2 komentář

Ústavní soud: Kdo má střet zájmů, ať odstoupí

komentář

„Vypadá to, že to řešili politicky,“ reagoval premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Blesk na nález Ústavního soudu o jeho střetu zájmů. K nespokojenosti má důvod. Výklad soudců rozvrátil důmyslné konstrukce, které vytvořili jeho právníci, a v důsledku tím může ohrozit jeho další kariéru.

Jakýkoli právní spor je možné vést hodně dlouho. Vždy je možné se odvolat, vždy je možné zaplatit advokáty, kteří najdou právní názor, který mi dává za pravdu. Existuje však jedna instituce, se kterou se už nedá polemizovat a jejíž verdikt platí jednou provždy. Tato instituce sídlí v Brně a jmenuje se Ústavní soud. Bylo tedy nešikovné, když prezident, jednačtyřicet poslanců ANO a tři z Úsvitu poslali do Brna sáhodlouhou stížnost, ve které požadovali, ať nejvyšší instituce tuzemské justice zruší jako protiústavní zákon o střetu zájmů. Byl prý úmyslně zkonstruován tak, aby ze střetu zájmů obvinil jediného člověka a tím poškodil jeho ústavní práva. Teď tedy obdrželi nález, proti kterému už není možné se odvolat, navíc tento nález neříká pouze to, že zákon o střetu zájmů neodporuje ústavě. Poučuje právnickou veřejnost o tom, jak tento zákon používat a vykládat. Výklad Ústavního soudu se pokud možno vyhýbá jménu českého premiéra, i když stěžovatelé mluví výhradně o jeho případu. Přesto jde verdikt použít ve sporech, které Babiš vede s různými institucemi, například Evropskou komisí nebo Městským úřadem v Černošicích.

Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům

Ústavní soud tvrdí, že tuzemský zákonodárce i státní orgány musí respektovat pojetí střetu zájmů, jak ho popisuje finanční nařízení Evropské komise z července 2018. Zvláště ve sporných případech „je třeba mimo jiné vycházet rovněž z obsahu a účelu finančního nařízení, zejména pak s přihlédnutím k definici pojmu střet zájmů obsažené v něm v bodě 104 recitalu a čl. 61 odst. 3 finančního nařízení“, zdůrazňují soudci. Zmíněné finanční nařízení se stalo podkladem pro právní službu Evropské komise i další bruselské úřady, aby Babiše odhalily jako politika ve střetu zájmů. Odtud už není daleko k výkladu, že stejně měly v otázce Babišova střetu zájmů postupovat také české úřady, konkrétně Krajský úřad Středočeské kraje. Ten se přitom v přestupkovém řízení premiéra zastal s tím, že nemůže být ve střetu zájmů, protože není ovládající osobou holdingu Agrofert, i když je zakladatelem a obmyšleným svěřenských fondů, do kterých Agrofert zaparkoval.

Středočeští úředníci by si proto měli pozorně pročíst i další odstavce nálezu. „Ze zřetele pak nelze pouštět ani (…) navazující prováděcí unijní předpisy,“ radí soudci a zmiňují například směrnici z roku 2011, podle které se ovládající osobou v případě svěřenského fondu myslí mimo jiné zakladatel, obmyšlený a „jakákoli jiná fyzická osoba mající nejvyšší faktickou kontrolu nad svěřenským fondem“. Přesněji řečeno, citované odstavce by měly zajímat nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který rozhodnutí středočeského krajského úřadu v přestupkovém řízení prověřuje.

Z nálezu Ústavního soudu vyplývá i to, jak postupovat v případě, že se politik nebo jiný veřejný činitel dostane do sporu s českým zákonem. Pokud se dotyčný politik, tedy například Babiš, nechce vzdát majetku, pak je jedinou cestou „vzdání se nebo přerušení výkonu veřejné funkce“. K tomu soudci citují prý často v této souvislosti využívané podobenství z Nového zákona, podle kterého „nikdo nemůže sloužit současně dvěma pánům (tam Bohu, nebo mamonu), zde veřejnému zájmu nebo zájmu osobnímu či soukromému“. Není prý chybou zákona, že odstoupení z veřejné funkce nevyžaduje, jako tomu je v jiných zemích. „Primárně jde o etickou problematiku, kde by právní úprava měla představovat alespoň ono minimum morálky,“ připomínají soudci. Takový přístup předpokládá, že veřejný funkcionář bude nejdříve sám hodnotit etiku svého chování a „teprve potom nastupují další mechanismy“. Takovým mechanismem mohou být až volby, přesto soudci upozorňují, že dohlížet na dodržování zákona o střetu zájmů má povinnost ministerstvo spravedlnosti, které má také provádět opatření k nápravě.

Dokud neprohraju volby

Ukážou až příští dny, jestli státní zástupce Zeman a ministryně spravedlnosti Marie Benešová zasáhnou. Babiš ovšem už dal vědět předem, že z funkce neodstoupí. Na otázku redaktora Blesku, jestli se hodlá stáhnout z politiky, odvětil rezolutně: „O tom rozhodnou občané. Když prohraju volby, tak určitě nebudu pokračovat v politice.“ Použil tak svůj nejsilnější kalibr, podle kterého ho lidé zvolili, i když věděli, že podniká a drží miliardové majetky. Voliči tím dali jasně najevo, že jim na místě premiéra nevadí podnikatel, a jejich hlas je i podle ústavy důležitější než obyčejný zákon.

Stejný argument použili i stěžovatelé u Ústavního soudu, ovšem soudci se s ním vypořádali jednoduchou úvahou. Lid může zvolit své zástupce, ať podnikají, nebo dělají cokoli jiného. „To však nic nemění na tom, že svobodně zvolení zástupci budou své veřejné funkce v demokratickém právním státě moci vykonávat jen za podmínek stanovených ústavním pořádkem a zákonem,“ upozorňují soudci na základní pravidla fungování státu. Voliči svými hlasy „jen“ otevřou kandidátovi dveře k vyhrazenému křeslu v Poslanecké sněmovně. Pokud však chce politik nastoupit do nějaké státní funkce, musí splnit předepsané podmínky. V případě Babiše tedy zákon nemohl zabránit, aby kandidoval ve volbách s tím, že chce být premiérem, nemohl zastavit prezidenta, aby ho jmenoval do funkce, ani poslance, aby ho potvrdili. Podle zákona mohl být nový premiér vyzván k nápravě teprve ve chvíli, kdy se chopil úřadu a nevzdal kontroly nad svým majetkem.

Premiér má pravdu v tom, že hlasy voličů ho mohou udržet v politice, i když bude vládnout v rozporu s morálkou i se zákonem. V takovém případě je však přirozené, že zákon proti střetu zájmů někdy v budoucnu přitvrdí.

Další texty Petra Holuba čtěte zde.

 

EchoPrime

od 249 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo v digitální podobě.

Více info

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více