotveností 48 % voličů“, tedy lidí, kteří buď váhají se stranou, nebo i s účastí – proto nelze s jistotou říkat, kdo z hráčů oscilujících kolem pěti procent nakonec projde.

Kam se mohou pohnout? Na opoziční části spektra má ANO největší a nejpevnější jádro a zároveň nejvyšší strop: Kantar a Ipsos mu připisují potenciál přes 40 %, tedy maximum, kterého by dosáhlo, kdyby ho zvolili všichni, kdo jej zvažují. Zároveň platí upozornění NMS: masové přesvědčení „že Babiš má vítězství jisté“ může část měkčích podporovatelů odradit od účasti. SPD (se Svobodnými, PRO a Trikolorou) tradičně těží z protestních nálad a sdílí velkou část zásobníku nerozhodnutých s ANO i se Stačilo!.

Právě Stačilo! po spojení se SOCDEM konsolidovalo starší levicové jádro a v srpnu rostl podíl jeho příznivců, kteří „určitě“ přijdou. Motoristé mají teoretický potenciál okolo 10 %, ale jejich podpora je nejrozkolísanější – část sympatizantů deklaruje, že by spíše nedorazila, a výkyvy jsou silně vázány na lídra.

Na vládní straně spektra má SPOLU u svých stoupenců dlouhodobě nadprůměrnou ochotu přijít volit, ovšem letní kampaň podle NMS mobilizovala voliče méně; část bývalých příznivců je dnes mezi váhavými nebo u STAN. STAN a Piráti se Zelenými zůstávají typickými „stranami druhé volby“ – potenciály jsou u nich vysoké, ale jádra slabší a rozhodování se často láme až na konci kampaně; u Pirátů však Kantar zaznamenal výrazný nárůst pevně rozhodnutých (z 19 na 34 %) po dohodě se Zelenými. „Zdá se, že spojení se Zelenými mělo pozitivní efekt,“ konstatuje Kantar.

Důležitý je kontext možného „propadu“ hlasů. V roce 2021 propadl historicky nejvyšší počet hlasů – 1 069 359. Tedy zhruba pětina všech platných hlasů neměla vliv na obsazení sněmovny. Pod čarou skončily tehdy i relativně silné značky jako ČSSD, KSČM a Přísaha; samy dohromady nasbíraly téměř 700 tisíc hlasů a dalších 370 tisíc připadlo na menší subjekty.

Část voličů tehdy zřejmě experimentovala s menšími stranami, jejichž šance na překročení pěti procent vypadala podle průzkumů realisticky, výsledkem však byl rekordní objem „zahozených“ hlasů. Letos je na startu 26 subjektů a opět několik aktérů osciluje kolem pěti procent – to znamená, že poslední vlna mobilizace a taktické hlasování můžou rozhodnout nejen o pořadí, ale hlavně o tom, kolik hlasů zůstane bez mandátu.

Co z toho plyne pro finále kampaně? Zaprvé, bez mobilizace nerozhodnutých zůstane účast kolem 62–64 % a výsledek bude citlivý na to, kdo překročí pětiprocentní laťku. Zadruhé, přelivy se dnes odehrávají ve dvou „koridorech“: SPOLU–STAN–Piráti na jedné straně a ANO–SPD–Stačilo! (s přísunem od nevoličů) na druhé. A zatřetí, vyhrává ten, kdo dokáže oslovit „druhé volby“ – tedy voliče, kteří zvažují dvě až tři strany a rozhodnou se na poslední chvíli. STEM k tomu dodává varování, které platí každé předvolební léto: modely „zachycují náladu teď; rozhodovat budou poslední týdny“.