Donald Trump má problém. To je hlavní sdělení úterních voleb v části USA. Světová veřejnost se sice soustředila na klání v New Yorku, ale republikáni výrazně prohráli i ve Virginii a v New Jersey. Je to první solidní náznak toho, že Trumpův projekt pro Ameriku není tak populární, jak by si Bílý dům přál. A varování před volbami do Kongresu, které jsou už příští rok.
Republikáni předpokládali, že prohrají. New York, Virginie i New Jersey jsou tradičně demokratické státy. Nicméně očekávali těsný souboj, podobný tomu z prezidentských voleb minulý rok.
Ve Virginii i New Jersey vyhrála Kamala Harrisová, v obou případech se ziskem trochu pod 52 % hlasů. Nyní byla Abigail Spanbergerová zvolena guvernérkou Virginie s více než 57 % a Mikie Sherrillová guvernérkou New Jersey s asi 56,4 %. Jestli někdo zaostal za očekáváním, byl to paradoxně Zohran Mamdani, jenž zvítězil v klání o newyorského starostu s 50,4 %. V prezidentských volbách Harrisová ve městě New York získala přes 68 % hlasů. Co se tedy děje?
Nejdříve se vypořádejme s Mamdanim. Ve městě New York mají demokraté zabudovanou výhodu, zhruba 67 % registrovaných voličů jsou právě demokraté. Demokratické primárky jsou tak často důležitější než samotné volby, protože s drtivou pravděpodobností jejich vítěz bude i vítězem hlavního klání. Demokratický establishment letos nasadil toho nejhoršího možného kandidáta, široce neoblíbeného exguvernéra státu New York Andrewa Cuoma. Toho mnoho lidí viní ze smrti tisíců, jelikož během pandemie covidu nařídil domovům důchodců přijímat i covid pozitivní osoby, čímž se virus rozšířil mezi ty nejohroženější. Na pozici guvernéra později rezignoval kvůli podezření ze sexuálního obtěžování. Když Cuomo prohrál v primárkách, pokusil se kandidovat jako nezávislý. Jeho kampaň byla děsivá. Přesto dostal 41,6 %. Republikánský kandidát Curtis Sliwa 7,1 %. Kdyby mainstreamoví demokraté nasadili kohokoli jiného než Cuoma – a aspoň trochu schopného –, nemuseli bychom dnes řešit, jestli New Yorku povládne krajně levicový socialista s pochybnými nápady.
To se stalo ve Virginii a New Jersey. Spanbergerová i Sherrillová patří mezi nejznámější umírněné demokratické kongresmanky. Spanbergerovou proslavil také uniklý telefonát s ostatními demokraty z listopadu 2020, těsně po tehdejších volbách. Ty demokraté sice vyhráli, ale jen velmi těsně. Spanbergerová sama uhájila křeslo jen o pár hlasů. V nahrávce se ostře pustila do svých spolustraníků kvůli propagování socialismu a plánům na zrušení financování policie. Prohlásila, že demokraté by již nikdy neměli používat slova „socialistický“ a „socialismus“.
Spanbergerová a Sherrillová také nepocházejí z komplexu neziskovek a krajně levicových nátlakových organizací, odkud se rekrutují kandidáti jako Mamdani. Naopak jsou to zástupkyně národněbezpečnostního systému. Spanbergerová je bývalá důstojnice CIA, Sherrillová bývalá pilotka helikoptéry u námořnictva. To běžným Američanům imponuje. Obě kromě toho pocházejí z méně privilegovaných poměrů než Mamdani, jehož matka je cenami ověnčená režisérka a otec profesor na prestižní Kolumbijské univerzitě. Například rodiče Spanbergerové byli policista a zdravotní sestra.
Umírněnost Spanbergerové a Sherrillové nepochybně hrála v jejich vítězství roli, ale hlavním důvodem jejich úspěchu je, jak by řekl Bill Clinton, „ekonomika, hlupáku“.
