Padlo přes 2000 Arménů. Lidé prchají z Náhorního Karabachu, nechávají za sebou spálenou zemi

NÁHORNÍ KARABACH

Padlo přes 2000 Arménů. Lidé prchají z Náhorního Karabachu, nechávají za sebou spálenou zemi
Hořící dům v okolí Kelbadžaru. Foto: YouTube/BBC
Svět

Echo24

Arménští obyvatelé města Kelbadžaru a jeho okolí narychlo a s těžkým srdcem balí, než bude oblast v neděli předána Ázerbájdžánu, píše agentura AFP. Vrácení tří okresů v Náhorním Karabachu Ázerbájdžánu předpokládá dohoda, kterou v pondělí večer podepsal arménský premiér Nikol Pašinjan s ruským a ázerbájdžánským prezidentem. Mnohé rodiny etnických Arménů své domy zapalují, aby se do nich nemohli nastěhovat Ázerbájdžánci, uvádí BBC.

V jedné z vesnic ležící pod impozantním černým skaliskem čekají před domy se zeleninovými zahrádkami podél štěrkové cesty nákladní auta ruské značky Kamaz. Muži na ně nakládají pohovky, pračky, zavazadla a další připomínky života, které za žádnou cenu místní nechtějí přenechat „Turkům“, jak nazývají Ázerbájdžánce, turkický národ, jehož příslušníci ze stejných míst prchali před třiceti lety.

„Když jsem se o tom dozvěděl, plakal jsem celou noc,“ říká 63letý Anušavan v zašlé teplákové soupravě, zaměstnán nakládáním skříní a narychlo zabalených kartonových krabic. I když lidem nikdo neřekl, že mají odejít, sami to podle Anušavana „rychle pochopili“. „Ázerbájdžánci by nás mučili a uřízli by nám hlavu,“ říká. Anušavanovi přišli na pomoc jeho dva synové z hlavního města, rodina se zbavila dobytka a chystá se k odjezdu nejpozději v sobotu.

„Náš dům sice nebyl žádný luxus, ale byli jsme tady šťastní. Je tady čerstvý vzduch a daří se tu vínu,“ říká Zohrab a s lítostí si prohlíží hrozny. „Dům nespálíme, ale bereme s sebou Mickeyho, je to fajn pes,“ vysvětluje.

Jinak to vidí například Geram Badalyan. „Pobrali jsme, co jsme mohli, a teď to všechno spálím,“ řekl BBC. „Když v tomhle domě nemůžou bydlet moje děti, nebude v něm bydlet nikdo.“

Na sociálních sítích a v médiích se množí záběry dalších hořících budov v oblastech, které připadnou Ázerbájdžánu.

Mnozí arménští obyvatelé se v oblasti usadili v 90. letech krátce po skončení války o Náhorní Karabach. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30.000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Armény do oblasti nalákaly finanční příspěvky a pobídky vlády Arcachu, jak Arméni nazývají neuznanou karabašskou republiku.

Jejich vyprázdněné domy se nyní přidávají k rozpadlým stavením, které připomínají konflikt 90. let a dřívější město s převážně ázerbájdžánským obyvatelstvem.

Foto: Echo24.cz

Mnoho lidí v těchto dnech naposledy navštívilo starobylý arménský klášter Dadivank. „Je to země našich prarodičů. Tyhle kameny jsou staré 800 let,“ říká jeden z návštěvníků kláštera a ukazuje na chačkary, kamenné stély s rytinami křížů připomínajícími krajkoví.

Přes 2 000 mrtvých vojáků

Arménie počet svých mrtvých vojáků z poslední arménsko-ázerbájdžánské války o Náhorní Karabach vyčíslila na 2317. Tento údaj ale není konečný. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na arménské ministerstvo zdravotnictví.

„Forenzní služba dosud převzala 2317 těl vojáků, mezi nimiž jsou i ti neidentifikovaní,“ uvedla mluvčí arménského ministerstva zdravotnictví Alina Nikoghosianová. Výměna těl obětí s Ázerbájdžánem podle ní teprve začala, a počty tedy nejsou konečné.

Arménské úřady před nynější aktualizací údajů uváděly 1339 mrtvých příslušníků ozbrojených sil a pět desítek civilních obětí. Ázerbájdžán své vojenské ztráty nezveřejnil. Oznámil 93 mrtvých civilistů.

Dohoda znamená pro Ázerbájdžán důležité územní zisky. Na jejím základě Moskva vyslala do Náhorního Karabachu vojenský kontingent, který má dohlížet na klid zbraní. Po oznámení dohody vypukly v Arménii protesty. Demonstranti vtrhli do sídla parlamentu a do úřadu vlády, které zpustošili, a 17 politických stran vyzvalo premiéra Nikolu Pašinjana k odstoupení.

Pašinjan své rozhodnutí uzavřít dohodu s představiteli Ruska a Ázerbájdžánu o ukončení bojů vysvětlil snahou vyhnout se zhroucení fronty a zabránit obětování životů tisíců arménských vojáků.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek uvedl, že konflikt si vyžádal více než 4000 mrtvých a 8000 zraněných. Domovy musely podle něj opustit desítky tisíc uprchlíků.