STAN bez peněz od firem. Kvůli pochybnostem o finančních darech chce změnit zákon

FINANCOVÁNÍ POLITICKÝCH STRAN

STAN bez peněz od firem. Kvůli pochybnostem o finančních darech chce změnit zákon
Předseda hnutí STAN a ministr vnitra Vít Rakušan. Foto: STAN
1
Domov
Jakub Fujáček
Sdílet:

Pochybnosti ohledně financování hnutí STAN mohou vyvrcholit ve změnu zákona. Starostové chtějí zpřísnit pravidla, podle kterých mohou strany přijímat dary od firem. Vít Rakušan chce novelu zákona projednat v koalici. Ve stejný den také oznámil, že kvůli přetrvávajícím pochybnostem kolem darů od firem s vazbami na Kypru vrátí hnutí téměř 3,5 milionu korun, které na jeho účet přitekly po volbách. Do úpravy zákona bude přijímat dary jen od fyzických osob. Přísnější pravidla by podpořil i senátor Zdeněk Hraba.

„Budeme iniciovat debatu o úpravě pravidel financování stran. Chceme, aby bylo vyjasněno, jaká mají být. Je-li tu společenská nutnost tyto věci nějak zpřísnit a dále definovat, pojďme debatu otevřít,“ vysvětlil v úterý po jednání předsednictva Starostů Lukáš Vlček. Předseda Vít Rakušan řekl, že aby zamezil pochybnostem, nebude STAN do projednání úpravy zákona přijímat žádné další firemní peníze, fyzické osoby budou muset navíc čestně prohlásit, že nejsou trestně stíhané.

Částku 3,42 milionu korun, kterou získali Starostové a nezávislí po volbách skrze firemní dary, vrátí zpět. Rakušan přitom možnost vrátit některé dary dříve odmítal. Největší část peněz (celkem asi 3 miliony) přišla během listopadu a prosince od dvacítky firem, jež pojí majetkové i personální vazby kolem skupiny podnikatelů, která v devadesátých letech privatizovala síť obchodních domů Prior.

Deník Echo24 se na konkrétní kontury možné novely zákona, který financování politických stran upravuje, zeptal senátora za hnutí STAN Zdeňka Hraby, předsedy senátní komise pro Ústavu.

Hovořili jste už v rámci hnutí o možné změně zákona?
V rámci širší základny Starostů o tom zatím debata do detailu vedena nebyla. Myslím, že je to otázka několika málo týdnů, kdy se pobavíme o možnostech, jak by šlo zákon upravit: zda by se to týkalo koncového vlastníka, pokud se jedná o právnickou osobu, kdo by to směl být. Ještě se o tom budeme bavit.

V čem by mohla novela podle vás spočívat?
Jde o to, aby byl dohledatelný řetězec pohybu financí. Myslím, že nemusí být nutně vyjmenovány obory, odkud ty finance pocházet smí, protože i ty mohou mít peníze z jiných zdrojů. Ten řetězec je ale z pohledu současného znění zákona v pořádku, protože daruje firma, která se pohybuje v oboru, který je v pořádku. Pokud, tak ta úprava by měla jít do toho finančního řetězce a do naprosté jednoznačnosti. To znamená: koncový vlastník, v případě společností s ručením omezeným, a v případě finančních toků jednoznačná dohledatelnost, kde se ty peníze vzaly. To lze zjistit z rozvahy. Pokud je firma nabyla darem, tak je to podezřelé. Takto si to dokážu představit.

Jak by politické strany prověřovaly stovky nebo tisíce takových darů?
Bylo by to vidět na výsledovce. Pokud by obdarovaný měl možnost vidět detailní finanční strukturu v detailu, v plném znění, tak by zjistil, z jakých zdrojů pochází ty peníze, a zda na to dárce skutečně má. Mohl by to kontrolovat stát, nějakou roli by tam mohl sehrát i Finančně analytický úřad (FAÚ). Myslím, že je v pořádku, pokud stát dohlíží na to, jak jsou financovány politické strany, které koneckonců tvoří politiku a jednání státu.

Téma změny zákona zvedli Starostové poté, co se ukázalo, že někteří ze sponzorů hnutí mají vazby na jiné anonymní společnosti v daňovém ráji na Kypru. Stotisícový obnos dostali na začátku prosince třeba od společnosti Nemohold, ta je z většiny vlastněna kyperskou Urbania Investments, která je navíc spojena s podnikatelskými aktivitami místopředsedy hnutí Věslava Michalika a jeho rodiny. Michalik je spřízněn i s dalšími sponzory hnutí a do stranické pokladny přispíval pravidelně i ze svého. Vysvětlení skutečností požadovali po Rakušanovi i koaliční partneři.

Všechny politické stany musí podle aktuálního znění zákona přijímat dary na transparentní účet. Nesmí například přijímat dary od fyzických osob, které nejsou českými občany, nebo u nás nemají trvalý pohyb, a také od právnických osob s majetkovou účastí státu. Od jedné fyzické nebo právnické osoby mohou přijmout ročně maximálně 3 miliony korun. K jakémukoli daru nad 1 000 korun pak musí být doložena i darovací smlouva.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články