Medicína je dnes nebývale radikální, říká exministr zdravotnictví Bojar

Medicína je dnes nebývale radikální, říká exministr zdravotnictví Bojarspeciál
Domov

Echoprime

Jiří Peňás

Profesor neurologie Martin Bojar, ministr zdravotnictví v letech 1990 až 1991, říká, že koronaviry tady s námi jsou dlouho a u nemoci COVID-19 je důležité, že je sexistická a ageistická, to znamená, že jde hlavně po starých mužích. Tam, kde jich žije hodně, jich také může hodně zemřít. Různé společnosti a kultury na to budou reagovat různě a různorodě se jich to dotkne. I u nás můžeme vidět, že to má svá specifika.

Pane profesore, hovoříme spolu ve druhém týdnu nouzového stavu, 24. března, a já vám položím inteligentní otázku: Jak to Česká republika zvládá?

Podle mého soudu je dobře, že se na začátku zvolila metoda suprese, potlačování, což odpovídá vážnosti situace i kulturně-sociálním specifikům země. Nám, myslím, je přece jen bližší ten vrchnostenský model rozhodování, protože na osobní zodpovědnost se příliš spoléhat nelze. Skandinávský přístup mi u nás připadá jako velké riziko. Tento přístup si mohou dovolit i díky tomu, že tam lidé žijí na mnohem větší ploše, takže třeba nějaké nařízení o povinném nošení roušek má smysl tak ve Stockholmu, ale ne na vesnicích nebo samotách. Když to na chvíli chtěl zvolit Boris Johnson, tak ho to málem stálo křeslo: mnohamilionové aglomerace s nahuštěnou populací, navíc zvlášť v přistěhovaleckých čtvrtích žijících opravdu velmi natěsno, vážně nejsou vhodné pro liberální přístup – zároveň by mě zajímalo, jak se to tam asi bude dodržovat.

S neurologem a bývalým ministrem zdravotnictví Martinem Bojarem v novém vydání Týdeníku Echo hovoří Jiří Peňás o českém zdravotnictví v době emidemie, o virech i fámách. Řeč přišla i na to, zda má smysl za každou cenu zachraňovat každý život.

Takže myslíte, že to v České republice probíhá plus minus tak, jak má?

Takhle bych to sice neřekl… Obecně si myslím, že lidé u nás jsou docela rozumní a disciplinovaní, na druhé straně tahle země strádá třicet let anomií. To jest neúctou nebo přímo nevůli dodržovat zákony. Vrchnost posloucháme, ale když se nikdo nedívá, tak si je ohneme podle svého. To máme my Češi nějak v sobě a projevuje se to na nejnižší i nejvyšší úrovni.

Celý text čtěte na EchoPrime nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo.

Foto:

u