Až 12,5 miliardy ročně. Policie nabírá už i bez maturity, astronomické renty Rakušan neřeší

Financování příslušníků bezpečnostních sborů, a především policistů, začíná být v éře napnutého státního rozpočtu čím dál tím větší problém. Česká policie navzdory mezinárodním statistikám hlásí podstav, který chce alespoň v hlavním městě nově vyřešit náborem nováčků bez maturity. Proti tomu jde ale systém všemožných pobídek, zvýhodnění, a především výsluh, jehož náklady budou s přibývajícími členy sborů jen růst. Vloni šlo pouze na renty policistů nebo hasičů 6 miliard korun, připočteme-li i vojáky, je to celkem 12,5 miliardy korun ročně. Stát ale na odměny stále sahat odmítá.

Pražské policejní ředitelství nedávno kvůli chybějící zhruba tisícovce policistů začalo nabírat i uchazeče s výučním listem. Dříve přitom bylo ukončené středoškolské vzdělání s maturitou povinné. Šéf pražských policistů Petr Matějček ke změně uvedl, že „nikde není psáno, že když člověk nemá maturitu, tak nemůže být dobrý policista“.

Drahé výsluhy

To nicméně vytváří další tlaky na státní rozpočet, víc příslušníků by totiž do budoucna znamenalo další náklady na výsluhy, na které má nárok každý po 15 letech ve službě. Ještě v roce 2018 stát na výsluhách dle nedávného zjištění deníku Echo24 vyplatil asi 3,8 miliardy korun. Částka se postupem let s odchody dalších pracovníků postupně navyšovala. V roce 2019 na 4 miliardy, roku 2021 vyšplhala na 5 miliard a vloni už na 6 miliard.

Podle Ekonomického deníku pak minulý rok zaplatil stát celkem bývalým příslušníkům ozbrojených složek na takzvaných výsluhách 12 501 349 000 korun.

Příslušníci sborů, kteří vykonávali službu alespoň 15 let, po odchodu do civilu mají nárok na výsluhový příspěvek, který činí 20 procent měsíčního příjmu.

Stává se normou, že příslušníci odchází s rentou do civilu i v poměrně nízkém věku, velmi často brzy po dosažení potřebné 15leté hranice a pobírají tak výsluhy i dlouhá desetiletí, aniž by jejich nové zaměstnání mělo jakoukoliv souvislost se státní službou. Kritici výsluhového systému naznačují, že by renta měla být vyplácena až po dosažení určitého věku (například po padesátce), případně hranice pro její získání posunuta až na 25 let, jako je tomu například na Slovensku.

S každým dalším rokem ve službě pak příspěvek navíc narůstá, a to na maximálně 50 procent měsíční mzdy. I na tuhle metu ale dosáhnou tisícovky lidí. „Za posledních 10 let bylo z celkového počtu nově přiznaných výsluhových příspěvků 13 076 přiznáno celkem 3 180 výsluhových příspěvků za dobu služby 30 a více let, splňující maximální výměru 50 % měsíčního služebního příjmu,“ vypočítává vedoucí oddělení správy datové základny ministerstva vnitra Ladislav Jedlička.

Redakce se v rámci dotazů na základě zákona o svobodném přístupu k informacím také ptala na obvyklou výši rent – ke konci roku 2022 činila průměrná renta 14 416 korun. A vůbec nejvyšší? 101 043 korun každý měsíc.

Policistů je v České republice přitom v mezinárodním porovnání poměrně dost. Tuzemsko připomíná spíše high-policing země typu jihu, než státy středu a severu Evropy. Podle dat Eurostatu z let 2018 a 2020 patří tuzemsko k zemím, kde je podíl policistů na 100 tisíc obyvatel vyšší než průměr EU. Ve srovnání figuruje s 376 policisty na 100 tisíc Čechů na 11. příčce. V osmi členských státech EU to bylo více než 400 osob. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány na Kypru (557), v Řecku (509), Chorvatsku (499), na Maltě (458) a v Portugalsku (445). Průměr činil 334 policistů na 100 tisíc osob.

