Seat Leon: Šmrnc na prvním místě

Seat Leon: Šmrnc na prvním místě
Auto

Tentokrát jsme vyzkoušeli zbrusu novou, čtvrtou generaci Seatu Leon. Má dost pozitivních vlastností, ale je třeba dobře konfigurovat.

Stejně jako v minulosti je Leon postaven na platformě, která je společná pro několik koncernových vozů – VW Golf osmé generace, Škodu Octavii čtvrté generace a současné Audi A3. Pocitově Leon reprezentuje sportovněji, řekněme „mladistvěji“ laděný vůz, než je pro mnohé Octavia nebo třeba Golf. Každopádně vypadá velmi dobře – má ostře řezané rysy, vyvážené proporce a rozeznatelnou identitu. K prémiovému stylu přispívají i velká kola, v našem případě 18palcová.

Co se týče vnitřního prostoru, v rámci aktuálního směru se kromě modernizace tvarů a materiálů posunul k ještě větší digitalizaci. Přístrojový štít byl nahrazen displejem, stejně jako ovladače většiny prvků. Je to spíš na škodu než k radosti koncového uživatele. Problém je hlavně v tom, že při snaze změnit například teplotu je nutné přeostřit do interiéru a soustředit pozornost na ovládání dotekového displeje s nepříliš dobrou odezvou. Při ladění rádia nebo prvků rozsáhlé konektivity je to podobné.

Dnes už je celkem běžné, že i vůz nižší střední třídy je napěchován elektronickými pomocníky. V případě Seatu sice fungují, jen jsou příliš přecitlivělí. Není zrovna příjemné, když vám vůz při jízdě po městě najednou prudce zabrzdí, protože si myslí, že chcete nabourat do stojícího vozu. Trochu otravný je systém držení v jízdních pruzích, který příliš zasahuje do řízení. Vypnutí systému opět vyžaduje zastavení, protože za jízdy není intuitivní. Pokud se přeneseme přes tyto nectnosti, v novém Leonu najdeme dobré sedačky, interiér je prostorný, má dostatek odkládacích míst i dobrou ergonomii. Dostatek místa je i na zadních sedadlech, kufr je v rámci třídy průměrný, jak se od hatchbacku očekává.

Co se týče motorizací, v nabídce jsou různé verze motorů TDI a TSI (včetně hybridního e-TSI). Testovaný vůz v druhé nejvyšší výbavě Xcellence byl velmi dobře vybaven (což je u testovacích vozů běžné) a měl nejsilnější motor 1.5 TSI o výkonu 150 koní. Čtyřválec s turbem příliš nevyniká svým charakterem, z hlediska nadšeného řidiče je takový nijaký, ovšem potěší spotřebou klidně kolem 6 litrů na 100 km. Je spojen s jednoduchou manuální převodovkou, která přispívá k vyšší úrovni kontaktu s vozem. Podobně to činí rychlé a přesné řízení. Podvozek funguje velmi čitelně a rychle reaguje na nerovnosti, takže za hluk a občasný pocit zbytečné tvrdosti mohou víceméně jen zbytečně velká kola. Sedmnáctky (v této výbavě standardní) by byly vhodnější volbou, ještě lépe by se pracovalo s šestnáctkami. Možná by také dokázaly omezit hluk, který se od podvozku na okreskách ozývá.

Dynamika je v rámci třídy průměrná (zrychlení na stovku za 8,4 s a maximální rychlost dostatečných 216 km/h), spotřeba milá, rychlostní stupně dobře odstupňované. Celkově je jízda po hezkém povrchu příjemným překvapením, kdy se vůz ochotně vrhá do zatáčky, je dlouho neutrální, a chcete-li, umí být i lehce přetáčivý. K dobru lze připsat i účinné a krásně dávkovatelné brzdy. Schopnosti podvozku jsou skutečně na vysoké úrovni, celkovému sladění chybí snad jen trochu charakternější motor, pocitově seškrcený emisními normami (a malým objemem).

Základní verze s tříválcem 1.0 TSI se dá pořídit pod půl milionu korun, slušně vybavený vůz ve výbavě Style s motorem 1.5 TSI (130 k) pořídíte za 550 000 Kč, s vhodně zvolenými příplatky zhruba za 600 000 Kč. Pokud se Leon ve výbavě Style dobře nakonfiguruje a bude jezdit na šestnáctkách, stane se velmi příjemným (a stylovým) společníkem, víceméně bez zmíněných nevýhod, tedy snad kromě zbytečně komplikovaného infotainmentu a přílišné orientace na konektivitu a elektronické asistenty. Mezigeneračně je Leon velkým posunem vpřed a směrem ke kvalitě, což je patrné nejen na exteriéru, ale hlavně v interiéru. Jen někdy je pokrok vykoupen uživatelskou přívětivostí a to je trochu škoda.

Plusy:
Podvozek, jízdní vlastnosti, prostornost.

Minusy:
Infotainment, přecitlivělá elektronika, komfort.