Navážeme pravidelná jednání se Slováky, říká Okamura. Řeší se datum návštěvy sousední země

Šéf hnutí SPD Tomio Okamura byl zvolen poslanci nově vzniklé koalice za předsedu dolní parlamentní komory, 3. nejvyššího ústavního činitele. Jedním z jeho prvních kroků bylo symbolické svěšení ukrajinské vlajky ze sněmovního průčelí. Jak hodlá nový kabinet přistupovat k migrantům a uprchlíkům? Okamura se chce zaměřit na datum ukončení dočasné ochrany. Byl by též rád, kdyby došlo na česko-slovenské hranici k zavedení kontrol, obdobně jako je Německo má s námi. Co se zrušení nových emisních povolenek ETS 2 týče, koalice prý má analýzu, že náklady zavedení jsou násobně vyšší než případné pokuty.

Byl jste zvolen předsedou Poslanecké sněmovny a avizoval jste, že budete chtít sjednocovat. Jak toho docílit?

Začal jsem už od prvního dne. Ještě před mým zvolením minulý týden ve středu, kdy ta volba probíhala, jsem nereagoval na žádná z těch osobních invektiv, která zaznívala na mou adresu od Fialova dosluhujícího kabinetu, který teď míří do opozice. Nezapojil jsem se do žádných hádek, protože už z toho prvního projevu premiéra v demisi Petra Fialy mi bylo jasné, že atmosféra, kterou chtějí nastolit, je plná osobních útoků a šíření nenávisti, že chtějí rozdělovat. Takže už zde jsem právě chtěl ukázat ten nový styl, který bych rád zavedl. Aby jednání bylo klidnější, abychom na sebe tolik neútočili, aby vše bylo věcnější. Ihned po tom mém zvolení, když jsem již převzal řízení schůze, chtěl předseda klubu ODS Marek Benda svolat poradu předsedů poslaneckých klubů. Neváhal jsem a okamžitě jsem tu poradu svolal. Věděl jsem totiž, že je lepší vyhovět, aby se situace uklidnila a schůze plynule pokračovala. Samozřejmě to ale neznamená, že budu prosazovat politický program dosluhující Fialovy vládní koalice. Budu prosazovat politický program naší nově vznikající vládní koalice.

Podaří se vám nastolit věcnou atmosféru ve chvíli, kdy vášně po proběhlých volbách jsou poměrně rozjitřené a v politice se odehrává permanentní kampaň?

Samozřejmě bych si to přál a bylo by ideální, aby opoziční poslanci podpořili naše návrhy zákonů v souladu s naším programem, protože všichni chceme, aby se občanům ČR dařilo lépe, aby měli lidé více peněz a cítili se bezpečněji. Nicméně asi vím, jaká bude politická realita.

Hodně se teď řešilo svěšení ukrajinské vlajky z oficiálního místa v průčelí Poslanecké sněmovny. Vy jste ten symbolický krok, ke kterému jste se uchýlil, komentoval v našem videopořadu Echo Prime Time, takže se k tomu nechci znovu vracet. Místo toho by mě zajímalo, jak si představujete zpřísnění pravidel pro imigranty včetně zrušení migračního paktu, jak stojí v návrhu programového prohlášení vlády. Migrace je dlouhodobé přední téma vašeho hnutí.

Zpřísnění jsme prosazovali samozřejmě od první chvíle, protože jsme ho měli ve volebním programu SPD. A ano, byla o něm také poměrně široká diskuze v rámci jednání nad novým programovým prohlášení vlády. Prvním z mezníků – jedním z těch důležitých momentů, kterými chceme začít – bude konec statusu dočasné ochrany pro statisíce Ukrajinců, co jsou v České republice. Ochrana končí v březnu 2026. Na koaličním půdorysu jsem samozřejmě prezentoval naše názory, že bychom byli rádi, aby došlo k zásadní revizi povolení k pobytu Ukrajinců v České republice. Že naše představa rozhodně není, aby se to všem, kteří zde mají dočasnou ochranou, automaticky překlopilo do povolení k dlouhodobému pobytu. Že naší představou je redukce.

Navíc v současnosti vidíme, že i v Polsku proběhly nějaké pohyby směrem k zpřísnění pobytu Ukrajinců. V Německu už ta diskuze také začala, takže jestli to neuděláme v brzkém horizontu, tak může dojít k přesunu Ukrajinců z těchto zemí do České republiky. Musíme si uvědomit, že my fakt nejsme jako země nafukovací. Ty počty jsou už tak obrovské, že v české společnosti vzbuzují obrovské pnutí. A to není nic proti nějakému národu. Jde prostě o to, že když je nějakého jevu moc, tak je potřeba ho zredukovat.

