Kuba může padnout ještě letos, spojenci a nafta došly. „Žádný mecenáš jako SSSR už není“

Stane se Kuba další Venezuelou? Možná ano. „Ostrov svobody“ se nachází uprostřed chaosu a kubánská vláda by díky tlaku Spojených států mohla padnout ještě letos. Jedná se o jednu z největších krizí za posledních deset let, jelikož se Havana potýká s obrovskými výpadky elektrického proudu i nedostatkem paliva pro letadla. Mezi další problémy se řadí americké sankce na ropu z Venezuely a Mexika, občanská nespokojenost a odříznutí od „tvrdé“ zahraniční měny z turismu. Podle kanadského veřejnoprávního vysílatele CBC se mluví i o tom, že administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa vede rozhovory s vedením Kuby. To ostatně uvádějí i Kubánci.

Analýza amerického deníku The New York Times uvádí, že ukončení dodávek paliva na Kubu prudce zvýšilo sazby, cla odřízla ostrov od dodavatelů ropy a paralyzují celou zemi. Kubánští politici jsou nervózní, protože začínají chápat, že jejich revoluce se možná chýlí ke konci.

Například profesorka historie Ady Ferrerová připomněla, že se předpovědi brzkého a rychlého pádu kubánského režimu objevovaly už v minulosti s „obdivuhodnou pravidelností“. Ale vždy se ukázaly jako mylné a nepravdivé. Nyní je ale situace trochu odlišná a komunistická Kuba nemá žádného spojence, který by ji mohl podpořit zvenčí. „Nyní není žádný mecenáš, který by byl připraven zachránit hroutící se kubánskou ekonomiku, jako to udělala Venezuela po rozpadu SSSR. Tentokrát je vše jinak,“ řekla historička Ferrerová.

„Ostrov svobody“ svírají výpadky proudu i informace o tajných jednáních s USA. Pozornost Kubánců přitáhl mimořádný televizní projev prezidenta Miquela Díaze-Canela, který reagoval právě na spekulace o kontaktech s Washingtonem. Oproti nedávným ostrým útokům na Bílý dům tentokrát zvolil mírnější tón a prohlásil, že Kuba je „ochotna vést dialog se Spojenými státy o jakémkoli tématu, ovšem bez nátlaku a předběžných podmínek“.

Blackouty, rozpadlá energetická síť i letecká neschopnost

Trump přitom už na začátku února veřejně potvrdil, že rozhovory probíhají. Kubu označil za „selhávající stát“, který přišel o klíčovou oporu poté, co Spojené státy zasáhly proti Venezuele a zadržely jejího prezidenta Nicoláse Madura. Právě venezuelská ropa byla pro Kubu zásadním zdrojem energie – a její náhlý výpadek ostrov uvrhl do hluboké tmy, a ochromil leteckou dopravu, což zase ochromilo turismus.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Napětí okolo Kuby. Na ostrově přistál ruský vojenský transportní letoun

Kuba totiž oznámila mezinárodním leteckým společnostem, že přestává na svých letištích poskytovat dodávky leteckého paliva pro civilní spoje. Podle AFP přerušení dodávek začne o půlnoci z dneška na úterý místního času a bude trvat jeden měsíc.

Nové americké sankce, namířené proti zemím dodávajícím Kubě ropu, prakticky zablokovaly palivo pro už tak rozpadlou elektrickou síť. Kuba si dokáže zajistit jen asi třetinu potřebné ropy, navíc v kvalitě, která poškozuje zastaralé elektrárny. Solární projekty narážejí na nedostatek baterií a infrastruktury.

V některých regionech lidé hlásí 40 až 60 hodin bez proudu, po nichž následuje jen několikahodinová dodávka. Odborníci varují, že zásoby paliva mohou vystačit už jen na týdny, i při pokračujících rotačních výpadcích a omezení veřejné dopravy. Situaci zhoršila i výjimečná vlna chladu, během níž byly na Kubě poprvé zaznamenány mrazivé teploty.

Krátce se zdálo, že výpadek venezuelské ropy nahradí Mexiko, avšak státní firma Pemex dodávky na konci ledna zastavila. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová popřela, že by šlo o krok vynucený tlakem USA, pochybnosti ale přetrvávají.

SOUVISEJÍCÍ: Trump chce do konce roku změnit režim na Kubě. USA hledají spojence přímo v Havaně

Exiloví Kubánci i analytici varují, že kombinace energetické krize a ekonomického úpadku může vyvolat masové protesty podobné těm z léta 2021. Podle kritiků by režim odpověděl silou. „Největší hrozbou pro vládu nejsou Spojené státy, ale kubánský lid,“ říkají aktivisté za demokratické reformy.