Babiš souhlasí s Belgií: EK musí najít jiný způsob financování Ukrajiny. Dluhy odmítá, „naše kasa je prázdná“

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, naše kasa je prázdná a každou korunu, kterou máme, potřebujeme pro naše občany. Uvedl to designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že se na postoji k financování Ukrajiny shodl s belgickým premiérem Bartem De Weverem, který se staví proti reparační půjčce ze zmražených ruských aktiv kvůli obavám z právních důsledků takového postupu. Moskva návrh označuje za zabavení či rovnou krádež ruského majetku.

„My nevládneme, jak si někteří myslíte. Já se stanu plnohodnotným premiérem až v pondělí po jmenování vlády. Do pondělí 9:00 vládne vláda Petra Fialy. My se ale intenzivně připravujeme na vládnutí. Proto jsem se vydal na pracovní cestu do Bruselu, kde jsem mluvil s předsedkyní Evropské komise a někteří jste mi vyčítali, že jsem se usmíval. No usmíval jsem se, protože jsem loboval za to, aby Česká republika znovu získala možnost čerpat výhodné půjčky z programu SAFE,“ uvedl Babiš s tím, že Fialova vláda podle něj zajistila pouhé dvě miliardy eur, zatímco Polsko získalo 43 miliard eur a Maďarsko více než 16 miliard eur.

„Shodli jsme se také s belgickým premiérem Bartem De Weverem, že Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny. Naše kasa je prázdná a každou korunu, kterou máme, potřebujeme pro naše občany. Nemáme peníze pro jiné státy,“ dodal Babiš. Babišova vláda bude jednat v pondělí, následně bude podle Babiše intenzivně pracovat. Následně Babiš vyrazí na Evropskou radu do Bruselu.

Ruská aktiva v Evropské unii zůstanou zmrazená na neurčito, nebude o tom tedy třeba každých šest měsíců hlasovat jako dosud. Rozhodly o tom v pátek členské státy EU. Hlasování probíhalo písemnou formou a pro schválení kroku byla použita kvalifikovaná většina. Česko, tedy ještě Fialova vláda, podle informací ČTK zmrazení aktiv podpořilo, proti byly Maďarsko a Slovensko. Hlasování odstranilo překážku související s použitím ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Maďarský premiér Viktor Orbán ale předem uvedl, že Budapešť protestuje proti plánu Evropské unie na dlouhodobé zmrazení ruských aktiv a že jeho schválení pouze kvalifikovanou většinou je protiprávní.

Krásný adventní víkend všem 🙋‍♂️
V pondělí 15. 12. bude jmenována nová vláda a já se stanu plnohodnotným premiérem. Do té doby se intenzivně připravujeme na vládnutí.

Během pracovní cesty do Bruselu jsem loboval za to, aby Česká republika znovu získala možnost čerpat výhodné… pic.twitter.com/gA4LXodMNG

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) December 13, 2025

Cílem nynějšího kroku je dlouhodobé zablokování ruských aktiv, které nebude závislé na hlasování každého půl roku. Dosud bylo zmrazení aktiv vázáno na sankce EU vůči Rusku, které se musí jednomyslně prodlužovat každých šest měsíců. Existovalo proto riziko, že neschválení prodloužení sankcí by znamenalo, že budou muset být uvolněna i aktiva a vrácena Rusku. Toho se obávala zejména Belgie, kde se většina zmrazených ruských aktiv nachází a která se kvůli možným krokům Moskvy zdráhala využít tyto prostředky ve prospěch Ukrajiny čelící ruské invazi.

Nynější rozhodnutí unijních států znamená, že aktiva zůstanou zmrazená do odvolání, zatímco sankce, které EU uvalila na Rusko po jeho invazi na Ukrajinu v únoru 2022, se budou muset dál prodlužovat. Rozhodnutí má být prvním krokem na cestě k použití zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny, které tvrdě prosazuje hlavně Berlín a Komise. Summit EU, který má řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v letech 2026 a 2027, začne příští čtvrtek. Česko bude zastupovat už nově jmenovaný premiér Babiš, který má zcela odlišný názor na věc než Fialova vláda. Summit bude mít podle dosavadních zpráv na výběr ze dvou možností navržených Evropskou komisí. První je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná právě zmrazenými ruskými aktivy.

Kromě Maďarska s reparační půjčkou nesouhlasí také Slovensko. Slovenský premiér Robert Fico v dopise předsedovi Evropské rady Antóniovi Costovi napsal, že na summitu nepodpoří „žádné řešení finančních potřeb Ukrajiny, které by zahrnovalo krytí vojenských výdajů Ukrajiny na následující roky“. Nově ji pak odmítá Itálie, Bulharsko a Malta.

O nynějším kroku se rozhodovalo kvalifikovanou většinou a nikoli jednomyslně vzhledem k tomu, že se Evropská komise opřela o článek 122 Smlouvy o EU, který umožňuje Radě EU takto rozhodovat „v duchu solidarity mezi členskými státy o opatřeních přiměřených pro ekonomickou situaci“.