Když jsme jednali o programovém prohlášení vlády, tak jsem v tomto názoru nebyl osamocený. Takže to je to zpřísnění migrační politiky. Samozřejmě budeme dále chtít, aby jakýkoliv cizinec, který tady páchá trestnou činnost, byl důsledně vyhoštěn, což se nyní téměř vůbec neděje. Určitě též proběhne diskuze o tom, aby se azyl uděloval pouze ve výjimečných a jasně stanovených případech. Český občan by měl mít odůvodněný pocit, že je tady doma a pakliže k nám chce někdo přijít na návštěvu, tak je to za jasně stanovených pravidel.

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj na přelomu roku 2024 a 2025 apeloval na země EU, aby si nenechávaly uprchlíky před válkou jako levnou pracovní sílu, protože je bude Ukrajina potřebovat k obnově země, až skončí válka. Nehledě na muže v produktivním věku, kteří se vyhýbají povinné vojenské službě. Je i toto součást vašich úvah?

V Evropské unii pobývá přibližně 750 tisíc mužů v branném věku podle ukrajinských zákonů. V České republice jich z toho je, co jsem tak četl, necelých 100 tisíc, zhruba kolem 80 tisíc. Jasně, půlku příchozích tvoří ženy, pak jsou tam samozřejmě lidé v seniorském věku a děti. Ale číslo tři čtvrtě milionu mužů je obrovské a mně z něho jasně vyplývá, jednoduchým selským počtem, že velká část mužů v branném věku odjela z Ukrajiny pryč a nechtějí bojovat. Před válkou měla Ukrajina zhruba 45 milionů obyvatel, což postupně klesá, protože řada lidí se vystěhovala. Teď má Ukrajina populaci zhruba 40 milionů.

Pokud sami Ukrajinci takto masově odmítají bojovat za Ukrajinu, tak podle mě skutečně jediným řešením je ukončení války a přistoupení na kompromisní podmínky na obou stranách. Jinak ta válka neskončí. Už nemá navíc žádný smysl, jen zbytečně umírají lidé. Vidíte, i po volbách říkám úplně to samé, co jsem říkal před volbami, svůj názor měnit prostě nebudu. Můj názor je ten, že se z toho stal zamrzlý konflikt trvající již téměř čtyři roky.

Fronta se nikam neposouvá. Máme z toho zbytečné negativní hospodářské dopady na Českou republiku, ale také sociální, například stoupající kriminalitu. A nic nám to nepřináší, já nevidím jediný benefit. Pokračování chtějí už jen tzv. chciválkové. Upřímně nevím, proč to dělají. Zeptal bych se jich: Proč tedy nejdou příkladem a neodchází tam bojovat? Vždyť si mohou zažádat o výjimku u prezidenta Petra Pavla. Aby nám to teda ukázali, protože od počítače dokáže bojovat každý. A já je tam nechci posílat, ale poukazuji na tu zvrácenou logiku.

Ostatně odmítáte vojenskou podporu Ukrajině, že?

Ano a tento náš postoj už také zazněl, mimo jiné od pana místopředsedy ANO Karla Havlíčka, se kterým jsme samozřejmě hovořili na koaliční radě o české muniční iniciativě. Postoj SPD je takový, že jsme pro ukončení české muniční iniciativy, protože nechceme, aby se posílaly zbraně a peníze na zbraně Ukrajincům.

Zpět k zpřísnění migrační politiky. Říkáte vyhostit zločince, jednou a dost. Nebudou se ale takoví lidé vracet v propojené Evropě?

Je potřeba zavést co nejpřísnější kontroly na hranici Evropské unie s Ukrajinou, což dnes není, protože na základě politiky EU je ta hranice propustná zcela záměrně a účelově. Například funguje v podstatě volný příchod občanů Ukrajiny do států Evropské unie.

Co se ČR týče, my bychom rádi zavedli hraniční kontroly na česko-slovenské hranici. Nepůjde o žádný plot nebo tak něco. Podívejme se, jak to dělají Němci. Na česko-německé hranici už jsou kontroly dávno a mají samozřejmě preventivní efekt. Německo se také snaží nelegální migraci či příchod nekontrolovaného počtu migrantů omezit.

