Digitální daň na giganty v europarlamentu podporu najde, věří Nerudová

Evropská komise řeší, kde vzít peníze na navrhované navýšení sedmiletého unijního rozpočtu, respektive na splácení dluhů z doby pandemie. Mezi nové příjmy mají podle návrhu patřit i tři nové daně zaměřené na elektroodpad, velké společnosti a tabákové výrobky. Deník Echo24 již informoval, že eurokomisař pro prosperitu a průmysl Stéphane Séjourné uvedl, že na stole je stále i takzvaná digitální daň. V Evropském parlamentu by se pro daň podpora našla, řekla Echu zpravodajka pro nové příjmy rozpočtu EU Danuše Nerudová (STAN).

Myšlenku zdanit technologické giganty, aby pomohly splatit dluh EU z období pandemie koronaviru, navrhla Evropská komise již v květnu. Společný unijní dluh byl v té době okolo 350 miliard eur a splácet by se měl právě v příštím období. Daň z digitálních společností se však na seznamu nových daní v návrhu unijního rozpočtu neobjevila.

Séjourné uvedl, že Komise projednala několik způsobů, jak zvýšit své příjmy, než se rozhodla pro tři nové daně zaměřené na elektronický odpad, tabákové výrobky a příjmy podniků. „Byl jsem spíše pro digitální daň, která by se vztahovala na digitální společnosti,“ řekl. Nyní je podle něj „na spoluzákonodárcích“ – EP a Radě EU – aby se rozhodli, zda zachovají navrhované opatření, nebo zda chtějí navrhnout nové daně. „Jsem poměrně otevřený a Komise bude také,“ řekl. Digitální daně by zasáhly americké technologické giganty jako Apple a Google a jsou proti nim země jako Itálie a Německo, které jsou silně závislé na obchodu s USA.

Nové příjmy rozpočtu EU má jako zpravodajka v Evropském parlamentu na starosti Danuše Nerudová. Ta pro Echo24 řekla, že osobně vždy podporovala zavedení digitální daně, protože by narovnávala podmínky pro velké americké technologické firmy, které se v Evropě daním dlouhodobě vyhýbají. „Navíc by mohla přinést i významné příjmy do evropského rozpočtu – některé studie mluví o více než 35 miliardách eur, což by nám pomohlo nejen splácet pandemické půjčky, ale také financovat další výdaje, včetně obrany. Takové opatření by mělo navíc menší dopad na konkurenceschopnost evropských firem než to, co v současnosti navrhuje Komise v podobě korporátního příspěvku,“ řekla Nerudová.

„Je ale pravda, že dohoda s americkým prezidentem je velmi křehká a část evropských států se obává, že by nás tento krok mohl vrátit zpět do situace, kdy nám Donald Trump hrozil třicetiprocentními cly. Na druhou stranu už dnes vidíme, jak si Trump současnou dohodu vykládá po svém a snaží se Evropu zatlačit do kouta,“ poukázala Nerudová.

Minimálně návrh digitální daně by ale podle ní pro Evropu znamenal silný trumf v rukávu. „Postavila by nás do silnější vyjednávací pozice vůči USA. Americká administrativa slyší jen na sílu a dobře si uvědomují, že taková daň by je skutečně bolela. Schvalování dlouhodobého rozpočtu EU, včetně nových příjmů, trvá zhruba dva roky, tolik by měli Američané čas na to, aby přišli s tak zajímavým ‚dealem‘, aby nás od tohoto kroku odradili,“ dodala Nerudová s tím, že na podzim bude vyjednávat pozici EP k navrhovaným příjmům. „A už teď je zřejmé, že minimálně v Parlamentu by pro digitální daň podpora určitě byla,“ řekla Nerudová.

Pozitivně se k dani staví také místopředseda hospodářského a měnového výboru EP Luděk Niedermayer. „Celý ten koncept je o tom, ze big-tech realizují zisky díky aktivitám na trzích a přitom na nich obvykle (ne vždy) neplatí daně. Snahu transparentně pravidla nastavit považuji za ekonomicky korektní,“ uvedl pro Echo24 Niedermayer. „A vzhledem k tomu, že já považuji za lepší financovat EU vlastními zdroji než platbami z HDP, považuji to ta rozumný nápad. Zda se najde shoda, netuším,“ řekl dále Niedermayer.

PODCAST: Raději lež než nejistotu? Filozofie prevence a rizika

Mluvčí českého ministerstva financí Gabriela Krušinová Echu řekla, že digitální daň není součástí balíčku k víceletému finančnímu rámci EU, který představila EK. „Proto není aktuálně předmětem diskuzí v rámci Rady EU, které se týkají nových vlastních zdrojů. Pokud EK připraví konkrétní návrh týkající se digitální daně, budeme jej za MF podrobně analyzovat a teprve poté se k němu budeme moci vyjádřit,“ uvedla Krušinová.

Ekonomové: Daň by dopadla na koncové zákazníky

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že se vůbec se neobává, že by giga-tech-firmy kvůli digitální dani utíkaly z trhů, kterým zcela dominují. „Z jejich strany bych spíš očekával, že si takovou daň nechají od svých zákazníků pořádně ‚proplatit‘. Evropa je na jejich službách v podstatě závislá, takže cokoliv na ně navalí, mohou tyto firmy přenést na finálního klienta. EU by se spíš měla zamyslet nad tím, proč nemá vlastní technologické giganty,“ uvedl Dufek.

„Jiná věc je, nakolik je fér, že zisky, které vznikají v jedné zemi, se zdaňují v jiné zemi, která požaduje jen symbolické zdanění. Pokud EU je ochotna akceptovat na svém území v podstatě daňové ráje, které takto vegetují na úrok ostatních, nedá se s tím příliš nic dělat,“ dodal Dufek.

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil v obecné rovině souhlasí s tím, že digitální business je natolik specifický, že bude zřejmě vyžadovat speciální formu zdanění, aby se jeho podmínky přiblížily těm, kterým čelí standardní „kamenné“ firmy. „Pokud bude daň nastavena rozumně, považuji za prakticky vyloučené, že by vedla k exodu dotčených firem. Evropský trh pro ně zůstane velmi lukrativní i v případě mírného dodatečného zdanění. Lze navíc předpokládat, že část této daně přenesou na zákazníky, typicky tedy hlavně na inzerenty,“ uvedl pro Echo24 Hradil.

„Nejsem si ovšem jistý, jestli je nyní správný čas na evropské řešení. Stále totiž není definitivně dokončen – ani kladně ani záporně – proces diskuzí nad zavedením digitální daně na úrovni OECD, což by byla preferovaná varianta. Pokud by tento proces definitivně narazil na bojkot zemí jako jsou USA, pak teprve bych se vrátil k evropské alternativě. Její prosazení patrně navíc narazí na odpor zemí jako je Irsko či Nizozemí a vzhledem k současné geopolitické atmosféře by se patrně neobešel ani bez ostré reakce Spojených států,“ dodal Hradil.