Český systém penzí se dostal do propadu, za první pololetí má deficit skoro 14 miliard

Český systém penzí se dostal do propadu, za první pololetí má deficit skoro 14 miliard
Ilustrační snímek. Foto: Shutterstock
Ekonomika

PROPAD

Echo24

Systém penzí v Česku se letos dostal po předchozích dvou letech znovu do propadu. Za první pololetí deficit dosáhl 13,85 miliardy korun. Před rokem byla penzijní soustava v přebytku 6,28 miliardy. Vyplývá to z údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Půlroční příjmy z pojistného kvůli koronavirové nákaze a krizi jsou proti loňsku zhruba o 1,5 miliardy korun nižší, výdaje se ale zvedly asi o 18,7 miliardy.

Příjmy zahrnují povinné odvody i dobrovolné pojištění. Za první pololetí dosáhly 242,66 miliardy korun. Loni to bylo 244,14 miliardy. Výdaje na důchody se za letošních prvních šest měsíců dostaly na 253,31 miliardy a správa stála 3,2 miliardy, celkem tedy 256,51 miliardy. Loni za první pololetí vydaná suma činila 237,52 miliardy.

V letošních prvních dvou měsících byly příjmy vyšší než loni, a to celkem o 5,6 miliardy. Ještě v březnu, kdy se česká ekonomika zastavila, to bylo meziročně o 0,6 miliardy víc. V dubnu ministerstvo proti loňsku zaznamenalo pokles o 1,6 miliardy, v květnu o tři miliardy a v červnu o 2,6 miliardy.

Samostatný důchodový účet v Česku neexistuje. Příjmy a výdaje jsou v rozpočtech jednotlivých ministerstev. Nejvíc penzí a největší sumu má na starosti Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která spadá pod ministerstvo práce. Své systémy mají pak resorty vnitra, obrany či spravedlnosti.

Loni se na penze vybralo o 16,44 miliardy víc, než se na ně a na jejich správu vyplatilo. V roce 2018 přebytek činil 18,64 miliardy korun. Rok 2017 skončil se schodkem 3,64 miliardy. Ministerstvo financí největší propad zaznamenalo v roce 2013, a to 55,1 miliardy. Stát tehdy na důchody a jejich správu vydal 387,7 miliardy, na pojistném přiteklo 332,6 miliardy.

ČSSZ, která vyplácí přes 2,89 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí a vybírá odvody od zaměstnanců, firem či živnostníků, evidovala přebytek v posledních třech letech. Za příznivým vývojem byla dobrá kondice českého hospodářství s nejnižší nezaměstnaností v EU a s růstem výdělků, i když v poslední době se začínalo projevovat zpomalování ekonomiky.

Česko bylo od 12. března do 17. května kvůli koronavirové nákaze v nouzovém stavu. Uzavřené zůstaly školy, restaurace, služby i většina obchodů a sociálních služeb. Fungovat přestaly i některé firmy. Řada rodičů zůstala na ošetřovném. Experti mluví o „vypnutí ekonomiky“. Důchodový systém tak přišel o příjmy. Výdaje ale rostly, a to hlavně po lednovém zvýšení penzí. Letošní valorizace za prvních šest měsíců stála podle údajů ministerstva práce z jeho rozpočtu 15,14 miliardy korun.

Průměrný starobní důchod, který vyplácela ČSSZ, na konci března dosahoval 14.397 korun. Vláda slíbila, že se do sněmovních voleb v příštím roce částka dostane na 15.000 korun. Volby se konají i letos na podzim, a to krajské.

Podle zákona se penze zvednou od ledna 2021 o navýšení cen a o polovinu růstu reálných mezd. Inflace je nyní vyšší a výdělky se upravovaly začátkem roku ještě před krizí, takže by se průměrné přidání mělo pohybovat nad 800 korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) Právu řekl, že by rád průměrnou částku zaokrouhlil na 900 korun. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) by to znamenalo 60 korun nad zaručené zákonné přidání. „Já si myslím, že 60 korun měsíčně je skutečně málo,“ řekla ČTK ministryně. Dodala, že svůj návrh „včas představí“.

Národní rozpočtová rada, řada expertů i někteří politici poukazují na to, že důchodový systém není beze změn udržitelný pro příští důchodce. O reformě jedná důchodová komise. Zatím se zabývala ale spíš opatřeními, která výdaje dál zvyšují. Příjmy neřešila.

Foto: Echo24.cz

 

Související články