Slováky máme samozřejmě rádi a slovenských občanů se to samozřejmě netýká, ani polských, ani maďarských. Jde o to, že EU prostě není evidentně schopna dlouhá léta chránit svou vnější hranici. Systém nefunguje a my si tak musíme pohlídat naše hranice sami, abychom věděli, kdo k nám přichází.

Další věcí je samozřejmě neudělování povolení k pobytu. To je přece primární krok, aby cizinci, kteří potenciálně chtějí přicházet do České republiky, věděli, že tady nebudou mít nárok na žádnou formu legálního pobytu. Potom totiž nemáte šanci být ani legálně zaměstnán, ani čerpat zdravotní péči či sociální výhody. To je samozřejmě odradí, protože za takové situace nemůžete žádným způsobem legálně čerpat jakékoliv služby na území České republiky, což samozřejmě je silně limitujícím faktorem, protože například nemohou ani do školy.

V programovém prohlášení vlády – konkrétně v kapitole doprava, kam bude SPD dosazovat svého odborníka na post ministra – máte bod, že zavedete povinnost pro řidiče taxislužeb prokazovat znalost českého jazyka.

To je náš bod dokonce.

Já jsem to právě rozpoznal. Jak toho dosáhnout a je to zásadní bod?

Je to jeden z více jak stovky bodů na osmatřiceti stranách vládního prohlášení. Těmi prioritními jsou samozřejmě zlevnění cen energií a vyšší dostupnost bydlení. Chceme se podívat na ceny potravin a marže řetězců. Opět navýšit valorizace důchodů, tedy vrátit to, o co seniory okradla nynější vláda v demisi. Samozřejmě tady nechceme euro. Naopak chceme dostupnou zdravotní péči, vrátit slevu na pracující manželku či manžela, podporu pro rodiny s dětmi, to jsou ty nejvíce nosné body, mnohem důležitější, ale když už jste se zeptal zrovna na tento bod, který jsme tam prosadili my, protože jsme to my, kdo má mít v gesci ministerstvo dopravy, tak vám ho okomentuji. Byť tedy i na těch dvou hustě popsaných stránkách týkajících se oblasti dopravy byl tento bod až jako téměř poslední, ale vy jste si ho zrovna všimnul.

Jde v podstatě o to, že jsou poměrně značné stížnosti občanů nejen na to, že řidiči dopravních platforem neumí česky, ale také si všichni všímáme i toho způsobu řízení. Když si vezmete centrum Prahy, tak se nám to trochu posouvá směrem k manýrům, které známe z východních zemí postsovětského bloku. Všimněte si, jak tito řidiči ani neznají naše pravidla. Zastaví třeba uprostřed křižovatek, zastaví klidně na přechodu, v jednosměrce zablokují dopravu. Český řidič taxislužby prostě v sobě měl nějaká pravidla, nějakou kulturu řízení. Tady se prostě přestala dodržovat i dopravní pravidla.

Určitě nechceme, aby se tyto služby zdražovaly, protože občané vítají, že ty přepravní služby jsou levné. Ale chceme zkvalitnit danou službu a srovnat podmínky. Pomíjím nyní problém, že ti řidiči jsou často formálně zaměstnáváni kdesi v pobaltských republikách, takže je velkou otázkou, kde vlastně platí daně. Toto ještě budeme analyzovat.

Říkal jste 38 stran návrhu programového prohlášení. Zaznamenal jsem v XTV poznámku bývalého prezidenta Václava Klause a někdejšího premiéra, který se podílel na tvorbě řady programových prohlášení vlád. Klaus vytýkal, že těch priorit je příliš mnoho.

Jedno řečení říká, že není ten, kdo by se zalíbil všem. Na jednu stranu slyšíme od dosluhující Fialovy vládní koalice a od provládních novinářů, že je to příliš obecné. A na druhou stranu, například vy zmiňujete pana prezidenta Klause, že je to zase moc dlouhé. Z toho mi vychází, že jsme tedy asi někde na vítaném průměru. Když si to rozdělíte dle jednotlivých kapitol, tak zjistíte, že toho vlastně vůbec není mnoho. Každý bod pod každým tím resortem je jiný ten bod a každá ta jedna konkrétní věta se týká nějakého problému, který je třeba řešit. U každého ministerstva je to zhruba 15 věcí, což mi vůbec nepřipadá závratně mnoho vzhledem k tomu, co se na těch jednotlivých ministerstvech řeší. Když si vezmeme třeba dopravu, tak tam máte silniční dopravu, osobní a nákladní, železniční, vodní, infrastrukturu, atd. Ten text není nijak rozvláčný, bodově je velmi dobře strukturovaný. Dokonce i provládní novináři napsali, za což jsem rád, že ta struktura toho vládního prohlášení je velice logická, přehledná a má to jasnou posloupnost. To mě potěšilo, protože jsme si s tím opravdu dali všichni, celá vznikající vládní koalice, hodně práce.

