Cenu má jen bitcoin, vše ostatní jsou shitcoiny

ECHOPRIME

Cenu má jen bitcoin, vše ostatní jsou shitcoiny
Bitcoin. Foto: Shutterstock
Týdeník

Ondřej Šmigol

Bitcoin už dávno není hračkou pro pár digitálně a finančně zdatných libertariánů. Výkyvy v jeho ceně jsou okamžitě hlášeny ve světových médiích. Téměř nemine týden bez zprávy o něm. Ať jde o tweety miliardáře Elona Muska, které hýbou kryptotrhy, žádosti zločinců dostat v bitcoinech výkupné, či oznámení Salvadoru, že bitcoin se stane zákonným platidlem. O užitečnosti či neužitečnosti bitcoinu a dalších digitálních měn diskutují ekonom a kryptoměnový analytik ze SatoshiLabs Josef Tětek, Marek Hudík z FPH VŠE a Centra pro teoretická studia UK a garant pro bankovnictví Pirátů Tibor Vansa.

Nakolik za kryptoměnami stojí anarchistická či libertariánská ideologie a nakolik je to nějaký plnohodnotný finanční prostředek nebo nástroj?

Tětek: Myslím, že co se nějaké politické filozofie nebo ideologie týče, tak tím byl bitcoin hnán dopředu hlavně v prvních letech. Vzhledem k tomu, že nyní je bitcoin starý asi dvanáct let, tak už nemůže jet jenom na té ideologii. Lidé museli objevit, že bitcoin je i něco víc než jen nějaký instrument pro libertariány. V první řadě to byla možnost přijímat globálně platby kdykoli odkudkoli, bez ohledu na regulace. V prvních letech to bylo používáno na Silk Road, na darknetovém internetovém tržišti. Toto využití v posledních letech téměř upadlo na nulu. V současnosti je asi 0,3 % současných transakcí používáno na nekalé aktivity. Hlavní roli v tom hrají podvody, není to už ani obchod s drogami. Proč lidé v posledních letech bitcoin využívají? Je jako uchovatel hodnoty. Je to totiž něco, kde je predikovatelná monetární politika, kde víme, že bude jenom 21 milionů bitcoinů, že už to nikdo nezmění. V konkurenci se státními měnami, kde vidíme, že monetární inflace může být nekonečná, bitcoin začíná být vnímán jako uchovatel hodnoty. To je nyní jeho hlavní funkce, částečně pak jako prostředník směny. 

Hudík: To, co je bitcoin, závisí na tom, koho se ptáte. On může mít všechny tyto role: může být jak vyjádřením ideologie, tak finančním nástrojem. Jediná definice bitcoinu z hlediska užití zřejmě nikdy nebude. Lidé ho budou používat na různé účely. Jsou lidé, kteří věří, že bitcoin jsou budoucí peníze. To se však zdá nepravděpodobné. Jednak není zřejmé, že má lepší charakteristiky než stávající peníze, a jednak existují ekonomické, technologické a politické překážky pro to, aby se bitcoin mohl stát penězi.

Vansa: Určitě to není jenom otázka ideologie, kryptoměny mají své praktické použití pro řadu uživatelů. Zároveň ale představují ideál jedné z ekonomických teorií a její monetární politiky. Vždy proto bude značná množina uživatelů, která je bude preferovat jako způsob uchování svých finančních aktiv právě z důvodu obliby této teorie.

V čem tedy vlastně je hodnota bitcoinu?

Hudík: Především ve víře, že se možná jednou stane penězi. Ve chvíli, kdy by lidé přestali věřit, že bude bitcoin někdy plnit některou z funkcí peněz, tak jeho hodnota klesne prakticky na nulu. Problém s bitcoinem a s kryptoměnami obecně však je, že je těžké vybudovat důvěru v to, že bude akceptován ostatními. Je to podobné, jako kdybyste vymyslel nový jazyk, o kterém chcete přesvědčit ostatní, aby ho začali používat. To je nesmírně obtížné. Nové měny čelí podobnému problému, protože také musí překonat tuto překážku – síťovou externalitu, jak tomu říkáme v ekonomii. Bitcoinu se do jisté míry tuto překážku podařilo překonat, proto se mu podařilo přežít. Je ale nepravděpodobné, že získá dominantní pozici.

Celý Salon Týdeníku ECHO si přečtěte na ECHOPRIME nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Objednat si jej můžete zde.

Foto: Echo