Do Česka dorazila únava z předplatného, streamovací služby ale razantně získaly na oblibě, ukazuje průzkum

Sledování aktuálního programu v televizi (tzv. lineární TV) zůstává stále nejsilnějším médiem na audiovizuálním trhu. Jeho obliba ale klesá a diváci dávají stále častěji přednost odloženému vysílání nebo streamovacím službám. Také u obsahu se za posledních deset let diváci více přiklánějí k zábavě a naopak se snižuje sledovanost zpravodajství. Vyplývá to z průzkumu, který pro Asociaci producentů v audiovizi (APA) zpracovala agentura Kantar.

Průzkum navazoval na podobný před deseti lety, navíc do něj byli zahrnuti i náctiletí diváci. Výsledky v neděli představila na festivalovém programu pro filmové profesionály Petra Hrušková z agentury Kantar. "Studie ukázala, že od pandemie covidu lidé více preferují introvertnější zábavu, vyhýbají se větším akcím a dávají přednost lokálním událostem, jako jsou farmářské či hrnčířské trhy a místní grilování," uvedla s odkazem na důsledky pandemie covidu Hrušková.

Zatímco v roce 2014 denně aktuální program v TV sledovalo 94 procent dospělých diváků, vloni to bylo už jen 83 procent. Ale sledování filmů nebo seriálů ze streamovacích služeb, odloženého vysílání, případně z digitálních médií se podíl z 26 procent lidí, kteří tyto služby denně využívali před deseti lety, vyšplhal na 69 procent. U tzv. lineární TV mají největší oblibu české filmy, poté zpravodajství, zahraniční filmy a české seriály.

"Zábava se stává dominantnějším důvodem pro sledování televize než zpravodajství. Mladí tráví on-line obsahem přibližně čtyři hodiny denně, přičemž filmy jsou na posledním místě. Dávají přednost kratším formátům, a to i u seriálů," citovala výsledky Hrušková. Průzkum také potvrdil očekávatelný trend, kdy dabing, který má v Česku mimořádnou pozici v audiovizi, vyhledávají spíše starší diváci, zatímco u mladých jeho obliba klesá a preferují stále více snímky s titulky nebo zcela v originální podobě.

Zajímavé výsledky přinesly i otázky k návštěvnosti kin. Zatímco počet lidí, kteří alespoň jednou za půl roku navštívili kino, za posledních deset klesl, ti, kteří do kina chodí, do něj naopak chodí častěji. Jako největší překážka návštěvnosti se ukazuje cena za lístek do kina, a to i přesto, že podle průzkumu za posledních deset let stoupla minimálně.

I v české populaci se začínají podle průzkumu projevovat některé trendy známé ze západních zemí. Je to například únava z předplatného, kdy diváci zvažují omezení počtu služeb, které si předplácí. Zároveň se také rozšiřuje takzvané bumerangové chování, tedy krátkodobé přihlašování a odhlašování služeb. Naopak roste zájem o balíčky streamovacích služeb a lokální obsah s globálním přesahem.