Platí, že v rámci vaší první zahraniční cesty zamíříte na Slovensko? Mělo by k tomu dojít koncem listopadu v rámci Slavkovského formátu, že? Tedy kromě Slovenska ještě Rakousko.

To se muselo bohužel zrušit kvůli rakouské straně, ale cestu na Slovensko určitě hodláme udělat. Až se dohodneme na dalším harmonogramu schůzí Poslanecké sněmovny, tak by z toho měl vyplynout návrh termínu návštěvy sousední země.

Jak napravit vztahy se Slovenskem, které dostaly v posledních letech poměrně dost na frak?

Primárním krokem musí být, že slovenskou stranu znovu ubezpečíme, že jsou naším nejbližším národem a opět navážeme pravidelná jednání a spolupráci, chceme mít nadstandardní komunikaci. To musí být první krok, který by měl vyplynout z té první návštěvy. Určitě nechceme Slovensku v ničem radit, rozhodně za sebe říkám, že nikdy nebudu Slovensku mluvit do jejich vnitropolitických záležitostí. Slovensko je samostatný stát a Slováci nejsou o nic horší než my. Chceme mít vyvážené partnerské vztahy, v rámci kterých si budeme moci zavolat, protože třeba témata typu odmítnutí migračního paktu, odmítnutí nových emisních povolenek ETS 2, diskuze nad Green Dealem – například co se zrušení zákazu prodeje spalovacích motorů od roku 2035 týče –, jsou přesně ta, u nichž samotnou Českou republiku v Bruselu nikdo moc poslouchat nebude. Což je samozřejmě tristní situace, ale je to tak prostě nastavené. Takže potřebujeme hledat spojence a kde jinde začít, než v našem regionu. U sousedů, kteří mají v podobné problémy a potýkají se s podobnými záležitostmi.

Další z bodů, které chcete prosadit hned na prvním jednání vaší nové vlády, vedle například zmíněného migračního paktu, je právě zrušení nových emisních povolenek pro domácnosti ETS 2. Nedolehnou ale na nás případné sankce ze strany EU více, než samotné povolenky?

Už jsme si udělali předběžnou kalkulaci případných sankcí, rámcovou analýzu. Zhodnotili jsme si za poslední roky, jaké sankce byly udělovány v případě nedodržení třeba termínů a lhůt u přijímání evropské legislativy do národních právních řádů. Už jsme o tom spolu hovořili na bázi koalice, přítomen byl místopředseda ANO Havlíček. Na základě dosavadních zkušeností, tedy délky soudních řízení, nám vyšlo, že náklady na ETS 2 jsou násobně vyšší než případné pokuty. Víme, co děláme a nestřílíme jen tak od boku, ale samozřejmě bude to otázkou dalšího jednání, až bude naše vláda skutečně u kormidla, což zatím nejsme, naše vláda zatím nebyla jmenována.

Dostal jste třeba nějaké gratulace k vašemu zvolení od slovenské či maďarské strany? Ostatně vy dlouhodobě komunikujete s ministrem zahraničí Maďarska Péterem Szijjártóem.

Dostal jsem okamžitě gratulaci, jak od Pétera Szijjártóa, tak například od předsedy slovenského parlamentu (Richard Raši – pozn.red.). Z české politické scény pak od pana prezidenta Klause a pana prezidenta Miloše Zemana, telefonicky od obou. Žádnou gratulaci jsem naopak neobdržel od dosluhujícího premiéra Petra Fialy, ani od současného pana prezidenta. Na druhou stranu to může i nějakou dobu trvat, takže to rozhodně neberte jako nějakou kritiku. Samozřejmě od končícího premiéra Fialy mi mohla hned přijít třeba SMS zpráva. Nepřišla. Já, když byl Fiala loni znovuzvolen předsedou ODS, jsem mu zprávu napsal. Jestli to vidí takhle, tak dobře.