Co provedli nacisti československým husitům
církev za protektorátu
NOVÉ
Ilustrační foto: Wikimedia Commons/ Devon S A (Mr)
Jednou z nejpostiženějších církví Československa za druhé světové války byla co do počtu perzekvovaných a vězněných Církev československá husitská. Vyplývá to ze zjištění historika Martina Jindry, které publikoval ve své knize Sáhnout si do ran tohoto světa. Před válkou v roce 1938 se k této církvi na našem území hlásilo přes 730 tisíc lidí, během svého vrcholu v poválečných letech jich byl téměř milion. Duchovní se často zapojovali do domácího nebo zahraničního protinacistického odboje. „Žádná systematická monografie k tomuto tématu dosud neexistovala,“ řekl na uvedení své knihy historik Ústavu pro studium totalitních režimů Martin Jindra.
Více než třetina duchovních, kteří působili ve farní správě, se zapojila do projevů odporu proti nacismu. „Výsledky desetiletého archivního výzkumu se dostáváme k nebývale vysokému číslu 130 duchovních CČS(H), kteří se různými formami zapojili do protinacistické rezistence, což představuje 39 % všech duchovních, kteří v letech 1938–1945 působili ve farní správě,“ uvedl pro Echo24 Jindra. „Počty popravených a do odboje zapojených laiků jsou takového rozsahu, že je lze jen obtížně přesně vyčíslit,“ dodal.
Na počátku dvacátých let k Církvi československé husitské přestoupil i Alois Moravec s celou rodinou. Moravcovi byli zásadní pomocníci parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří zlikvidovali Reinharda Heydricha. „Jejich byt v Biskupcově ulici představoval ústřední bod operace Anthropoid,“ řekl Jindra. Celá rodina za boj proti nacismu zaplatila životem. Otec Alois a syn Vlastimil, přezdívaný Aťa, byli v roce 1942 popraveni v Mathausenu. Matka Marie spáchala při zatýkání gestapem sebevraždu. Druhý syn Miroslav z Protektorátu odjel v roce 1939. Zahynul v roce 1944 jako československý letec RAF, byl příslušníkem 310. československé stíhací perutě. Zemřel při přistávání, když se vracel s poškozeným letounem z bojového letu.
Těsně před smrtí požádal o členství v Církvi československé husitské generál Bohuslav Závada. Zapojil se do činnosti odbojové organizace Obrana národa. V roce 1940 byl zatčen a obviněn z velezrady. O dva roky později byl odsouzen k trestu smrti a následně popraven v Berlíně.
Za protinacistický odboj byl vězněn i kněz a farář Církve československé husitské Jan Parkán. „Jediný k smrti odsouzený kněz, koncipoval nelegální letáky,“ řekl historik Jindra, kterému se dokonce podařilo vypátrat, kde je Parkánův hrob. Motivovalo ho setkání s Janovým synem Pavlem, který žil v Liberci v domě s pečovatelskou službou. „Setkání s Pavlem pro mě bylo impulsem, jestli bych nedokázal najít hrob jeho otce,“ řekl Jindra. Společně s kolegy Parkánův hrob v Německu skutečně našli.
Duchovní Karel Vítězslav Vít opustil okupované Československo v roce 1939. Přes Dánsko se dostal v lednu 1940 do Francie. Spolupracoval zde s Československou evangelickou misií a společně s ní se podílel na schválení Církve československé husitské ve Francii, píše Jindra v článku. Vít zde vedl bohoslužby. V roce 1941 byl přemístěn jako vojenský duchovní k československému letectvu. Věnoval se službě u RAF, kde „poskytoval duchovní péči i evangelíkům a bezvěrcům, kteří v personální evidenci uvedli do povinné kolonky vyznání Church of Czechoslovakia“. Po válce jako duchovní Církve československé husitské působil v USA. Po roce 1989 se snažil navázat kontakt s ústředím církve v Praze, zůstalo to ale pouze u korespondence. Vít zemřel v roce 1993.
V nově vzniklém Československu se těšila velké oblibě, sám prezident T. G. Masaryk sledoval její vznik. V poválečných letech dosáhla církev co do počtu členů svého vrcholu, konkrétně asi 950 tisíc lidí. Sám Masaryk byl sice Husův příznivce, do církve ale nikdy nevstoupil.
Postupem let ale její obliba výrazně poklesla, při sčítání lidu v roce 2011 se k Církvi československé husitské hlásilo necelých 40 tisíc lidí. Na začátku 21. století církví totiž otřásly skandály. Jedním z nich byl spor mezi patriarchou Karlem Schwarzem a dalšími biskupy. Navzájem se obviňovali z netransparentního hospodaření a zpronevěr. Nakonec Schwarz v roce 2005 rezignoval. O rok později se zjistilo, že pražský biskup Karel Bican požadoval sex po mladém muži, kterému pomohl z vězení.
