Miloš Zeman, kmotr největšího zdražování v historii České republiky

KOMENTÁŘ

Miloš Zeman, kmotr největšího zdražování v historii České republiky
Pokud se dosluhující prezident Miloš Zeman ve finále svého druhého mandátu nevydá za hranu Ústavy a nezaprovokuje předčasným jmenováním nového předsedy Ústavního soudu, viděli jsme ve středu jeho personální derniéru, píše Lenka Zlámalová. Foto: Kancelář prezidenta republiky
1
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Hlavní zprávy

Pokud se dosluhující prezident Miloš Zeman ve finále svého druhého mandátu nevydá za hranu ústavy a nezaprovokuje předčasným jmenováním nového předsedy Ústavního soudu, viděli jsme ve středu jeho personální derniéru. Do Senátu poslal návrh na nového ústavního soudce, který by měl zaujmout prázdné místo po odchodu Kateřiny Šimáčkové na Evropský soud pro lidská práva. Brněnský akademik Jan Svatoň, bývalý děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity, je druhým pokusem poté, co u senátorů neuspěl akademik Petr Poledník. Svatoň se teď před grilováním v Senátu dostane pod drobnohled veřejné debaty.

Ta pojistka, která je v personálních nominacích u Ústavního soudu, chybí u členů bankovní rady České národní banky. To je výsostná pravomoc prezidenta. A je to jedna z disciplín, podle níž se dá hodnotit vládnutí českých prezidentů. Miloš Zeman ve středu navrhl své poslední centrální bankéře. Od 13. února se jimi stanou Jan Procházka, generální ředitel státní Exportní a garanční pojišťovny EGAP, a Jan Kubíček, ředitel Úřadu Národní rozpočtové rady.

 

Po květnovém jmenování Aleše Michla guvernérem si někteří nejspíš oddechli, že si prezident netroufl dosadit do vedení banky přímo nikoho ze svých nejbližších spolupracovníků. Držel se umírněné varianty a vyslal ekonomy, kteří se poslední roky živí na úřednických pozicích ve službách státu, kde si dávají pozor, aby jejich názory na politiku, včetně té měnové, nikdo neznal. Nenajdete jediný veřejný výrok pánů Kubíčka a Procházky o úrokových sazbách. Vzhledem k tomu, že ale Miloš Zeman při jejich jmenování znovu zopakoval svou mantru, že sazby už dál není potřeba zvyšovat, se dá čekat, že se podobně chystají rozhodovat i pánové Procházka a Kubíček.

Prezident tak Aleši Michlovi, kterého si na jaře vybral za guvernéra, doplnil jeho sestavu, ve které jsou s výjimkou Tomáše Holuba dnes už jen přinejmenším tiší podporovatelé nezvyšování úroků. Přesněji řečeno názorového proudu, který chce tolerovat rekordní inflaci a nic proti ní nedělat.

Jmenování Jana Procházky se dá vnímat i jako snaha o soulad mezi centrální bankou a vládou. Procházka nyní působí jako koordinátor Národní ekonomické rady vlády (NERV). Do funkce si ho vybral současný premiér Petr Fiala.

Po včerejšku známe celou představu prezidenta o roli centrální banky. Můžeme tak říct, že Miloš Zeman do ní ve finiši svého mandátu vyslal ekonomy, kteří jsou připraveni bez zásahů tolerovat jednu z nejvyšších inflací v Evropě, přestože zákon o centrální bance diktuje bankovní radě cenovou stabilitu. Za ni považuje situaci, kdy ceny nestoupají o více než dvě procenta. Od té mety jsme se současnou inflací 16,2 procenta velmi daleko. Miloš Zeman se do dějin zapíše jako kmotr nejvyšší inflace v historii. Třeba v některém z postprezidentských rekapitulačních rozhovorů vysvětlí, proč to udělal. Zatím můžeme o motivech jen spekulovat.

 

 

 

 

 

×

Podobné články