OBRAZEM: Apokalypsa Černobyl. Ukrajina neví, co s ním

Unikátní Náhled do Zóny

OBRAZEM: Apokalypsa Černobyl. Ukrajina neví, co s nímNOVÉ
Budova říčního přístavu. V okolí se vyskytují zvýšené úrovně radiace Foto:

Autor: Jakub Chodil

Svět

Jakub Chodil

V květnu tohoto roku zachvátil televizní obrazovky celého světa nový fenomén: minisérie Černobyl od televizní stanice HBO, která se nadmíru úspěšně ujala obtížného úkolu vykreslit realisticky a bez příkras tragické události z konce dubna 1986, kdy došlo k výbuchu reaktoru jaderné elektrárny u města Pripjať na severu Ukrajiny. Seriál se dočkal nadšeného přijetí kritiků i fanoušků, nejen díky kvalitě zpracování, ale i hereckým výkonům Jareda Harrise, Stellana Skarsgårda nebo Emily Watsonové v hlavních rolích. Poměrně dlouho se držel na prvním místě žebříčku IMDb coby nejlepší seriál všech dob. Situaci v době po havárii a hrdinství i lži mnoha skutečných osob, které se pokoušely katastrofu dostat pod kontrolu, seriál zachycuje mistrně. Jak ale vypadá „Zóna“ dnes, po 33 letech?

Seriál možná nahání strach, ale realita současnosti není zdaleka tak děsivá. Z oblasti kolem černobylské jaderné elektrárny se totiž stala populární turistická atrakce, kterou každoročně navštěvují desítky tisíc dobrodružství lačných zájemců. Neobvyklý zájezd z kategorie takzvaného „dark“ turismu nabízí řada specializovaných cestovních kanceláří, dvoudenní návštěva se přitom cenově nepohybuje o moc výše než běžná týdenní dovolená u moře. Turisté se zájmem vyzkoušet si na vlastní kůži „cenově dostupnou apokalypsu“ se obvykle jen musí sami dopravit do Kyjeva, odkud zájezdy vyjíždí, tuto část cesty většinou agentury nabízejí jedině za zvláštní příplatek.

Vraky lodí na řece Pripjať
Vraky lodí na řece Pripjať Foto:

Autor: Jakub Chodil

Vliv radiace

Zóna nabízí unikátní zážitek, pohled do světa, ze kterého zmizeli lidé. Radiace se tam stále vyskytuje, ale obvykle v koncentracích, které neohrožují na životě. Dokazuje to i fakt, že se v okolí mimořádně daří divoké zvířeně, jako jsou například hnědí medvědi, zubři, rysi a dokonce koně Převalského. Podle výzkumů z loňského roku se v okolí Černobylu vyskytují vlci v sedmkrát vyšší koncentraci než v okolních rezervacích. Do oblasti se dokonce po nehodě vrátila část původních obyvatel. Je ale důležité si uvědomit, že nikdy předtím se nestalo, aby byl radiaci vystaven celý ekosystém v takové formě a měřítku jako zde. Následky se mohou plně projevit až za mnoho let, například v podobě mutací. I to dělá Černobyl tak unikátní a fascinující.

Zeď budovy v Pripjati.
Zeď budovy v Pripjati. "Stíny" hrajících si dětí jsou symbolické graffiti Foto:

Autor: Jakub Chodil

Návštěvník ve vylidněné oblasti vlky běžně nepotká, ale zato se může těšit na toulavé psy, kteří jsou všudypřítomní. Je třeba si dát pozor, protože psům se v kožichu usazuje radioaktivní prach, proto se důrazně nedoporučuje jich dotýkat. Návštěvníci obvykle dostávají od průvodců příruční dozimetry, kterými můžou sami kontrolovat hodnoty záření. To se často drží v takzvaných „hotspotech“. Především jde o biomasu, to znamená stromy, mechy, křoviny. Pověstný je „Rudý les“, zalesněná plocha o rozloze asi 10 km² v blízkosti elektrárny, která získala nový název poté, co v ní masově uhynuly stromy a nabraly přitom červenavou barvu. Přízračnou scénu, zachycující tuto událost, si možná pamatují i fanoušci seriálu. Stromy prý dokonce nějakou dobu po nehodě světélkovaly. Oblastí lesa se při návštěvě Černobylu jen rychle projíždí, protože je dodnes životu nebezpečná, i přes krytí karosérie vozidla tu naměříte vysoké hodnoty radiace. Vzato kolem a kolem se ale není čeho bát. Pokud člověk neriskuje a poslouchá pokyny průvodců a varovné cedule, za dva dny v Zóně vstřebá asi takové množství záření jako během rentgenového vyšetření. Traduje se, že některým návštěvníkům při výstupní kontrole zabavují boty, které jsou pochopitelně s ozářenou půdou ve stálém kontaktu, prý to ale už dávno neplatí. Přesto, je lepší nebrat si s sebou drahé oblečení, dokonce i položit si batoh s fotoaparáty či kamerami na zem je riziko.