Důvody Trumpova vítězství minulý rok se dají shrnout do tří kategorií: imigrace, progresivismus a stav ekonomiky. V prvních dvou případech Trump slaví nepochybné úspěchy. Možná až moc velké, jelikož Američané je přestali považovat za problém. Podle průzkumu CNN/SSRS jen 10 % z nich považuje imigraci za vážný problém. Naopak mnohým se nelíbí některé ostřejší metody potlačování imigrace. Jak jsme již tento týden uváděli, například podle průzkumu organizace Pew z letošního června jen 37 % Američanů souhlasilo s deportací nelegálních imigrantů do vězení v El Salvadoru, 61 % bylo proti.
Co se týče progresivismu, chytřejší demokraté jako Spanbergerová se naučili otázky kulturních válek ignorovat. Přestože na ni republikáni zkoušeli útočit přes podporu transgenderismu, ona kontrovala, že si to mají vyřešit jednotlivé komunity samy.
Stran ekonomiky ale voliči doufali, že Trump zařídí hospodářský boom jako z jeho prvního volebního období. Jenže to se nestalo. Během prvního mandátu Trump nasadil tradiční republikánský recept nízkých daní a deregulace. Nyní se ale střelil do vlastní nohy, když nasadil cla. Jejich chaotické zavádění a neustálé změny sazeb neprospívají dlouhodobému plánování a ekonomické stabilitě. Navíc se podle magazínu The Economist začíná projevovat inflační efekt cel. „Podniky začaly přenášet celní náklady na spotřebitele. Roční míra inflace v srpnu činila 2,9 %, což představuje nárůst oproti 2,7 % v červenci. Vzhledem k tomu, že některé firmy nyní platí průměrná dovozní cla ve výši přibližně 10 %, je pravděpodobné, že inflace bude v následujících měsících dál stoupat,“ píše ve své analýze.
Podobné je to se spotřebitelskou důvěrou. „Důvěra spotřebitelů prudce poklesla po nástupu Trumpa do úřadu. V červnu a červenci se opět zvýšila, v srpnu však opět klesla a v září se ještě zhoršila. Američané začínají pociťovat dopady celní války. Obávají se také ztráty zaměstnání, pokud se zvýší náklady jejich zaměstnavatelů,“ uvádí The Economist.
Teorie, která stojí za cly, je taková, že ochrání domácí průmysl, ten dostane příležitost se rozvíjet, což povede k novým pracovním místům. To mohlo fungovat někdy v 19. století, ne v dnešním globalizovaném světě, kdy jsou firmy závislé na složitých dodavatelských řetězcích. Cla jim tak zvyšují náklady – a podniky musejí šetřit. Výsledek je tedy zcela opačný, než v jaký Trumpův tým doufal. Znovu The Economist: „Americký trh práce slábne. Některá odvětví, například výrobní, začala propouštět zaměstnance. V srpnu přibylo v ekonomice celkem pouze 22 000 pracovních míst; prognostici očekávali přibližně 75 000 nových pracovních míst, což je přibližně stejný počet jako v červenci.“
To je důvod současné Trumpovy nepopularity. Jeho celková míra popularity je 43 % v průběžném průměru serveru RealClearPolling a 42 % v průměru webu Silver Bulletin. Pro republikány je zvláště znepokojivý úpadek mezi Latinoameričany. Ti se minulý rok k Trumpovi v nebývalé míře přiklonili – získal mezi nimi jen o tři procentní body méně než Harrisová a byli důležitou součástí jeho voličské koalice. Nyní se podle exit pollů přiklonili k Sherrillové a Spanbergerové zhruba v poměru 2 : 1.
Pro Trumpa jsou proběhlé volby tak varovná kontrolka, že musí změnit svůj přístup, jinak příští rok prohraje hlasování do Kongresu. Pro demokraty je zde zase nebezpečí, že mediální pozornost věnovaná Mamdanimu je přesvědčí, že je třeba posunout se ostře doleva, nikoli více do středu, jak naznačují vítězství novináři méně oblíbených Spanbergerové a Sherrillové.
00:01
