Nelegální poplatky u lékařů: co se má zanedlouho změnit

Jde o běžnou praxi, která trvá dlouhé roky a ministerstvo zdravotnictví i pojišťovny před ní spíše zavírají oči. Zejména lékaři v hůře dostupných specializacích, podle kterých se bez toho v regulovaném prostředí dá těžko uplatit chod ordinací, vybírají od pacientů poplatky za něco, co už si platí v rámci zdravotního pojištění. Změnit se to má podle ministerstva od ledna, kdy začnou platit letos prosazené změny. Je však otázka, zda mohou situaci zlepšit i v praxi.

Na nelegální poplatky naráží lidé poměrně běžně, ukazuje se to v průzkumech a řada pacientů to zná z vlastních zkušeností. Kritici upozorňují, že jde o praxi trvající roky a nakonec řada ordinací se s tím nikdy příliš netajila a nabídky za nelegální poplatky si vystavovala klidně i na svých webech.

Případy, kdy lékaři vyžadují či vyžadovali poplatky například za registraci, ale i pravidelný roční příspěvek, se často vyskytují u hůře dostupných specialistů jako jsou gynekologové, ale i u dalších. Na letitou a nelegální praxi některých lékařů reagovaly doposud odpovědné orgány dlouhodobě stejně: dávají ruce pryč s tím, že řešit ji musí prvotně pacienti. Ti se tak setkávají často s tím, že si musí připlácet i tisíce za péči, kterou jim přitom ze zákona zaručuje pojištění.

Pojišťovny naopak říkají, že je pro ně situace složitá, protože pokud pacient například určitý sponzorský dar uhradí, situace se jeví jako jeho souhlasný krok. Ten umožňuje například uhradit si nadstandardní péči, za poplatky však často pacient žádnou péči navíc nedostává.

I proto je otázka, zda změny, které začnou již brzy platit, mohou situaci v praxi změnit. Novela zákona o zdravotních službách přinesla zejména to, že explicitně uvedla, co je nelegální. Do zákona tak přibyla formulace, že „poskytovatel, kterého si pacient zvolil, nemůže požadovat úhradu za poskytnutí zdravotních služeb nebo služeb souvisejících v rozsahu, ve kterém jsou tyto služby hrazeny z veřejného zdravotního pojištění“. To je sice explicitnější formulace, nicméně už nyní jde v případě výběru takových poplatků o porušení zákona i smlouvy s pojišťovnou.

Změn je více, u nehrazených zdravotních služeb, za které naopak legálně poplatky lékaři vybírat mohou, budou muset být případné poplatky uvedené v ceníku. Může jít kupříkladu o nadstandardní způsoby komunikace s pacienty či podobné služby, které však nesmí podmiňovat, zda lékař pacienta přijme do péče.

Další novinkou je, že kromě pojišťoven budou mít pravomoc řešit případné snahy vybírat nelegální poplatky i krajské úřady, na které se mohou pacienti obrátit se stížností a lékařům mají nově hrozit i vysoké pokuty do milionu korun. Až 50 000 korun pokuty hrozí za neuvedení ceny nehrazené péče v uveřejněném ceníku.

Co se však nezměnilo je, že pojišťovny ani úřady nebudou aktivně sami podobnou praxi potírat, což v minulosti někteří experti kritizovali. Ačkoliv tak může na změny zabrat „psychologický“ tlak vysokých pokut, situace může zůstat podobná. Dokud se sami pacienti nevzbouří proti lékaři, kterého potřebují a obávají se, že je nepřijme do péče, a sami aktivně nepodají stížnost, praxe může pokračovat jako doposud.

Stejně pak novela nevyřešila situaci na straně lékařů. Ti totiž v případě vybírání podobných poplatků argumentují tím, že zkrátka potřebují někde získat více peněz na provoz ordinací. Snahy o legislativní ukotvení určitého nadstandardu, který by umožňoval připlácet si navíc například i za nikoliv nutnou, ale lepší či pohodlnější péči, narazily i v tomto volebním období. A podle názorů, které zaznívají z politických stran před volbami, se změny nerýsují příliš ani v tom příštím (psali jsme o tom například zde).