Archeologové našli u Pardubic nejstarší studnu na světě. Má mít přes 7000 let

Archeologové našli u Pardubic nejstarší studnu na světě. Má mít přes 7000 letNOVÉ
Nejstarší dřevěná studna na světě Foto:

Zdroj: UPOL

Panorama

Nejstarší studna na světě

Echo24

Dřevěná studna, kterou archeologové našli při záchranném výzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrova v Pardubickém kraji, je nejstarší pravěká dřevěná struktura na světě. Potvrdil to dosavadní výzkum archeologů, kteří ji datují do let 5256 až 5255 před Kristem. Informoval o tom v úterý ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška.

Studnu nyní odborníci konzervují a dělají další analýzy. Po ukončení výzkumu bude objekt k vidění ve Východočeském muzeu v Pardubicích.

„Potvrdilo se jak dendrochronologickým, tak radiokarbonovým datováním, že skutečně je to v této chvíli nejstarší pravěká dřevěná struktura, která je známa. Protože nic staršího takto datováno zatím není, můžeme ji označit za nejstarší na světě. Bude to zřejmě záležitost dočasná, ale zatím to prvenství této studni musíme přiznat,“ řekl Peška.

Východočeské muzeum studnu přijme do svých sbírek po skončení výzkumu a po restaurování, které provádějí odborníci v Litomyšli. Studna se stane součástí archeologické expozice Proti proudu času, uvedla Kateřina Procházková z muzea.

Pro archeology má nález studny veliký význam, a to nejen kvůli jejímu stáří, ale i díky vyspělé technologii, kterou byla postavena. „V rozích byly dřevěné kůly, které byly vydrážkované a do těchto drážek se dávala opracovaná prkna. Podle dosavadních archeologických nálezů jsme si mysleli, že tato technika byla použita až někdy v době bronzové a později, například v době římské. Nyní už víme, že byla používána i tímto neolitickým lidem. Takže nejen stáří, ale i vyspělá technologie je velmi zajímavá až omračující. S tím skutečně nikdo nepočítal,“ uvedl Peška.

Studnu postavenou z dubových kmenů objevili archeologové v katastru Ostrova na Chrudimsku. Studna byla hluboká asi 140 centimetrů, její půdorys měl rozměry 80krát 80 centimetrů. Její neolitičtí tvůrci dřevěné prvky opracovali nástroji z kamene, kostí, rohoviny nebo dřeva. Studna podle Pešky nebyla nalezena na území žádné osady, byla izolovaná; osadu budou odborníci teprve hledat. „Předpokládáme, že příslušná osada by mohla být někde nedaleko. Tamní území je pro výstavbu podobných zařízení vhodné, byl tam dlouhodobě podmáčený terén. Také při našem výzkumu i v tomto období bez vláhy jsme museli vodu těsně vedle studny neustále odčerpávat,“ doplnil Peška.

Výzkum podle ředitele olomouckého archeologického centra pokračuje, unikátní studna se nyní konzervuje. Paralelně s konzervací budou vědci dělat další analýzy, zejména přírodovědné. „Nyní pracujeme na mikromorfologii studny, na rozboru určitých chemických látek, které by tam mohly být obsaženy a mohly by nám ukázat, jak tehdy vypadalo kolem studny přírodní prostředí,“ doplnil ředitel Archeologického centra Olomouc. Po ukončení výzkumu by se měla stát zhruba do dvou let součástí expozice pardubického muzea.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.