Summit EU na nočním jednání podpořil přísnější emisní závazky k roku 2030
SUMMIT EVROPSKÉ UNIE
Evropská unie zpřísní své klimatické závazky k roku 2030. Shodli se na tom dnes po celonočním jednání v Bruselu prezidenti a premiéři členských zemí, kteří podpořili omezení celounijních emisí skleníkových plynů o nejméně 55 procent proti roku 1990. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel.
Shodu dlouhé hodiny blokovalo Polsko, které požadovalo větší záruky finanční podpory spojené s náročným přechodem od uhlí k ekologicky čistým technologiím. Své požadavky do závěrů summitu se pokoušelo prosadit i Česko, které usilovalo zejména o co nejkonkrétnější jmenování zdrojů energie, jež mohou země využívat jako náhradu za uhlí. Oběma zemím stejně jako některým dalším postkomunistickým státům šlo také o navýšení takzvaného modernizačního fondu, jehož prostřednictvím mohou méně ekonomicky vyspělé země využívat peníze z obchodování s emisními povolenkami.
„Je to jasné vykročení směrem ke klimatické neutralitě v roce 2050,“ ocenila na twitteru dohodu lídrů předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nový cíl nahrazuje dosavadní závazek omezení emisí o 40 procent, který by podle unijní exekutivy nezaručil, že bude EU v polovině století klimaticky neutrální. Tedy že nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů, případně je vyváží například výsadbou nových stromů.
Great way to celebrate the first anniversary of our #EUGreenDeal!
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) December 11, 2020
#EUCO has endorsed our ambitious proposal for a new EU climate target.
Europe will reduce emissions by at least 55% by 2030.
It puts us on a clear path towards climate neutrality in 2050.
Jednání summitu i po téměř 20 hodinách dále pokračuje, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nyní informuje o aktuálním vývoji rozhovorů s Británií.
Rozšíření sankcí vůči Turecku
Evropská unie rovněž rozšíří sankční seznam osob spojených s kontroverzním tureckým průzkumem těžby ve východním Středomoří. Na kroku, před kterým Ankara evropský blok varovala, se po dlouhých výměnách názorů shodli prezidenti a premiéři členských zemí na summitu v Bruselu. Političtí vůdci zdůraznili, že si přejí přátelské vztahy se strategickým partnerem, avšak Turecko podle nich pokračuje v "jednostranných provokacích". Rozhodnout o dalším směřování obchodních a hospodářských vztahů má podle nich EU v březnu.
Unie sankční rámec zavedla loni a dosud na něj zařadila dva přední pracovníky turecké státní ropné společnosti. O přidání dalších lidí či subjektů rozhodnou členské státy v příštích týdnech.
Na posílení sankcí tlačily již několik měsíců zejména Řecko a Kypr, podle kterých turecký průzkum porušuje mezinárodní právo a jejich námořní ekonomickou zónu. Turecko to dlouhodobě odmítá.
„Turecko se bohužel angažuje v jednostranných akcích a provokacích a vyostřilo svoji rétoriku vůči EU, členským státům a evropským lídrům,“ uvádí se v přijatých závěrech summitu. Šéfové států a vlád vyzvali Ankaru, aby trvale zmírnila napětí v oblasti poblíž kyperského a řeckého pobřeží, kam střídavě vysílá a stahuje zpět svou průzkumnou loď Oruç Reis. Cílem je podle lídrů zahájit rozhovory mezi Aténami a Ankarou, které by situaci trvale vyřešily.
Zatímco Řecko a Kypr za podpory Francie či Rakouska požadovaly co nejtvrdší postup vůči Turecku, další země jako Německo či některé jihoevropské státy prosazovaly diplomatičtější variantu. Vzhledem k partnerství v NATO a dohodě o migraci považují vztahy s Tureckem za velmi citlivé a nechtějí dále zvyšovat napětí. Lídři EU i proto Ankaru ujistili, že trvá jejich nabídka posilování obchodních vztahů, pokud Turecko změní svůj přístup ve východním Středomoří. Na zavedení zbrojního embarga vůči Ankaře, které požadovalo Řecko, se summit neshodl.
Lídři zato vyzvali šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, aby nejpozději do dalšího summitu plánovaného na březen připravil zhodnocení dosavadních politických, hospodářských a obchodních vztahů EU s Tureckem a možností jejich dalšího směřování včetně možného rozšíření působnosti sankcí. V současnosti zahrnují postihy zmrazení majetku a zákaz cest na území EU.
Šéfové států a vlád rovněž odsoudili jednostranné turecké kroky v severokyperském městě Varoša. Severokyperská turecká republika se v tomto městě, které po turecké invazi na ostrov v roce 1974 musely opustit desetitisíce kyperských Řeků, rozhodla v říjnu otevřít pláže, což podle Bruselu porušuje rezoluci OSN. Evropský parlament vyzval v reakci na tento krok k zavedení nových sankcí, což však summit nepodpořil.
