Špatný stav politických průzkumů v Česku přiznávají i jejich tvůrci

Média ráda publikují nejrůznější průzkumy politické situace. Jejich údaje je však třeba přebírat kriticky. Je nutné sledovat nejen výsledky, ale také metody průzkumu i to, kdo ho dělá. I odborníci, kteří takové průzkumy tvoří nebo se jimi zabývají, přiznávají, že těch kvalitních je opravdu velmi málo. Častěji se objevují takové, na kterých je zřejmé, že jejich výsledky ovlivnil nedostatek financí, zkušeností a nezřídka i lobbisté, kteří se pomocí nich snaží zmanipulovat veřejnost. Shodli se na tom experti z oblasti politických průzkumů, kteří byli hosty Lenky Zlámalové v Salonu Týdeníku Echo.

„Zásadní je, aby u každého zveřejňovaného průzkumu byly klíčové informace. Kdo je zadavatel? Je to sama ta agentura, nebo nějaké médium? Musí být jasné, jestli ta agentura nebo zadavatel zároveň nepracují pro nějakou politickou stranu. Jestli ten průzkum nebyl také dělaný pro její potřeby. Musí být jasné, kdy se tazatelé lidí na jejich názory ptali. A jak velký byl vzorek, na němž se průzkum dělal,“ uvedl Martin Převrátil, ředitel agentury Empirica, která se věnuje poradenství v oblasti politického výzkumu.

Podezřelé agentury lze podle Převrátila poznat také podle toho, že tři a půl roku nic nepublikují, a před volbami najednou nabízí své průzkumy. Šéf sociologického ústavu Akademie věd, pod nějž spadá i průzkumy publikující CVVM, Tomáš Kostelecký dodal, že předvolební průzkumy zveřejňují i agentury, které půl roku před volbami ještě neexistovaly.

Odborníci uvedli i konkrétní jména. „Mezi méně transparentní patří SANEP či Phoenix Research,“ uvedl Převrátil. Vedoucí výzkumného oddělení České televize Renata Týmová přidala agenturu Médea Research, která patří majiteli mediální skupiny Empresa Jaromíru Soukupovi. „To jsou často spíše vlivové nebo lobbistické agentury,“ dodal Převrátil.

Naopak určitou kvalitu zajišťuje, pokud je agentura členem sdružení SIMAR. „Máme standard, kterému říkáme pasport. To je seznam parametrů, které každá agentura musí povinně uveřejnit na svých stránkách. A snažit se i o to, aby média, která její průzkum publikují, uvedla všechny náležitosti, které jsou v tom pasportu, a také metodu, jak se průzkum dělal. Já sama to hlídám,“ řekla Hana Huntová z asociace SIMAR. Do této skupiny patří například agentury TNS Kantar, Median a STEM/MARK.

Problémem je i to, že agentury zveřejňují volební modely, které se různě dovažují, a nikoli volební preference. V Česku se navíc nedělají takzvané exit pooly, tedy nezískávají data přímo ve volebních místnostech. Ta jsou přitom významným zdrojem informací o tom, co se ve společnosti děje. Lidé totiž v té chvíli ještě neví, jak volby dopadly, a odpovědi nezkreslují.

„My nemáme nic proti exit pollu. V této chvíli nám ale přijde, že pro nás nemá moc velkou cenu. Při parlamentních volbách je skoro 80 procent výsledků sečteno už mezi čtvrtou a pátou hodinou ve volební sobotu odpoledne. V takové chvíli je pro nás ekonomický nesmysl zaplatit miliony za exit poll, který využijeme dvě hodiny,“ uvedla Renata Týmová z České televize.

Narazila na další důvod, proč je kvalitních průzkumů málo. Ty dobré, stojí hodně peněz. „My děláme v CVVM vlastní průzkumy. Máme na ně pořád stejné peníze. Ať jsou zrovna volby, nebo ne. Částka, kterou do těch průzkumů můžeme dávat, se už mnoho let nezvýšila,“ řekl za CVVM Tomáš Kostelecký. Hana Huntová ze SIMARu viní především soukromá média, že do kvalitních průzkumů neinvestovala.

Celý Salon s hosty Lenky Zlámalové najdete na Echo Prime nebo v Týdeníku Echo.