„Ve Washingtonu se domníváme, že Putin útok na Ukrajinu myslí vážně“

ECHOPRIME

„Ve Washingtonu se domníváme, že Putin útok na Ukrajinu myslí vážně“
O tom, jaké jsou cíle Vladimira Putina, strategie Joea Bidena a jaký může být vliv krize na NATO a celý evropský kontinent, hovoří Kenneth Weinstein, insider americké zahraniční politiky. Foto: archiv Kennetha Weinsteina
1
Týdeník
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Největším geopolitickým problémem současnosti je krize na Ukrajině. O tom, jaké jsou cíle Vladimira Putina, strategie Joea Bidena a jaký může být vliv krize na NATO a celý evropský kontinent, hovoří Kenneth Weinstein, insider americké zahraniční politiky a bývalý dlouhodobý šéf think-tanku Hudson Institute, muž, který zastával pozice v Bushově, Obamově i Trumpově administrativě.

Rusko hrozí invazí a obsazením minimálně části jejího území. Západ, vedený USA, je rozhodnut to nedopustit. Nicméně západní aliance není plně jednotná. Zatímco východní křídlo NATO tlačí na tvrdý postup, Německo blokuje ty nejúčinnější sankce a francouzský prezident Emmanuel Macron mluví o potřebě separátních komunikačních kanálů do Moskvy. Spojené státy jednají nejednoznačně a pomalu.

Připravují se Rusové opravdu na útok, nebo to je jen velký bluf?

Ve Washingtonu si domníváme, že to myslí vážně. Putin nejdřív vyslal vybavení, pak 130 tisíc vojáků, z toho 120 tisíc do pole. K tomu manévry ve vzduchu, námořní manévry, to vše působí neuvěřitelně vážně. Pokud je to bluf, tak opravdu s vysokými sázkami. To není jen rétorika, několik tisíc vojáků. Tohle všechno vypadá opravdově. Otázka je, jestli je nějaký způsob, jak Putina přesvědčit, že cena je tak vysoká, že by se měl stáhnout. Myslím, že jsme tam ještě nedospěli.

Co tedy mohou Spojené státy a Západ udělat, aby tomu zabránily? Kromě války a vojenské akce.

Naše sankční možnosti jsou mnohem limitovanější, než by měly být. A komplikovanější, kvůli Nord Streamu 2 a evropské – hlavně německé – závislosti na ruském plynu. Takže ideálně bychom vykopli Rusko ze systému SWIFT. To by způsobilo velké ekonomické bolesti pro Rusko, velké ekonomické bolesti pro nejbližší okruh Putinových kleptokratů, kteří by nemohli přesouvat svůj majetek po světě. Poslalo by to ruskou ekonomiku do šoku, protože je závislá na cizí měně za své energetické zásoby. Ale to se nestane. Němci jsou proti. Němci jsou velmi frustrující.

Změnil se postoj Německa s novou vládou?

Ve Washingtonu jsme doufali, že po odchodu Merkelové bude nová německá vláda víc spolupracovat, zvlášť se Zelenými na ministerstvu zahraničí, tedy víc než předchozí vláda CDU/CSU/SPD. Nicméně všichni ve Washingtonu jsou frustrováni. Kvůli německé neochotě poskytnout Ukrajině ofenzivní zbraně, kvůli neochotě podpořit ty nejdrsnější sankce, kvůli pokračování Nord Streamu, ale také kvůli odmítnutí postavit LNG terminály. Do toho USA dlouho tlačily Merkelovou. Prezident Trump opakovaně žádal Němce, aby postavili tyto LNG terminály, aby měli alternativní zdroj plynu mimo Rusko. Jakmile prezident Trump nebyl znovu zvolen, Merkelová tento plán opustila. Takže frustrace Německem je opravdu velká. Máme pocit, že Němci, ač jsou na nás bezpečnostně závislí, odmítají dostát svým závazkům ohledně výdajů na obranu a aktivně podkopávají Alianci svou závislostí na ruském plynu. A je to dobrovolná závislost. Němci měli jaderné reaktory, které byly významným zdrojem energie. Odpojili je. Spadli rovnou do Putinovy pasti. A Nord Stream samozřejmě dovoluje Rusům obejít ukrajinský tranzit.

Celý text najdete na EchoPrime nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články