Generál Pavel se polepšoval na Twitteru, sklidil ale zdrcující kritiku

GENERÁLOVA MINULOST

Generál Pavel se polepšoval na Twitteru, sklidil ale zdrcující kritiku
Domov

Echo24

Generál Petr Pavel, který se jako zatím zamlčený kandidát připravuje na prezidentské volby, se v pátek chtěl zaskvět vyjádřením k výročí sovětské invaze v roce 1968 do Československa. Sklidil ale zdrcující kritiku. Někdejší šéf vojenského výboru NATO napsal, že okupaci „nerozuměl, a že nejcennějším poznáním byla hodnota svobody a nutnost ji chránit“. Pavla, který je absolventem vojenského gymnázia, v roce 1985 vstoupil do KSČ a sloužil u speciálních výsadkových jednotek komunistické armády, následně kritizovali na sociálních sítích mnozí uživatelé za laciné moralizování a připomněli mu jeho komunistickou minulost. Zapojil se i europoslanec Jan Zahradil (ODS), mimo jiné zmínil jeho kariéru v armádě totalitního režimu.

„Bylo mi 6 let. A vůbec jsem nerozuměl tomu, že nám s tanky a střelbou měli 'pomoci' přátelé, kteří nás ve válce osvobodili. Na pochopení jsem si musel počkat. Asi nejcennějším poznáním byla hodnota svobody a nutnost ji chránit. A také podpora těm, kdo o ni dnes svůj boj svádí,“ uvedl v den 52. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdejší ČSSR generál Petr Pavel.

Jeho tweet vzbudil řadu reakcí. Zatímco generál za svůj tweet posbíral 800 lajků od fanoušků, neméně velká skupina mu vyčítala licoměrnost a jeho předlistopadovou minulost. Pavel tehdy totiž působil nejen v KSČ, ale také ve speciálních vojenských strukturách komunistické armády.

Mezi další kritiky se zařadil i europoslanec Jan Zahradil. Na svém facebookovém profilu rovněž připomněl komunistickou minulost Petra Pavla. „...a protože jsem tomu pořád nerozuměl, tak jsem vystudoval Vojenské gymnázium, pak Vysokou vojenskou školu, od roku 1983 jsem v ČSLA bránil naši socialistickou vlast před západními imperialisty napřed u výsadkářů a pak u zpravodajců a v roce 1985 jsem vstoupil do KSČ. Konec hlášení,“ uvedl dlouholetý europoslanec Zahradil.

Minulost v normalizační KSČ

Jak loni v prosinci popsal Týdeník Echo, Petr Pavel vstoupil v době normalizace do Komunistické strany Československa (KSČ), působil rovněž ve strukturách armády totalitního státu. Do KSČ podal přihlášku v roce 1983, členem se oficiálně stal o dva roky později.

Petr Pavel svou komunistickou minulost dlouhodobě hájí tím, že jeho motivací byly reformy, které probíhaly v uvolněnějších 60. letech. „Mojí motivací byla snaha o změnu, v duchu reforem šedesátých let. Víra v možnost změny cestou reforem byla naivitou a chybou úsudku. K tomu jsem koncem osmdesátých let dospěl jako mnoho jiných,“ uvedl v pátek Petr Pavel na Twitteru.

„Mně se zdálo, že by mohla nastat podobná situace jako v letech '67 a '68. Že je vůle dělat aspoň drobné korekce, které potom mohou vyústit ve větší změny,“ řekl loni generál Týdeníku Echo s tím, že se prý nechal „tak trochu ovlivnit Gorbačovem“.

Michail Gorbačov se však do funkce generálního tajemníka ÚV KSSS dostal v roce 1985 - dva roky poté, co Petr Pavel požádal o členství v KSČ.

Někteří lidé na sociálních sítích generálovi připomněli také jeho práci v tehdejší armádě, a to kádrovým posudkem, který lze dohledat v tehdejších archivech. „Kapitán Pavel je třídně uvědomělý a politicky vyspělý. Jako člen strany při výkonu své funkce napomáhá prosazovat vedoucí úlohu strany mezi podřízenými. Snaží se získat pro tuto politiku ostatní. Politicko-ideová připravenost jmenovaného je na dobré úrovni," stojí v úvodu posudku k propůjčení medaile „Za službu vlasti“ z roku 1988.

Archivní dokumenty o generálovi Petru Pavlovi
Archivní dokumenty o generálovi Petru Pavlovi Foto: Archiv

 

Směřuje Pavel ke kandidatuře na Hrad?

Generál Pavel už loni připustil, že by mohl v roce 2023 kandidovat na prezidentský post. „Kandidoval bych, kdyby do prezidentské volby šel Andrej Babiš a neměl by silného protikandidáta,“ uvedl loni Pavel.

Letos založil iniciativu Spolu silnější, která se zabývá dopady pandemie koronaviru na českou společnost. Generál Petr Pavel představil tým expertů, který má společnosti pomoci „další případnou krizi zvládnout rychleji, soběstačněji a hlavně s menšími dopady na životy lidí v naší zemi“.