„Loď duchů v Arktidě.“ Podivné chování ruské špionážní lodě. Zastrašovala Nory

NAPĚTÍ V GRÓNSKÉM MOŘI

„Loď duchů v Arktidě.“ Podivné chování ruské špionážní lodě. Zastrašovala Nory
Záhadná špionážní loď Jantar s ruskou posádkou "nereagovala na výzvy, pronásledovala a zastrašovala" norskou výzkumnou loď v Grónském moři. Foto: Ruské ministerstvo obrany
1
Svět
Sdílet:

Záhadná špionážní loď Jantar s ruskou posádkou „nereagovala na výzvy, pronásledovala a zastrašovala“ norskou výzkumnou loď v Grónském moři. Norský polární institut tvrdí, že loď Ruské federace se neidentifikovala, neměla povinně zapnutý systém AIS a z nebezpečné blízkosti sledovala norskou loď Kronprins Haakon, vedle které plula téměř 18 hodin nepříjemně blízko. Kapitán norské lodi se podivným chování ruské lodi Jantar cítil „zastrašován a pronásledován“, uvádí zpravodajský portál High North News.

Norská média o záhadné ruské lodi píší jako o „další lodi duchů v Arktidě“ a připomínají, že podobné chování ruských lodí bylo zaznamenáno již několikrát u pobřeží Norska a USA. Hlavně v místech, kde se na mořském dně nachází kritická infrastruktura.

Server NewsInEnglish.no uvádí, že ruská loď Jantar byla spatřena na severním pobřeží, kde se nachází plynovody a ropovody. Norská posádka zjistila, že „loď duchů“ (označení pro plavidlo, které nereaguje na výzvy sousední posádky), patří Ruské federaci a jedná se o nechvalně známé špionážní plavidlo Jantar. Co loď dělala v Grónském moři a v bezprostřední blízkostí norského plavidla, ale zatím není jasné, jelikož Rusové odmítli podat vysvětlení.V sobotu do Kyjeva již po šesté od zahájení války dorazila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Loď Jantar měla vypnuté povinné identifikační a komunikační systémy AIS, kopírovala všechny zastávky a pohyby výzkumného plavidla a v jednu chvíli se k norské lodi Kronprins Haakon přiblížila až na 200 až 370 metrů.

Představitelka norského Institutu pro námořní výzkum Inge André Utåkerová chování ruské lodi označila za „velmi podivné.“ „Měla jsem problémy pochopit jejich motiv,“ uvedla k námořnímu setkání Norů s Rusy v arktických vodách mezi Špicberky a Grónskem.

Podle videozáznamu Norského polárního institutu, pod který výzkumné plavidlo Kronprins Haakon spadá, se zdálo, že Jantar proplouvá těsně kolem norské lodi a blokuje její kurz. Záběry, které zveřejnila norská televize NRK, ukazují členy ruské posádky na palubě, kteří si pořizují fotografie norského plavidla.

„Opakované pokusy kontaktovat ruskou loď prostřednictvím námořní vysílačky zůstaly bez odpovědi. Po 18 hodinách nakonec odpluli,“ řekla Utåkerová, která se domnívá, že Rusové pouze „testovali naši reakci.“ Bývalá ministryně obrany a zahraničních věcí Ine Eriksen Søreideová uvedla, že norské lodě mohou pravděpodobně očekávat „další takové chování Rusů.“ „Rusko je stále agresivnější a některé jeho akce mají pouze zastrašovací charakter,“ uvedla Søreideová, která aktuálně vede zahraniční výbor norského parlamentu.

„Ruské špionážní lodě často sledují norské námořní aktivity a zdá se, že k ničemu nezákonnému nedošlo. Nedávný incident ale lze považovat za provokaci nebo obtěžování,“ prohlásil výzkumný pracovník Norské vojenské akademie Tor Ivar Strømmen, který událost označil za „dramaticky zhoršující bezpečnostní situaci.“

Ruská špionážní loď Jantar je speciálně upravená loď pro sběr zpravodajských informací, kterou norské královské námořnictví sleduje dlouhodobě. Loď z roku 2012 spadá pod hlavní ředitelství pro podvodní výzkum ruského námořnictva (GUGI) od roku 2015 a jeho domovním přístavem je Severomorsk, jenž spravuje Severní flotila Ruské federace. Jantar je vedoucí lodí a má dvě sesterská plavidla Almaz (2019) a Burilichev (2021).

Jantar funguje také jako mateřská loď pro miniponorky, které jsou schopné operovat v hloubce až 6 000 metrů pod hladinou. Vedoucí oddělení hlubinného výzkumu ruského ministerstva obrany Alexej Buriličev loď Jantar označil za „oceánský výzkumný komplex.“

Ruská loď byla už v minulosti spatřena poblíž podmořských telekomunikačních kabelů v zálivu Guantánamo na Kubě, v grónských a norských vodách, poblíž podmořského kabelu spojujícího Izrael s Kyprem nebo u argentinského pobřeží. Loď operovala také u syrského a brazilského pobřeží, kotvila nedaleko Irska i u Lamanšského průlivu.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články