Obavy z armády simulantů. Proplácení prvních tří dnů nemoci může stát firmy až 5 miliard

Obavy z armády simulantů. Proplácení prvních tří dnů nemoci může stát firmy až 5 miliardNOVÉ
Ilustrační foto Foto:

Shutterstock

Domov

Zrušení karenční doby

Ladislav Šustr

Kritika ze strany zaměstnavatelů se valí na hlavy poslanců, kteří hlasovali pro zrušení karenční doby. Podle Hospodářské komory je zneužívání systému nemocenského pojištění prokázané statistikami. Svaz průmyslu a dopravy uvádí, že šlo o nejhorší možnou variantu, kterou poslanci měli na stolech. „Firmy zápasí o každého zaměstnance a o každou hodinu práce. Ve výrobě a službách chybí stovky tisíc zaměstnanců. Zrušení karenční doby problémy s nedostatkem lidí na trhu práce ještě zhorší,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Poslanci odhlasovali návrh z dílny sociální demokracie, který počítá s tím, že v prvních třech dnech nemoci budou firmy platit zaměstnancům 60 procent základu příjmu. S tím nesouhlasí zaměstnavatelé, kteří upozorňují na zvýšení nemocnosti a nákladů. V období vysoké zaměstnanosti se navíc budou špatně hledat záskoky za nemocné pracovníky.

„Před znovuzavedením karenční doby byla v Česku nemocnost ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi nápadně vyšší. Hlavně u krátkodobých pracovních neschopností byla ale výrazně i nad průměrem středoevropských zemí s podobnou historií, jako je Maďarsko, Polsko nebo Slovensko, aniž by k tomu byl oprávněný důvod. Podle všech mezinárodních srovnávacích lékařských průzkumů je totiž zdravotní stav obyvatelstva v těchto zemích horší než v České republice,“ řekl pro Echo24 mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Podobně odsouhlasený návrh kritizuje i Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „Jedním z významných důvodů zavedení karenční doby v roce 2008 bylo značné zneužívání dočasné pracovní neschopnosti ze strany zaměstnanců, které následně významně kleslo. Česká republika patřila zejména před zavedením karenční doby ke státům s nejvyšší mírou pracovní neschopnosti v Evropě. Do této situace se nyní pravděpodobně opět vrátíme,“ říká prezident konfederace Jan Wiesner.

Svaz průmyslu a dopravy upozorňuje, že karenční doba dopadne na společnosti, ale také i na zaměstnance. „Firmy zápasí o každého zaměstnance a o každou hodinu práce. Ve výrobě a službách chybí stovky tisíc zaměstnanců. Zrušení karenční doby problémy s nedostatkem lidí na trhu práce ještě zhorší. Bude muset dojít i ke změně nastavených firemních benefitů. Může se stát, že některé firmy zruší sickdays nebo pátý týden dovolené, na což doplatí všichni zaměstnanci. Ale i objem osobních nákladů ve firmách má své limity,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Náklady se vyšplhají k 5 miliardám

Poslanci také schválili, že se zaměstnavatelům sníží o 0,2 procentního bodu odvody, které představují zhruba 3 a půl miliardy korun. Podle Hospodářské komory však nedojde k vyvážení finančních a personálních dopadů na společnosti.

„Zrušením karenční doby vzrostou mzdové náklady v důsledku zvýšení náhrad za pracovní neschopnost. Pokud by navíc musely podniky přijmout nové zaměstnance, protože někdo tu práci za nepřítomné zaměstnance ve výrobě udělat musí, odhadují někteří členové Hospodářské komory zvýšení mzdových nákladů o 3,3 až 3,6 procenta. Škody odhadujeme v jednotkách miliard korun, zhruba okolo pěti miliard korun,“ řekl pro Echo24 Miroslav Diro.

Kriticky se k odvodům staví i Jaroslav Hanák, podle kterého 0,2 procentního bodu nemůže pokrýt společnostem zvýšené náklady. „Podle statistik MPSV se zvýší nemocnost o 2–3 % ročně. Celkové náklady se jim tedy zvýší odhadem o 8 mld. Kč. Díky snížení pojistného ušetří přibližně 3 mld. Kč, a to je na pokrytí veškerých nákladů málo. Obrovské dopady to bude mít především na výrobní firmy,“ řekl Jaroslav Hanák

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.

Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatní členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou dny tři.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: 

Velká zkouška pro vládu. ANO se zdráhá podpořit proplácení prvních tří dnů nemoci

ČSSD prosadila svou. Zaměstnanci mohou dostat náhradu i za první dny nemoci

Související články