Jak je to s židovskou otázkou v polských prezidentských volbách

VOLBA PREZIDENTA V POLSKU

Jak je to s židovskou otázkou v polských prezidentských volbách
Rafal Trzaskowski Foto: Facebook R. Trzaskowského
Svět

Kampaň obou kandidátů na prezidenta, kterého Polsko dnes vybírá, provází vzájemné útoky a konflikty. Některé kauzy v zahraničí vyvolávají více pozornosti než mezi samotnými Poláky. Takovým případem je i téma vyplácení válečných reparací židovským organizacím údajně podporované liberálním kandidátem Rafalem Trzaskowským, které odvysílala a kritizovala polská veřejnoprávní televize. Z nenávisti ji následně obvinila středoevropská odnož organizace Americký židovský výbor (AJC), která o reparace usiluje.

Polská veřejnoprávní televize TVP ve svém příspěvku o možných restitucích židovského majetku vyslovila obavu, že se liberální opoziční kandidát Rafal Trzaskowski chystá „plnit židovské požadavky“ a „zastupuje elitu“. Zaznělo také, že vyhověním požadavku židovské komunity na vyplacení reparací za holokaust, „okrade Polsko o 200 miliard zlotých“.

Na to následně reagovala AJC. „Co se to stalo s polskou veřejnoprávní televizí? Je důvodem to, že předpokládáte, že tato nenávistná kampaň osloví mnoho Poláků?“ uvedla organizace na svém twitteru. „Jedna věc je, když takové vzkazy šíří marginální krajně pravicové skupiny. Něco úplně jiného je, když to dělá státní televize financovaná penězi daňových poplatníků,“ zdůraznila AJC v prohlášení pro Reuters.

Ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj upozorňuje, že v debatě nejde o navracení majetku pozůstalým, ale předání jmění nebo pozůstalosti po obětech holokaustu židovským organizacím.

„V českých médiích se bohužel velmi často chybně uvádí, že se jedná o téma navrácení majetku příbuzným obětí holokaustu. Což je ovšem hrubě zavádějící,“ říká Maciej Ruczaj.

„Dědicové polských občanů zavražděných během války se o navrácení majetku mohou ucházet a cesta je stejná pro všechny, nezávisle na národnosti. To, co dlouhodobě vyvolává kontroverze, jsou požadavky některých židovských organizací, především ze Spojených států, na kompenzace za majetek osob židovského původu, které žádné příbuzné nezanechaly. V tomto případě trvá Polsko na tom, že také bylo obětí války, nikoli její strůjcem, a navíc nemůže používat různá kritéria pro své občany na základě jejich etnického původu,“ vysvětluje Ruczaj.

V Polsku se jedná o téma politicky výbušné a především dlouhodobé. V uplynulém třicetiletí se k němu vyjadřovala snad každá vláda. A to negativně, včetně té vlády, ve které působil i Trzaskowski (v letech 2013-2014 byl ministr správy a digitalizace v kabinetu Donalda Tuska).

Polští voliči v neděli rozhodnou, zda zemi povede dalších pět let dosavadní prezident Andrzej Duda, spojenec národně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) a její vlády, anebo jeho soupeř z řad liberální opozice, varšavský primátor Rafal Trzaskowski.

Polský prezident Andrzej Duda a jeho protikandidát, varšavský starosta Rafal Trzaskowski.
Polský prezident Andrzej Duda a jeho protikandidát, varšavský starosta Rafal Trzaskowski. Foto: Foto: Shutterstock/Wikimedia commons - European People's Party

Rozdíl mezi oběma kandidáty v předvolebních průzkumech je v rozmezí statistické chyby, a tak se výsledek zdá nepředvídatelný. Vzhledem k předpokládanému úzkému rozdílu v počtu hlasů, bude zřejmě definitivní výsledek znám až během pondělí.

Prezidentské volby se původně měly konat 10. května, ale musely být odloženy kvůli koronaviru i pochybnostem o způsobu a spravedlnosti hlasování na 28. června. Duda, kterého pár dnů před hlasováním přijal v Bílém domě prezident Donald Trump, v prvním kole vyhrál se ziskem 43,5 procenta hlasů, což představovalo 8,45 milionu voličů. Na zvolení to ale nestačilo.

Do druhého kola postoupil také Trzaskowski, který získal 30,46 procenta hlasů (5,9 milionu voličů). Rivalův náskok ale mohl Trzaskowski vymazat za pomoci voličů dalších středových kandidátů, zatímco na vážkách zůstalo sedm procent příznivců kandidáta krajní pravice Krzysztofa Bosaka.