Policistů je necelých 40 tisíc, hasičský sbor čítá dalších 11 tisíc zaměstnanců. Vězeňská služba má asi 12 tisíc členů, zatímco celní správa zaměstnává asi 6 tisíc lidí. K tomu je ještě třeba připočítat stovky až tisíce zaměstnanců Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), Bezpečnostní informační služby (BIS) a Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Celkem jde tedy o zhruba 70 tisíc lidí.

Rakušan škrtat odmítá

Ministr vnitra Vít Rakušan, pod jehož resort policie a další spadají, nicméně jakoukoliv úpravu systému odmítá. „Ministr vnitra Vít Rakušan opakovaně deklaroval, že se do nastavení tarifů a výsluh příslušníků zasahovat nebude,“ sdělil redakci mluvčí resortu Adam Rőzler. Sám Rakušan nevyužil možnosti se do doby vydání textu vyjádřit.

Ministr o tom nicméně nedávno mluvil v Poslanecké sněmovně. „Žádná tabulková místa hasičů a policistů se rušit nebudou. Nikdo jim na tarify sahat nebude, platový objem neklesne,“ prohlásil v reakci na dotaz poslankyně SPD Karly Maříkové, zda se s ohledem na připravovaná úsporná opatření chystá snižovaní stavu policistů.

Ve prospěch výsluh mluví i šéf policejních odborů Tomáš Machovič. „To si určitě nemyslím. Pokud bychom neměli výsluhové nároky, k policii už nikdo nepřijde,“ řekl deníku Echo24 k případné úpravě. „Je to motivační nástroj, proč vůbec k policii jít. Můžeme o tom diskutovat a mnohokrát se o tom už diskutovalo, ale to by nástupní plat nesměl být 30 tisíc. Kdyby to bylo zase tak lukrativní, tak nebude chybět přes 7 tisíc lidí po celé republice,“ dodává. Podle něj je argumentem pro renty i to, že v určitých obdobách fungují i jinde.

Rozdávačné Česko

Jenže jiné státy mají systém rent nastavený mnohdy smysluplněji. Sousední Slovensko od roku 2013 renty počítá podobně, zásadní rozdíl ale je v tom, že je začíná vyplácet až po 25 letech služby. Od té doby má policista či voják nárok na 37,5 procenta mzdy a základ také stoupá.

Jinak pak důchodové renty fungují na Západě. Kupříkladu ve Velké Británii se systém naposledy v roce 2015 měnil tak, že se výsluha začíná pobírat až od 60 let věku, což je běžný věk odchodu do důchodu. Pokud by kupříkladu policista chtěl odejít do důchodu už v minimálním věku 55 let, bude mu renta snížena. A na kolik se policisté ve stáří přijdou?

„31. března se k vašemu důchodu připočte 1/55,3 % vašeho výdělku, na který se vztahuje důchod. Pokud tedy například váš započitatelný výdělek v daném roce činil 55 300 liber (1,46 milionu korun), bude vám v daném roce na penzijní účet přidán 1 tisíc liber (asi 26 400 korun),“ vysvětluje systém britské ministerstvo vnitra.

Pražská státní policie přitom nabízí novým uchazečům i další bonusy. Vedle náborového příspěvku 150 tisíc korun také „šest týdnů dovolené, bezplatné ubytování pro mimopražské policisty na 20 let, náhrady cestovních výdajů, příspěvek na stravování, bezúročné půjčky, příspěvek na kulturu a sport, bezplatné jazykové vzdělávání či možnost přiznání stabilizačního příplatku 2500 až 3000 korun po úspěšném zakončení základní odborné přípravy. Nástupní plat je podle ní přibližně 30 tisíc korun hrubého a po ukončení přípravy zhruba o 10 tisíc více“, píše agenturav ČTK.