Obraz zkázy

Po příjezdu a projití vstupní kontrolou se první pohled na destrukci naskytne v menších vesnicích a osadách: všude opuštěné cihlové domky s probořenými střechami, trouchnivějícími podlahami, vymlácenými okny. Prorůstají jimi stromy, všechno je pokryté mechem. Na mnoha místech jsou vytrhané podlahy a ze zdí jsou vytahané dráty. Povaha tragédie nezabránila v rabování během nehody ani po ní. Všude se povalují věci dřívějších obyvatel, různé hrnce, žehličky, kusy oblečení. Věci pravděpodobně nebyly zanechány tak, jak je vidět na snímcích, spíše byly speciálně „naaranžovány“, aby byly co nejfotogeničtější pro turisty.

Zapomenutý majetek dřívějších obyvatel
Zapomenutý majetek dřívějších obyvatel Foto:

Autor: Jakub Chodil

Největším lákadlem je město Pripjať, které bylo zřízeno pro pracovníky elektrárny v 70. letech. Před katastrofou mělo na 50 tisíc obyvatel. Dnes je to nula. Najdete v něm většinu nejznámějších „atrakcí“: hotel Polesí, palác kultury Energetik, ruské kolo, autodrom. Pusté ulice jsou lemované impozantními paneláky, které jsou ale dnes v dezolátním stavu. Pokud máte štěstí, můžete se do jednoho podívat, s ještě větším štěstím se možná dostanete na jeho střechu. I bez toho je ale procházka mrtvými, šedými ulicemi bývalého klenotu Sovětského svazu silný zážitek.

Hotel Polesí, jedna z dominant mrtvého města
Hotel Polesí, jedna z dominant mrtvého města Foto:

Autor: Jakub Chodil

Jedna věc, kterou v seriálu skoro neuvidíte, je radar Duga. Tato stavba měla za úkol zaznamenávat odpaly raket ze Západu, neví se ale, zda kdy skutečně fungovala. Něco však dělat musela; v osmdesátých letech se zjistilo, že Američané ze svých rádií slyší zvláštní ťukavý zvuk, jehož původ byl dosledován právě na Ukrajinu. Proto dostal radar přezdívku Ruský datel. Před pár lety o něm byl natočen stejnojmenný dokument, který rozebírá nejrůznější konspirační teorie, kterými je opředen. Ta nejznámější tvrdí, že šlo ve skutečnosti o zařízení, které ovlivňovalo myšlení občanů v Americe, vytvářeno z nich spící agenty a přiklánělo je ke komunismu. Část dávno vypnutého a nefunkčního radaru je přitom dodnes střežena armádou, což záhadu jen přiživuje. Hodnoty záření v okolí radaru jsou překvapivě nízké. Radar byl postaven s tím, že má přežít případný jaderný výbuch. Jeho základy jsou vysypány pískem, který většinu radiace pohltil.

Radar Duga, opředený mýty a záhadami
Radar Duga, opředený mýty a záhadami Foto:

Autor: Jakub Chodil

Jak dál?

Tak vypadá Zóna dnes, ale nemůže tak vydržet navěky. Ukrajinská vláda v oblasti vynaloží každý rok obrovské částky, což pro jednu z nejchudších zemí Evropy není vůbec dobrá zpráva. Jen nový sarkofág, který kryje zničený blok elektrárny, stál podle odhadů 1,5 miliardy euro, část nákladů za něj mimochodem zaplatila Evropská unie. Podobnou částku by měla stát demolice toho starého. A to není všechno, jen zachovávat bezpečnostní opatření v Pripjati, s jejími vysokými a zchátralými budovami, je nadlidský úkol. Jak již bylo zmíněno výše, části města se lidem z obav před úrazy uzavírají.

Pravděpodobně i proto představil ukrajinský prezident Zelenskyj v červenci letošního roku nový plán, podle kterého má být Černobyl proměněn v „oficiální turistickou atrakci“. Slibuje si od projektu zvýšený zájem běžných lidí i odborníků. Ten zesílil i tak po vydání seriálu HBO. V budoucnu mají vzniknout nové zelené zóny a má být zaveden elektronický systém na vstupenky s cílem zatočit s korupcí, která v Černobylu panuje. Je otázkou, nakolik se tím změní podoba Zóny. Turisté můžou očekávat pokles cen, na druhou stranu může dojít k úbytku autentické „atmosféry“ a „divokosti“. Zájemcům o současný, surový zážitek z místa nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva tak možná nezbývá příliš času.

Hodí se ale vyzdvihnout jedno pozitivum, které změny přinesly. Podle zahraničních médií se veřejnosti letos konečně otevřela řídící místnost 4. reaktoru elektrárny. Právě zde soudruh Ďatlov, v seriálu výborně ztvárněný anglickým hercem Paulem Ritterem, učinil při rutinním testu katastrofická rozhodnutí, která vedla k nehodě. Vstup je povolen jedině v ochranném oděvu a je završen dvěma testy na ozáření. Může se Zóna otevřít lidem dále? A nakolik se povede plánované změny implementovat? Na odpovědi si budeme muset počkat.

Více snímků najdete v rozsáhlé fotogalerii zde.

Známý autodrom v Pripjati
Známý autodrom v Pripjati Foto:

Autor: Jakub Chodil

Čtěte také: Proč právě Černobyl? Seriál, který vyvrací módní poučky o „kulturní apropriaci“

Foto:

dárek