Nevyžádané rady klimatickému aktivistovi

KDO A PROČ ÚTOČÍ NA UMĚNÍ

Nevyžádané rady klimatickému aktivistovi
Van Goghovy Slunečnice jako terč aktivistů. Národní galerie v Londýně 14. října 2022. Foto: Profimedia.cz
2
Týdeník

Tereza Matějčková

Aktivismus vymysleli Němci. Kurt Hiller, německý esejista a právník židovského původu, organizoval roku 1919 první aktivistický kongres. Plánem bylo dát obsah slovu samému a založit pacifistický světonázor, odpor proti fetišizaci práce a nárok na sexuální svobodu. Hlavním výsledkem byl nakonec fakt, že se do širšího povědomí dostal sám aktivismus.

V posledních týdnech si aktivisté říkají o naši pozornost díky německé skupině Last Generation. Ta zaútočila v postupimské galerii na Monetův obraz bramborovou polévkou. Protestující se přilepili ke zdi a připojili: „Lidé hladoví, mrznou, umírají. Prožíváme klimatickou katastrofu. A jediné, čeho se vy bojíte, je bramborová kaše na obraze.“ Rajčatovou polévkou to již dříve schytaly van Goghovy Slunečnice v londýnské Národní galerii. Mona Lisa už nějaký ten útok pamatuje, ale dort, kterým dostala po obličeji, byl novinka. V Melbourne se členové Extinction Rebellion zaměřili na Picassův obraz a v Canbeře neušly pozornosti Campbellovy polévky od Andyho Warhola.

Některé galerie, jako ta v Melbourne, se vyjadřují střídmě v přesvědčení, že s útoky je třeba zacházet jako s akty teroru. Pozornost vede k nápodobě. Jiní galeristé apelují na estetický soucit a křehkost. Obrazy jsou sice kryté sklem, to však chrání před ultrafialovým světlem a prachem, ne před tekutinou. V případě van Goghova obrazu byl navíc poškozen rám z devatenáctého století. Galeristé se také obávají, že se jim prodraží pojištění, což by se promítlo do cen vstupného.

Rozpárat Venuši

Současný symbolický vandalismus má své předchůdce v počínání třeba Mary Richardsové. Ta svou pozornost zaměřila na Venušinu toaletu od Diega Velázqueze. V březnu 1914 vešla do londýnské Národní galerie a obraz na několika místech prořízla sekáčkem na maso. Richardsonová, studentka umění, sufražetka a později předsedkyně ženské sekce Britské unie fašistů, k rozřezaným Venušiným zádům dodala: „Obraz nejkrásnější ženy mytologických dějin jsem chtěla zničit na protest proti vládě, která zničila paní Pankhurstovou, nejkrásnější postavu moderních dějin.“

Velázquezova Venušina toaleta v londýnské Národní galerii se stala cílem agrese v březnu 1914.
Velázquezova Venušina toaleta v londýnské Národní galerii se stala cílem agrese v březnu 1914. Foto: Profimedia.cz

Celý esej Terezy Matějčkové si můžete přečíst na ECHOPRIME. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.