Po pádu zemřel Ennio Morricone, autor nejznámějších filmových melodií

Po pádu zemřel Ennio Morricone, autor nejznámějších filmových melodií
Panorama

ÚMRTÍ SKLADATELE

Echo24

Ve věku 91 let zemřel italský hudební skladatel Ennio Morricone, informují dnes italská média. Svými melodiemi doprovodil Morricone více než 500 filmů a seriálů, například legendární snímek Tenkrát na Západě. Slavný skladatel podle deníku Corriere della Sera zemřel v noci na dnešek na římské klinice na následky pádu.

Morricone si už v neděli napsal vlastní nekrolog, který v úterý vyjde ve všech hlavních italských denících. „Já, Ennio Morricone, jsem zemřel. Oznamuji svou smrt všem svým přátelům, kteří mi vždy byli nablízku i těm, které jsem nějakou dobu neviděl. Je těžké je všechny jmenovat,“ píše Morricone v úvodu nekrologu. „Chtěl bych nicméně speciálně zmínit Peppuccia a Robertu, přátele, kteří mi byli nablízku v posledních dnech života. Je jen jediný důvod, proč jsem se rozhodl s vámi všemi rozloučit tímto způsobem a proč jsem se rozhodl pro soukromý pohřeb: Nechci obtěžovat,“ dodal zesnulý skladatel.

V nekrologu se pak loučí i se svými sestrami a jejich rodinami, se svými dětmi i vnoučaty. „Doufám, že ví, jak moc jsem je miloval,“ píše o nich. Na závěr dává poslední sbohem své manželce Marii a zmiňuje „neuvěřitelnou lásku“, která je vždy držela dohromady.

Morricone byl jednou z největších osobností filmové hudby všech dob. I přes svůj vysoký věk neúnavně jezdil po světě a vyprodával velké haly. Po pěti nominacích na Oscara získal cenu americké filmové akademie až v roce 2016, a to za hudbu ke snímku Quentina Tarantina Osm hrozných. Přitom Oscara za celoživotní dílo získal paradoxně už v roce 2007, kromě toho i tři ceny Grammy a tři Zlaté glóby. Českým divákům se Morricone zapsal do paměti i díky melodiím k seriálům Chobotnice a Marco Polo.

Do České republiky naposledy zavítal v lednu loňského roku v Praze. Tehdy si koncertem v O2 Aréně připomínal své 90. narozeniny.

Každý přirozený zvuk je hudba, říkával Ennio Morricone

Z teskných tónů harmoniky v ikonickém westernu Tenkrát na Západě se stal asi nejslavnější hudební motiv v historii filmu. Jeho autorem je Ennio Morricone, jedna z největších osobností filmové hudby všech dob.

„Nejdůležitější pro mě vždy byla metoda, přesnost a samozřejmě láska, tím jsem se vždy řídil,“ prohlásil Morricone v prosinci 2010 v Praze, když v hostivařských studiích natáčel s ČNSO hudbu k italskému filmu Jako delfín od režiséra Stefana Realiho.

Jeho nejslavnější hudba k filmu Tenkrát na Západě (1968) ve spolupráci s režisérem Sergiem Leonem „viditelně“ vstupuje do děje. Morricone jednotlivým postavám přiřkl určitý hudební motiv. Jak se spirála děje stupňuje, motivy se opakují a vyvolávají mrazení i atypickými nástroji – krom palčivé harmoniky je to třeba dramaticky rozdrnkané banjo evokující dusot koňských kopyt.

Použil tam i zcela neobvyklé zvuky, jako je třeba vrzání vodního čerpadla, v souladu s Morriconeho teorií, že každý přirozeně vytvořený zvuk je hudba.

S Leonem spolupracovali i na dalších filmech, třeba slavné trilogii Pro hrst dolarů (1964), Pro pár dolarů navíc (1965) a Hodný, zlý a ošklivý (1966), kde se v roli osamělého „muže beze jména“ představil mladý Clint Eastwood. Morriconeho spojení harmoniky, zvonů a kytar, které ovlivnilo další westernové tvůrce, se časem stalo znakem žánru.

Působivým doprovodem podbarvil Morricone snímky dalších žánrů mnoha režisérů, například Briana de Palmy (Neúplatní), Romana Polanského (48 hodin v Paříži), Franca Zeffirelliho (Hamlet), Giuseppeho Tornatoreho (Malena), Olivera Stonea (U-Turn) či Adriana Lynea (Lolita). Morricone byl také dvorním skladatelem Piera Paola Pasoliniho. Jedna z jeho starších nahrávek se objevuje i ve snímku Quentina Tarantina Kill Bill.

Římský rodák (10. listopadu 1928) a absolvent tamní konzervatoře Svaté Cecílie, který hrál na trubku v jazzové kapele, začal psát filmovou hudbu na začátku 60. let.

Začínal doprovodem k lehkým komediím a béčkovým filmům, posléze ale už pracoval pro Ettore Scolu či Bernarda Bertolucciho. Průlomem se staly až nahrávky pro Leoneho. Hudební chameleón Morricone se zabýval i symfonickou a komorní hudbou, je mimo jiné autorem chórové skladby k 11. září 2001.

Skladatel, který celý život odmítal nabídky na přestěhování do Hollywoodu a nikdy se nenaučil anglicky, byl od roku 1956 ženatý. S manželkou Mariou vychovali čtyři děti. Syn Andrea se zcela „potatil“ – stal se rovněž skladatelem filmové hudby a dirigentem.

Naposledy vystoupil Morricone v Praze loni v lednu, předtím to bylo v červenci 2018, a to v roli dirigenta na festivalu Prague Proms s ČSNO. S tímto tělesem spolupracoval přes deset let, do Prahy se pravidelně vracel.

 

Související články